Současnou epidemiologickou situaci ohledně rozšíření spalniček lze podle SZÚ sice označit jako klidnou (v systému ISIN byly od začátku roku do konce února zaznamenány 3 případy), ale vzhledem k suboptimální proočkovanosti proti spalničkám, vysoké pravděpodobnosti importu onemocnění z oblastí vysoké cirkulace viru a vrcholící sezóně v nadcházejících měsících může brzy dojít k nárůstu počtu případů onemocnění. Proto bychom neměli polevovat v jeho prevenci a správné diagnostice.
Jako vodítko může posloužit „Metodické usměrnění hlavní hygieničky ČR k zajištění jednotného postupu při výskytu případu onemocnění spalničkami“.
Drtivá většina nemocných v rámci dat hlášených do evropského systému surveillance nebyla proti spalničkám očkovaná. Je tedy vhodné, aby si dospělí a dospívající ověřili, zda jsou proti nemoci plně imunizováni, nebo zda k ochraně sebe i ostatních potřebují posilovací dávku. Doporučení platí také pro zdravotníky některých lůžkových zařízení (více viz vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů) a praktické lékaře pro děti a dorost.
Ke kontrole úrovně ochrany proti spalničkám u vysoce proočkované populace jsou využívány IgG protilátky, přičemž osoby s jakoukoliv jejich pozitivní koncentrací jsou považovány za imunní a hraniční koncentrace je hodnocena jako negativní.
Podle prohlášení SZÚ vysoké hladiny IgG krátce po nástupu klinických příznaků a/nebo vysoká avidita IgG potvrzují předchozí očkování a mohou vysvětlovat modifikované klinické projevy. Spalničky se totiž mohou vyskytovat s pozměněným klinickým obrazem (jako mitigované) právě u osob částečně očkovaných. Doporučenou metodou pro detekci akutní infekce je testování protilátek IgM. Testování IgM protilátek má ovšem své limity v podobě nespecifických pozitivit či naopak negativity u probíhajícího onemocnění, pokud je odběr proveden na začátku klinické manifestace. Doporučovanou laboratorní metodou v začátku onemocnění je přímý průkaz virové RNA metodou PCR ve výtěru nosohltanu.
V praxi bývá výzvou odlišit prodromální stadium spalniček od jiných exantémových onemocnění. Nespecifické příznaky (horečka + kterýkoliv z těchto 3 příznaků: kašel, rýma, zánět spojivek), vyrážka a průjem by podle SZÚ u dítěte vždy měly vzbudit podezření na infekci spalničkami.
Každý neočkovaný pacient s horečkou a vyrážkou je potenciálně infekční a měl by čekat ve zvláštní místnosti, odděleně od ostatních pacientů. Vzhledem k nespecifičnosti příznaků je rozhodující zajistit včasnou a citlivou laboratorní diagnostiku.
Ohledně karanténních opatření platí následující pravidla:
MMR vakcína se podává také postexpozičně (do 72 hodin) za účelem snížení rizika vzniku onemocnění (minimálně o 90 %) i jeho závažnosti. V zařízeních, kde se onemocnění rychle přenáší (například ve školách), by měla také zabránit terciárnímu přenosu u osob, které nebyly viru významně vystaveny.
Je třeba mít na paměti, že lidé, kterým byla aplikována postexpoziční profylaxe, budou nadále v riziku vzniku onemocnění, proto je třeba jejich další sledování. Profylaktická vakcinace je kontraindikovaná u těhotných (kvůli zarděnkové složce vakcíny) a po vakcinaci není ani vhodné měsíc otěhotnět.
Při očkování kontaktů nemocných v době jejich infekčnosti je třeba se řídit doporučeními České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Před očkováním lze vyšetřit koncentrace protilátek, vhodné je to zejména u jedinců podstupujících léčbu negativně ovlivňující obranyschopnost nebo těch, kteří si nejsou jisti, zda nemoc prodělali. Vyšetření protilátek ovšem není podmínkou postexpoziční vakcinace.
Pro lékaře může být relevantní také postup při dekontaminaci prostor ordinace po návštěvě pacienta, který je možná spalničkami nakažen. Virus totiž přetrvává v aerosolu 2 hodiny.
Doporučení, mezi která patří větrání nebo provádění ohniskové dezinfekce prostředky s virucidní účinností, SZÚ přehledně shrnuje v tematickém letáku.
V situaci, kdy mnoho rodičů žádá u svých dětí odložení aplikace MMR vakcíny do 3. či 4. roku věku, je podle SZÚ nutné, aby byli dostatečně informováni o tom, že spalničky mohou být spojeny s doživotními následky, nebo dokonce skončit úmrtím.
Vzácnou, nicméně velmi závažnou komplikací onemocnění může být vznik subakutní sklerotizující panencefalitidy (SSPE). Některým rodičům může pomoci v porozumění závažnosti onemocnění zhlédnout videa o dvou anglických dívkách, které se potýkají s celoživotními následky onemocnění.
Na závěr je možné říct, že cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) eliminovat spalničky v Evropě je v tomto okamžiku ambiciózní a strategická poradní skupina jejích expertů dospěla k závěru, že je sice ohrožen, ale díky bezpečné a účinné vakcinaci je technicky možný. Záleží na každém, jak se k očkování proti spalničkám postaví, a zdravotníci v tomto ohledu hrají významnou roli.
(pok)
