Odborný program otevřela PharmDr. Gabriela Kroupová, MBA, přednáškou o farmakologických rozdílech forem hořčíku. Jako intracelulární kationt ovlivňuje přes 300 enzymatických reakcí a jeho deficit je v populaci velmi častý, přestože hladina v séru může díky kompenzačním mechanismům těla působit normálně. Problematika různých forem hořčíku se v poslední době stala velmi populárním tématem, o kterém často veřejně hovoří i osoby bez odpovídajícího zdravotnického vzdělání. Některým organickým solím (malát, bisglycinát, threonát) totiž přisuzují až nekriticky významné a vědecky nepodložené účinky.
V rámci odborného poradenství by proto lékárníci měli pacienty upozorňovat především na celkové množství elementárního hořčíku v přípravku a na důležitost užívání menších dávek během dne. S rostoucím jednorázovým množstvím přijatého magnézia totiž jeho procentuální absorpce ve střevě může výrazně klesnout.
Z hlediska praktického užívání je vhodné rozlišovat i doporučené načasování; zatímco magnézium bisglycinát je obvykle dobře snášen i nalačno, citrát, malát, laktát či orotát je – mimo jiné kvůli vyšší kyselosti, respektive gastrointestinální toleranci – vhodnější užívat s jídlem. U oxidu hořečnatého lze potom doporučit kombinaci s kyselým prostředím a jídlem. To pomáhá zvýšit jeho rozpustnost, biologickou dostupnost a omezit případné trávicí obtíže.
Následující blok patřil doc. Ing. Evě Klapkové, Ph.D., z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK v Praze − a tématu vitaminu K2. Zásadním tématem byl tzv. kalciový paradox, kdy při nedostatku vitaminu K2 dochází k nežádoucímu ukládání vápníku do cévních stěn na úkor kostní hmoty. Zatímco vitamin K1 je nezbytný pro srážlivost krve, forma K2 (zejména MK-7 s dlouhým biologickým poločasem až 96 hodin) je důležitá pro aktivaci proteinů regulujících mineralizaci. Aktuální poznatky jasně potvrzují její pozitivní vliv na redukci kalcifikací v aterosklerotických cévách a nepostradatelný význam v prevenci i léčbě osteopenie a osteoporózy.
Důležitým poznatkem pro praxi zůstává vliv statinů na hladinu tohoto vitaminu. Tyto léky blokují tvorbu prekurzorů vitaminu K2, což u pacientů na chronické léčbě cholesterolu zvyšuje riziko kalcifikace měkkých tkání a činí suplementaci K2 klíčovou pro zachování cévního i kostního zdraví.
PharmDr. Jana Matušková se ve svém příspěvku věnovala správné komunikaci s pacientem trpícím horní dyspepsií. Zdůraznila, že antacida by měla mít pouze doplňkový význam v případě občasných potíží, zatímco u pacientů, které pálí žáha 2× týdně a častěji, jsou lékem 1. volby inhibitory protonové pumpy (PPI). V rámci samoléčby je nutné pacienty edukovat, že PPI vyžadují pro plný ústup příznaků pravidelné užívání po dobu několika dnů.
Technologickou inovací představenou na konferenci je kombinace omeprazolu s hydrogenuhličitanem sodným, která díky neutralizaci žaludeční kyseliny v bezprostředním okolí tobolky umožňuje uvolnění účinné látky již v žaludku a dosažení maximální plazmatické koncentrace již do 30 minut.
Zásadní roli v bezpečné samoléčbě hraje přehledný rozhodovací algoritmus, který lékárníkovi umožňuje rychle identifikovat varovné příznaky, jako jsou dysfagie, opakované zvracení, úbytek hmotnosti nebo známky krvácení do gastrointestinálního traktu (GIT), při nichž je nutné pacienta odeslat k lékaři. U typických projevů, tedy pálení žáhy a regurgitace, schéma navádí k volbě antacid při občasných potížích nebo k nasazení PPI při častějším výskytu.
Důležitou součástí komunikace jsou věty užitku, které pacientovi přinášejí nezbytné ujištění o účinnosti léčby; například vysvětlením, že antacidum působí jako rychlá první pomoc, zatímco PPI zklidňuje žaludek dlouhodobě a předchází návratu obtíží. Celý proces doplňují režimová opatření, fytoterapie a případná suplementace hořčíku.
Ing. Ivan Mach, CSc., ve své přednášce vyzval k posunu pozornosti od samotného cholesterolu k homocysteinu, který označil za vysoce citlivý indikátor kardiovaskulárního i neurologického rizika. Zvýšená hladina homocysteinu (≥ 16 µmol/l) přímo poškozuje cévní výstelku a výrazně urychluje degenerativní procesy v celém organismu. Autor sdělení zejména poukázal na to, že zatímco cholesterol je nezbytným substrátem pro tvorbu hormonů, jeho oxidované formy v kombinaci s hyperhomocysteinémií představují pro cévy vysoké riziko.
Řešení je přitom v lékárně snadno dostupné v podobě synergie vitaminů skupiny B, zejména kyseliny listové, pyridoxinu a kobalaminu, což umožňuje efektivní odbourávání homocysteinu. Přednášející vyzdvihl methylkobalamin jako biologicky aktivní formu vitaminu B12 s vyšší dostupností a zdůraznil, že perorální podání těchto látek je u naprosté většiny pacientů plně srovnatelné s dříve preferovanou injekční aplikací.
Závěrečná část konference patřila Mgr. Ondřeji Šimandlovi z Ústavu farmakologie 2. LF UK v Praze − a novinkám v managementu alergické rýmy. Nazální kortikosteroidy jsou v současnosti lékem první volby u středně těžké a těžké alergické rýmy díky silnému protizánětlivému účinku a minimální systémové expozici. Momethason-furoát představuje aktuálně jedinou účinnou látku v kategorii volně prodejných nazálních kortikosteroidů. Při expedici je nutné pečlivě vyhodnotit profil pacienta – tedy zda se jedná o dospělého, dítě, případně těhotnou či kojící ženu – a analyzovat typ i závažnost uváděných potíží. Součástí odborné rady by mělo být také zjištění dosavadních zkušeností s léčbou a včasné rozpoznání varovných příznaků, které by mohly signalizovat potřebu lékařského vyšetření.
Správná aplikační technika je přitom pro úspěch léčby naprosto zásadní. Před prvním použitím je nutné lahvičku důkladně protřepat a odstříknout několik dávek do vzduchu, dokud se neobjeví jemná mlha. Pacient by měl mít nos vyčištěný, hlavu mírně předkloněnou a aplikátor směrovat k vnější stěně nosu (směrem k uchu), nikoliv k přepážce. Pro dosažení maximálního terapeutického přínosu je nezbytné jej edukovat, že účinek nastupuje postupně a plného efektu bývá dosaženo až po několika dnech pravidelného používání. Jako optimální kombinaci pro pacienty se silnějšími příznaky lze doporučit spojení lokálního kortikosteroidu s moderními systémovými antihistaminiky 2. generace.
(zemt)
Zdroj: Odborná vzdělávací konference SAPERE. Ostrava, 18. 3. 2026.
