Problematika lékových interakcí v ambulancích lékařů a jejich automatická kontrola
Lékové interakce jsou závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léků. Jejich výskyt přitom v poslední době vzrůstá. Důvodem je nejen polyfarmakoterapie u stárnoucí populace, ale také „samoléčba“ volně dostupnými léky nebo potravinovými doplňky.
Komerční sdělení:
Lékové interakce jsou závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léků. Jejich výskyt přitom v poslední době vzrůstá. Důvodem je nejen polyfarmakoterapie u stárnoucí populace, ale také „samoléčba“ volně dostupnými léky nebo potravinovými doplňky.
Problematika lékových interakcí
Léková interakce vzniká v případě, že při podávání dvou či více léků dojde ke změně účinku některého z nich. Efekt jednoho léčivého přípravku nemusí být modifikován dalším léčebným přípravkem, ale také bylinným přípravkem, jídlem, nápojem či chemickou látkou z vnějšího prostředí. Podle mechanismu účinku se lékové interakce dělí do tří základních skupin. První jsou interakce farmaceutické, které jsou způsobeny spíše farmaceutickou inkompatibilitou. Druhou skupinu tvoří interakce farmakodynamické, jež probíhají většinou na úrovni receptorů. Poslední skupinu tvoří farmakokinetické interakce, k nimž dochází na úrovni absorpce, distribuce, metabolismu a eliminace.
Lékové interakce nejsou vždy nežádoucí, v některých případech se naopak využívá synergický efekt některých léků, jako je tomu například u antibiotik. Závažný problém však představují škodlivé interakce projevující se nežádoucím účinkem léčby nebo nedostatečným efektem terapie. Příkladem může být současné užívání warfarinu s kyselinou acetylsalicylovou nebo amiodaronem, eventuálně kombinace furosemidu a gentamicinu. Jejich klinické projevy jsou navíc často nepředvídatelné. U jednoho pacienta se nemusí vůbec projevit, zatímco u dalšího mohou způsobit závažné poškození zdraví.
Fenomén polypragmazie
Výskyt nežádoucích účinků je závislý na počtu současně podávaných léků. Počet potenciálních lékových interakcí přitom exponenciálně roste s počtem podávaných léků. Při podávání 0−5 léků se výskyt nežádoucích účinků pohybuje kolem 4 %. Při podávání 6−10 léků riziko činí již 10 % a při podávání 16−20 léků se riziko pohybuje kolem 54 %! Velká část lékových interakcí se přitom objevuje u starších pacientů, a to nejen z důvodů polypragmazie. Ta je definovaná jako stav, kdy pacient užívá příliš mnoho léčivých přípravků, příliš dlouhou dobu nebo v nadměrných dávkách. Příčinou častějšího výskytu nežádoucích účinků ve stáří jsou i farmakologické změny doprovázející stárnutí, snížená aktivita cytochromu P450 v játrech, pokles biotransformační rychlosti jater v důsledku nižšího přítoku krve portální žilou nebo pokles glomerulární filtrace.
Automatická kontrola lékových interakcí
Klíčem k minimalizaci rizika nežádoucích účinků léčby se zdá být důsledná kontrola lékových interakcí. Tuto hypotézu potvrzují i výsledky nedávno publikované studie, která se zabývala konkomitantní farmakoterapií při podávání warfarinu. Z jejích výsledků vyplývá, že vysoký podíl nemocných podstupoval farmakoterapii, jejíž riziko bylo hodnocené jako potenciálně nebo určitě nebezpečné. Nejčastěji pacienti současně podstupovali terapii amiodaronem a kyselinou acetylsalicylovou.
Pro snížení potenciálních rizik farmakoterapie je samozřejmě nutná důkladná spolupráce s pacientem, který lékaři poskytne veškeré informace o užívaných lécích, potravinových doplňcích a dalších přípravcích. Vyhledávání interakcí v databázích je však poměrně složité a časově náročné. V současné době naštěstí existují automatizované nástroje, jež odhalí potenciální lékové interakce. Jedním z nich je i modul Lékové interakce, který je určený pro programy PC DOKTOR, AMICUS a MEDICUS. V modulu automaticky nabíhá kontrola lékových interakcí, existuje také možnost manuálně si kontrolu vyvolat. Interakce jsou seřazené od nejnižšího po nejvyšší stupeň, v rámci zobrazení je možné zobrazit si popis jednotlivých interakcí. Kontrola je graficky přehledně zpracovaná a navíc nezabírá prakticky žádný čas, ve výsledku jej naopak výrazně šetří. Ve velké míře tuto kontrolu používají především praktičtí lékaři, pediatři a další ambulantní specialisté.
Článek vznikl za podpory společnosti CompuGroup Medical.
(holi)
Zdroje:
- Guidoni C. M., Camargo H. P., Obreli-Neto P. R. et al. Study of warfarin utilization in hospitalized patients: analysis of possible drug interactions. Int J Clin Pharm 2016 Jun 30 [Epub ahead of print].
- Weber P., Ambrošová P. Polyfarmakoterapie a polypragmazie − základní problém geriatrické medicíny. Lékařské listy 2011; 60 (1): 30−34. Dostupné na: http://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/polyfarmakoterapie-a-polypragmazie-zakladni-problem-geriatricke-mediciny-457772
- Pinková L. Lékové interakce. Practicus 2013; 12 (5): 17−21. Dostupné na: http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2013-05/17-lekove-interakce.pdf
- www.pcdoktor.cz/o-programu-pc-doktor/rozsirujici-moduly/automaticka-kontrola-lekovych-interakci
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Vitamin D2 může pomoci v rané fázi diabetu 1. typu
- Nová zbraň v boji s multirezistentními bakteriemi?
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
- Stomatologické kliniky by měly vonět po levanduli
- Prof. Jan Škrha: Metformin je bezpečný, ale je třeba jej bezpečně užívat a léčbu kontrolovat