Receptář doktora Kollinera

Během mého výzkumu se mi dostal do rukou k prohlédnutí receptář ve smyslu zápisník s recepty z terezínského ghetta, který mi v únoru tohoto roku laskavě poskytla jeho majitelka, paní magistra Mejstříková.

Receptář byl majetkem pana doktora Bedřicha Kollinera, který byl za druhé světové války vězněm terezínského ghetta. Podařilo se mi zjistit o něm několik informací.

MUDr. Bedřich Kolliner se narodil 3. 3. 1889 v Praze. Jeho otcem byl Adolf Kolliner (1854–1922, náboženství izraelitské), který je uveden v matrice jako „agent-chodec“ v přesném překladu, zřejmě se jednalo o podomního obchodníka. Jeho matkou byla Hedwiga Kollinerová, rozená Freundová (1863–1910).

Bedřich Kolliner vystudoval medicínu na České Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde promoval 13. 6. 1914. Již v nově vzniklém Československu absolvoval povinnou vojenskou službu, po jejímž ukončení dostal hodnost štábního kapitána zdravotnictví v záloze. V roce 1922, podle dobového inzerátu v Praktickém lékaři, měl svoji ordinaci v Praze II, na rohu Kamzíkovy a Železné ulice. Byl inzerován jako lékař pro nemoci kožní a pohlavní, dále se věnoval kosmetice a vyšetřování krve. Ordinoval mezi 9 a 11 hodinou dopolední a 14 a 18 hodinou odpolední.

Začátkem 30. let pracoval jako ordinář v poradně pro pohlavní choroby Ústavu pro sociálně-zdravotní péči hlavního města Prahy (Praha 2, Kateřinská 34). Zdravotnická ročenka Československá z roku 1933 uvádí, že zde pracoval jako ordinář v poradně pro pohlavní choroby a ve stejné funkci je uveden ve stejné ročence pro rok 1939–1940.

Orientační kniha Velké Prahy (J. Odvárka, 1937) jej inzeruje jako odborného lékaře chorob kožních, pohlavních, kosmetiky (pro zajímavost, ordinoval „od 9 do půl 2 a od půl 4 do 5“). Některé jeho odborné práce v tomto oboru byly publikovány časopisecky.

V roce 1934 byl přijat za člena Lékařské komory pro Zemi českou.

Za Protektorátu díky svému židovskému původu podléhal norimberským rasovým zákonům. Před deportací jej zřejmě chránilo (byť jsem to výslovně nenašel) manželství s „árijkou“, díky čemuž byl deportován do Terezína až na sklonku války.

Do Terezína byl zavlečen k „uzavřenému pracovnímu nasazení“ v transportu AE4 z Prahy 25. 2. 1945 (transport číslo 224 podle databáze Památníku Terezín) spolu s dalšími 519 vězni. Podařilo se mu přežít. Z doby poválečné jsem o něm již informace nenašel, předpokládám, že nadále provozoval lékařskou praxi, po roce 1948 v rámci socialistického zdravotnictví. Jisté to ovšem není. Podle zmínky v Lidové demokracii víme, že zemřel v roce 1965. Pohřeb měl v krematoriu ve Strašnicích 6. 10. 1965.

Bedřich Kolliner měl dvě sestry. První z nich Greta (též Markéta), provdaná Zusková se narodila v roce 1890 a za války byla v roce 1942 deportována do sběrného tábora (ghetta) v Zamošči (nyní Polsko, za války Generální gouverment, okupovaný nacisty), kde byla zavražděna. O osudu druhé sestry doktora Kollinera, Fanny, jsem bohužel nenašel žádné informace (neznám ani datum narození).

Zápisník, který se o něm zachoval, je formátu přibližně A5. Obsahuje recepty, které si podle informace magistry Matějkové doktor kupoval (zřejmě něco jako „autorská práva“ na recept), dokonce i v sousední Vídni. Tento fenomén by jistě byl zajímavý a zasloužil by si bližšího zkoumání.

Na začátku zápisníku (v pevných deskách) je rejstřík, abecední seznam nemocí s čísly receptů. Pak jsou abecedně uvedeny nemoci a k nim vždy příslušný recept nebo recepty. První z nemocí je acne vulgaris, poslední je (zřejmě) zvracení kojenců. Zápisník má více než 110 stránek.

Pro zajímavost uvádím historický recept (jen pro ilustraci, prosím, ať to nikdo nezkouší!) proti zácpě:

Pulv. radix rhei 8, -⁠ (zřejmě gramů)

Natrii bicarboni

Sacchari albi aa 10,-

Olei sacchari menthae 3,-.

D. S. 3x denně na špičku nože.

Tomáš ARNDT