K čemu je Komora?

V poslední době mě zaujaly diskuse na téma, co je vlastně Komora, proč byla zřízena nebo jaká vlastně Komora je. A jaká má být? Naplnily se myšlenky tvůrců Komory? Je Komora běžnému lékárníkovi přítelem a oporou nebo nutným zlem a přísným úřadem? Tyto diskuse proběhly na facebookové skupině Mladých lékárníků, ale také na stránkách Komory. Objevují se názory, že je Komora pouze výběrčím daně ve výši příspěvku, že je vůči členům represivní a autoritářská, že pro členy nic nepřináší. V druhé části spektra názorů zaznívají názory, že stavovskou organizaci potřebujeme, přináší nám užitečné věci ve formě různých návodů a zastupuje nás při jednáním se státní správou. Zamysleme se nad tím, k čemu je Komora pro běžného lékárníka, který platí každý rok příspěvek ve výši 4 000 Kč. 

PharmDr. Martin KOPECKÝ, Ph.D.,
viceprezident ČLnK

Osobně si myslím, že myšlenka stavovské samosprávy je správná. Svoji Komoru lékárníci chtěli již mnohem dříve, ale komunistický režim neumožnil její vytvoření. Nedemokratickému režimu by se samosprávná organizace nehodila, neboť jeho představitelé potřebovali spravovat a kontrolovat vše sami. Profesní komory vznikly nebo byly obnoveny až v 90. letech minulého století jako právnické osoby (veřejnoprávní korporace) zřízené na základě zákona, které povinně sdružují osoby určitého povolání. Můžeme je také definovat jako samosprávné stavovské organizace. Jednou z nich je Česká lékárnické komora. Cílem činnosti Komory by měl být hlavně dohled nad výkonem povolání a zároveň ochrana vlastních zájmů členů profesní komory. Dále by měla dbát, aby její členové měli požadovanou odbornost, aby vykonávali své povolání řádně a dodržovali pravidla nastavená pro výkon profese . Na jednu stranu tedy Komora dává svým členům práva, na druhou stranu stanovuje také jejich povinnosti.

Nejvyšším orgánem Komory je sjezd delegátů, kterého se letos zúčastnilo víc než 170 delegátů zvolených jejich kolegy na okresních shromážděních. Sjezd (mimo jiné) vymezuje mantinely pro činnost prezidenta, viceprezidenta a představenstva, zadává jim úkoly, schvaluje pravidla ve formě řádů, rozpočet a finanční oblast činnosti a další. Sjezd lze přirovnat k Poslanecké sněmovně, zatímco představenstvo se více blíží funkci vlády. Navenek zastupují Komoru prezident a viceprezident.

Jak je to tedy s diskustovanou represí a autoritářstvím vůči členům? Pokud bychom neměli Komoru, rozhodoval by o všech přestupcích jednotlivých lékárníků pravděpodobně nějaký úřad, resp. konkrétní úředník specializovaný na určitou oblast. Jak by rozhodoval, můžeme vidět na činnosti současných úřadů, např. SÚKL, magistrát nebo krajské úřady. Aktuálním příkladem možné represe je problém s pozdě zaplacenými příspěvky. V říjnu se představenstvo věnovalo několika žádostem o prominutí penále u členů, kteří se zpozdili o pár dnů s platbou členského příspěvku. Mnoho let je součástí finančního řádu definice penále, které je stanoveno ve výši 10 % částky členského příspěvku (letos tedy 400 Kč) za každý započatý měsíc prodlení. Nejzazší termín pro zaplacení členského příspěvku je stanoven na poslední den měsíce února, platby přijaté později jsou považovány za zpozdilé, tudíž se k nim váže penále. Pravidla jsou jasná a den prodlení již znamená platbu penále. Pokud má Komora dodržovat pravidla, která schválil sjezd, pak musí penále vymáhat. Působí to jako velká a zbytečná represe vůči členům – vždyť zpoždění bylo pouze 1 nebo 2 dny. Podle některých jde dokonce o lichvu ve výši tisíciprocentního úroku. Ale kde je hranice, kdy se má řád dodržovat a kdy se má přimhouřit oko? Je zpoždění jeden den v pořádku a dva dny už je moc? Nebo je hranicí pátý, desátý nebo snad třicátý sedmý den? I já pamatuji doby, kdy se pravidla (řády) sice dodržovala, ale občas se mávlo rukou a nějak se to udělalo. Třeba, že místo a datum konání shromáždění OSL má být oznámeno 30 dnů předem. Když se to v minulých letech o pár dnů nestihlo, mávlo se rukou, protože důležitější bylo se sejít, diskutovat a hlasovat. A nikoho nenapadlo zpochybnit závěry takového shromáždění OSL. Jenže přišla doba hledání chyb, zpochybňování voleb, dokonce byly podány i žaloby k soudu. To vedlo ke zvýšené snaze dodržovat řády „do posledního písmene“, právě proto, aby nemohlo být nic zpochybňováno.

Každé napadání dřívější benevolence jen zvyšuje a přibližuje procesní mantinely, jsou důsledněji vymáhána práva i povinnosti, a přísnější nutně musíme být i kontrole nastavených procesů. Pokud člen nesouhlasí s přijatými pravidly, může delegátům sjezdu navrhnout změnu. Pokud nesouhlasí s rozhodnutím přijatým podle platných pravidel, může se odvolat. Nakonec může rozhodnout i soud.

Ale pokud má Komora správně fungovat, musí dodržovat vlastní schválená pravidla. U výše zmíněného příkladu stačí provést platbu včas a žádná represe se konat nebude.

Komora také prosazuje zájmy svých členů a funguje jako servisní organizace pro členy. Někdy ovšem mají členové Komory různé zájmy (někdy, byť ne tak často, jak by se zdálo, i protichůdné), proto nejde vždy uspokojit všechny. Stejně jako kritika, zaznívá i chvála. Osobně si myslím, že představenstvo udělalo velké množství práce a v listopadu 2019 nikoho nenapadlo, že budeme řešit věci jako covid-19, ukrajinské uprchlíky atp. V té době bylo největším tématem FMD, zdravotnické prostředky a SMS eRecepty. Ze systémových změn se např. podařilo zrušit limitace SiV, navýšit jeho hodnotu na 24 Kč, pak spousta drobností s elektronizací (výdej na OP), účtováním zdravotním pojišťovnám, různé návody a materiály pro každodenní praxi (evidence opiátů, problematika zdravotnických prostředků, …). Aby lékárny nedostávaly zbytečné pokuty za nevědomost, poskytuje Komora právní služby, rozbory legislativy a mohl bych pokračovat (stačí si pročíst web). Na druhou stranu se jiné věci se zase nepovedly, jak bychom si představovali. Některé projekty se protahují nebo z různých příčin odkládají. A na ně se teď budeme soustředit (nový web, členská evidence, vyhodnocování konzultačních činností a další). Každý si tedy v Komoře může najít přítele, o kterého se může opřít v případě problémů. Přítele, který poskytuje služby a rady, které mohou pomoci. Ale také přítele, který se někdy umí naštvat a vyhubuje vám, když ho zklamete. To všechno a mnohem víc může být Komora pro každou lékárnici a lékárníka, kteří stojí denně za tárou.