Aktuální kongresy, HIV i pivaři pod drobnohledem –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2025/9

Potenciální nová modalita pro léčbu nekontrolované či refrakterní hypertenze

Baxdrostat je inhibitor aldosteronsyntázy ve fázi klinického vývoje, který je díky příznivým výsledkům studie BaxHTN považován za potenciálně průlomovou léčbu nekontrolované či refrakterní hypertenze.

Ve dvojitě zaslepené randomizované placebem kontrolované studii fáze III prezentované na kongresu ESC 2025 (29. 8. –⁠ 1. 9. v Madridu) vedlo jeho přidání ke stávající dvoj -⁠ či trojkombinaci antihypertenziv, která nezajistila dostatečnou kompenzaci hypertenze, k významnému snížení systolického krevního tlaku (sTK) vsedě. Ve sledované populaci 796 pacientů vedlo jeho přidání v dávce 1 mg během 12 týdnů k průměrnému poklesu sTK o 15,5 mmHg a v dávce 2 mg o 15,7 mmHg, oproti poklesu o 5,8 mmHg ve skupině s placebem (obě p < 0,001). Výskyt nežádoucích příhod a závažných nežádoucích příhod byl v terapeutických skupinách podobný. Zvýšení hladiny draslíku na > 6,0 mmol/mol bylo zjištěno u 2,3 % pacientů s baxdrostatem 1 mg, u 3,0 % s baxdrostatem 2 mg a u 0,3 % s placebem.

Zdroj: Flack J. M., Azizi M., Brown J. M. et al.; BaxHTN Investigators. Efficacy and safety of baxdrostat in uncontrolled and resistant hypertension. N Engl J Med 2025 Aug 30: 10.1056/NEJMoa2507109 [Epub ahead of print]. 

Může očkování proti hepatitidě B chránit před vznikem diabetu?

Na kongresu EASD (15.–19. 9. ve Vídni) byly prezentovány výsledky studie, která prokázala nižší prevalenci diabetu u osob očkovaných proti hepatitidě B. Tato vakcinace tak může mít dvojí preventivní účinky –⁠ proti hepatitidě B a diabetu. Je to vysvětlováno vlivem viru hepatitidy B (HBV) na metabolismus glukózy.

V této retrospektivní studii vycházející z elektronických záznamů měly osoby očkované proti HBV (s pozitivitou protilátek /HBsAb/ bez prodělané hepatitidy B) o 15 % nižší riziko diabetu (stanovená diagnóza diabetu nebo hodnota glykovaného hemoglobinu /HBA_1c/ > 47,5 mmol/mol) než osoby neočkované (s negativitou HBsAb) s odpovídajícím propensity score (HR 0,85; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,84–0,87). Zjištěn byl na dávce závislý efekt očkování, kdy jedinci s hladinou HBsAb ≥ 100 mIU/ml měli riziko diabetu nižší o 19 % a jedinci s HBsAb ≥ 1000 mIU/ml o 43 % v porovnání s jedinci s HBsAb < 10 mIU/ml. Výraznější byl efekt očkování u osob ve věku 18–44 let než u starších jedinců.

Zdroj: Phan N. Q., Lin S. J., Chen J. H. et al. 350 Potential protective effect of hepatitis B immunity against diabetes: a retrospective propensity-score-matched cohort study. Diabetologia 2025; 68 (Suppl. 1): S187.

O krok blíže k vakcíně proti HIV?

Na začátku srpna byly publikovány výsledky klinické studie, která testovala 2 různé mRNA vakcíny proti viru HIV. Design vakcíny proti HIV je složitý, neboť virus napadá imunitní systém a lidskému tělu se tak jen velice zřídka podaří jej eliminovat. Protože není známo, jakým způsobem se organismus viru zbavuje, návrh vakcíny vyžaduje přístup typu pokus/omyl, což ji činí ideálním kandidátem pro mRNA technologii. mRNA vakcíny, které buňkám doručují „instrukce“ pro výrobu specifického proteinu, lze totiž rychle a levně modifikovat. Vědecký tým pod vedením proteinového inženýra Williama Schiefa ze Scrippsova výzkumného ústavu v kalifornském La Jolla toho využil a připravil 3 varianty mRNA vakcíny. Jedna z nich vedla k produkci volného obálkového proteinu viru HIV, zatímco další dvě spouštěly produkci obalového proteinu uchyceného na buněčnou membránu, podobně jako u živého viru.

Testování vakcín proběhlo v USA se 108 zdravými dobrovolníky ve věku 18–55 let, jimž byly s odstupem několika týdnů postupně aplikovány 3 dávky jedné z vakcín v nízké či vysoké koncentraci. Přibližně 80 % očkovaných jednou z vakcín pro membránově vázaný protein vyvinulo neutralizační protilátky. Ve skupině s vakcínou pro volný obálkový protein však produkce protilátek dosáhly pouze 4 % účastníků. Všechny vakcíny byly většinou dobře snášeny bez ohledu na dávkování. U 7 testovaných (6,5 %) se nicméně rozvinula kopřivka s velkým svědivým výsevem, jenž u 5 účastníků přetrvával déle než 6 týdnů. Reakce byla pozorována u všech typů vakcín a obou dávek. Kopřivka či jiná kožní reakce se vyskytla také u 18 % účastníků již dříve provedené studie s jinými kandidátními mRNA vakcínami proti HIV. Zdá se, že kožní reakce je podmíněná kombinací mRNA technologie s virem HIV, ale vědcům se doposud nepodařilo identifikovat její přesný mechanismus. Výzkumníci nyní plánují zaměřit se na vylepšení verze s membránově vázaným proteinem a použít nižší dávky vakcíny, které by mohly vykazovat menší počet kožních reakcí.

Zdroje:
1. Parks K. R., Moodie Z., Allen M. A. et al. Vaccination with mRNA-encoded membrane-anchored HIV envelope trimers elicited tier 2 neutralizing antibodies in a phase 1 clinical trial. Sci Transl Med 2025 Jul 30; 17 (809): eady6831. doi: 10.1126/scitranslmed.ady6831.
2. Mallapaty S. mRNA vaccines for HIV trigger strong immune response in people. Nature 2025 Aug; 644 (8076): 311–312, doi: 10.1038/d41586-025-02439-4.
3. Willis J. R., Prabhakaran M., Muthui M. et al. Vaccination with mRNA-encoded nanoparticles drives early maturation of HIV bnAb precursors in humans. Science 2025 Jul 31; 389 (6759): eadr8382, doi: 10.1126/science.adr8382.

Konečně efektivní dlouhodobá léčba těžké ložiskové alopecie?

Dlouhodobé výsledky studie ALLEGRO prezentované na kongresu EADV 2025 (17.–20. 9. v Paříži) ukázaly, že inhibitor Janusovy kinázy ritlecitinib vede během 3 let ke kompletní obnově kštice u 31,2 % pacientů s těžkou ložiskovou alopecií (průměrný věk 31 let, 56 % žen, průměrná doba od stanovení diagnózy 6,9 roku, průměrná délka trvání aktuální epizody 2,2 roku). Lék je schválený na základě předchozích 24týdenních výsledků této studie.

Zdroj: Freeman S. Alopecia areata: complete scalp hair regrowth possible with JAK inhibitor treatment. Medscape, 2025 Sep 19. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/alopecia-areata-complete-scalp-hair-regrowth-possible-jak-2025a1000p27?form=fpf

Jahoda, nebo ananas? Dva tábory milovníků piva

Potravinářští vědci z Ohijské státní univerzity byli zvědaví, jaké chutě ve své sklenici vyhledává běžný milovník piva. Nechali proto celkem 135 pivních nadšenců v průběhu 3 ochutnávek otestovat celkem 18 ležáků s podobnou hořkostí i obsahem alkoholu. Účastníci hodnotili vlastnosti, jako je sladkost či intenzita chuti a vůně. Ochutnávači spadali do 2 skupin dle chuťových preferencí –⁠ jedni oceňovali ležáky s výraznou chutí a druzí naopak preferovali spíše jemnější piva. Pořadí preferencí jednotlivých ležáků v každé ze skupin mělo opačný trend.

Vědci poté pomocí hmotnostní spektrometrie analyzovali převládající chemické sloučeniny podmiňující chuť jednotlivých piv. Každá ze skupin ochutnávačů odpovídala na jiné látky. Milovníky výrazných chutí přitahoval furaneol, sloučenina typická pro jahody a džem. Ty, kdo upřednostňovali jemnou chuť, lákal ethyl-3-methylpropionát, který se vyskytuje v ananasu, a naopak je odpuzoval vysoký obsah α-terpineolu, jenž s sebou nese borovicovou vůni.

Zdroj: Ahart J. Beer lovers fall into two flavour camps -⁠ which one are you in? Nature 2025 Sep; 645 (8079): 15–16, doi: 10.1038/d41586-025-02709-1. 

(zza, este)