Řádné označení

Právě jsem se vrátil z Čestné rady, která se konala v předvečer 25. února a jsem plný dojmů, o které bych se s vámi rád podělil. Je až s podivem, s jakou pravidelností se setkáváme s výmluvou, že „inspektoři nenašli/přehlédli/neviděli“ nebo naopak „inspektoři si nevšimli, že už to bylo vydáno/nebylo na skladě“.

Uvědomte si, že v době kontroly jste to vy, kdo o té lékárně ví vše. I ten nejníže postavený místní magistr, úplný elév, který do lékárny chodí na výpomoc, zatímco studuje na Ph.D., ví o té lékárně víc než ten přišedší inspektor.

Jak je tedy možné, že se nám stále opakuje objasnění: „Ale to byly bedny s léky pro důchoďák, které již byly vydané, jen je ještě neodvezli.“ Kdo je neodvezl? Kdy přijede? Proč nejsou označené jako „Vydáno”? Jak je možné, že to přítomní zaměstnanci neví? Co když z toho něco vydají v domnění, že je to stavem? Jak je možné, že v lékárně vůbec někde leží léky, které tam nepatří a nejsou řádně označeny?

Stejně tak jsme řešili případ, kdy farmaceutická asistentka nakapslovala cirka 20 000 kapslí (slovy: dvacet tisíc), jen je nezadala do počítače. Znáte ten vtip s obrázkem toaletního papíru a textem: „Práce není hotova, dokud není papírově zpracována?” Myslím, že řada kolegů by si jej měla vyvěsit na nástěnku. U nás nikdo neodejde z práce, pokud práci nedokončí a to včetně administrativy. Nebo takovou práci musí předat a v počítači to musí být zadáno tak, aby to nejpozději druhý den sedělo s fyzickým stavem. Ne, že někdo seká kapsle jak Baťa cvičky 14 dní a ono se to samo někdy zadá. Tohle jsem se naučil už v prváku na praxi u paní doktorky Vítové v Letňanech a to včetně přípravy těch kapslí. (Dodnes se budím v noci propocen s tím, že budu muset připravit 1 500 kapslí methioninu s třicítkovým strojkem. I tak s vděkem vzpomínám a děkuji.)

Když se vám povede, že inspektorům vysvětlíte, že tyhle léky jsou již vydané a čekají na odvoz, tamty jsou v Karanténě EMVS, tahle krabička je označena jako Hlášení SÚKLu −⁠ pozastavení výdeje a tamta hromada ještě není převzata, rovnou na místě, nemusíte pak jezdit dovysvětlovat na Čestnou radu, jak to bylo doopravdy.

Nemusíte vysvětlovat, že „to bylo označeno, jen si inspektoři nevšimli“. Ačkoli ten pocit, kdy uslyšíte: „Čestná rada se rozhodla zprostit obvinění,“ musí být k nezaplacení.

Přemek Císař