Práce ve směnném provozu způsobuje poruchy spánku označované jako spánková porucha pracovníků na směny (SWSD – shift work sleep disorder). Lidé, kteří jsou zaměstnáni ve směnném provozu, popisují zvláště při práci v noci únavu, ospalost a následné problémy se spánkem během dne. Prezentovaná práce shrnuje analýzu dostupných informací o účinku některých farmak na tyto potíže.
Autoři analyzovali 15 randomizovaných placebem kontrolovaných studií s celkem 718 účastníky a zjišťovali efektivitu jednotlivých farmakologických přístupů v ovlivnění symptomů SWSD. Devět studií hodnotilo účinek melatoninu a 2 studie efekt zopiklonu na délku spánku. Zbývající studie sledovaly vliv modafinilu, armodafinilu a kofeinu na ospalost a bdělost.
Z hodnocení výsledků vyplynulo, že armodafinil podávaný před noční směnou po dobu 3 měsíců pravděpodobně snižuje ospalost o 1 bod na Karolinské škále ospalosti (KSS – Karolinska Sleepiness Scale) a v jednoduchém testu reakční rychlosti zvyšuje rychlost reakce o 50 ms. Podobný účinek na ospalost a vigilitu byl pozorován ve stejné skupině pacientů i při užívání modafinilu. Mezi nežádoucí účinky udávané pacienty patřily bolesti hlavy, nauzea a zvýšení krevního tlaku a v průběhu postmarketingového sledování bylo zaznamenáno riziko vzniku závažných kožních reakcí.
Jediná studie hodnotila pomocí KSS efekt tzv. coffee nap. Jedná se o užití kofeinu v kombinaci s krátkým zdřímnutím, v tomto případě před nástupem na noční směnu. U tohoto postupu byla prokázána redukce ospalosti při noční práci (95% interval spolehlivosti [CI] –1,09 až –0,17).
Klinický výzkum dále ukázal, že melatonin v dávce 1–10 g podaný po noční směně může prodloužit délku spánku během dne ve srovnání s placebem o 24 minut (průměrný rozdíl; 95% CI 9,8–38,9; 7 studií s 263 účastníky). Tři studie s celkem 234 účastníky doložily informaci o prodloužení délky nočního spánku v porovnání s placebem o 17 minut (95% CI 3,71–30,22). Nebyl nalezen vztah mezi dávkou a účinkem a práce vykazovaly nízkou úroveň evidence.
Jediná existující studie, která hodnotila účinek zopiklonu jakožto nebenzodiazepinového hypnotika III. generace, neprokázala ve srovnání s placebem přínos v prodloužení délky spánku během dne.
Výsledná zjištění, která vyplývají z dosud provedených prací vesměs malého rozsahu, mají nízkou důkazní hodnotu. K potvrzení účinnosti farmakoterapie na potíže spojené se spánkovou poruchou pracovníků na směny by bylo třeba více kvalitnějších studií včetně systematického přezkoumání nežádoucích účinků.
(zemt)
Zdroj: Liira J., Verbeek J. H., Costa G. et al. Pharmacological interventions for sleepiness and sleep disturbances caused by shift work. Cochrane Database Syst Rev 2014; 8: CD009776, doi: 10.1002/14651858.CD009776.pub2.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
