„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/6

Lze využít diagnostické proužky pro analýzu moči ke screeningu CKD?

U průřezové (n = 940) a validační kohorty (n = 927) bylo doloženo, že semikvantitativní stanovení poměru albumin : kreatinin (ACR) pomocí diagnostického proužku do 4 hodin po odběru středního proudu moči a plně automatického analyzátoru vykazuje více než 90% shodu s kvantitativním laboratorním stanovením ACR. U průřezové kohorty byla senzitivita stanovení ACR 78,1 % a specificita 93,3 % při hraniční hodnotě albuminu 30 mg/g kreatininu. Ve validační kohortě dosáhla senzitivita 89,9 % a specificita 92,1 %.

Hodnoceno bylo také stanovení poměru protein : kreatinin v moči pomocí diagnostického proužku, senzitivita a specificita tohoto vyšetření však byly horší. Podle belgických autorů této studie je možné použít diagnostické proužky pro vyšetření moči ke screeningu chronického onemocnění ledvin (CKD) u osob s nízkým rizikem. Vhodnější je stanovit ACR.¹

Očkování proti HPV vykazuje efekt i po chirurgické léčbě CIN

Podání nonavaletní vakcíny proti lidskému papilomaviru (9vHPV) po chirurgické léčbě pacientek s cervikální intraepitelovou neoplazií (CIN) nízkého až vysokého stupně vede k významnému snížení podílu žen s pozitivitou HPV během 6–15 měsíců po zákroku. Ukázala to retrospektivní observační studie s 326 probandkami ve věku 25–65 let, které podstoupily elektrokonizaci vysokofrekvenční elektrickou kličkou (LEEP) pro CIN2–3 nebo laserovou ablaci děložního čípku pro CN 1.

Z této populace bylo proti HPV očkováno 68 % žen buď před zákrokem, nebo do 30 dnů po zákroku. 45 % zařazených bylo starších 40 let a 16 % bylo po menopauze. U žen s CIN1 (36 % zařazené populace) byl výsledek testu na HPV pozitivní ve 38 % případů u neočkovaných a v 18 % u očkovaných (p = 0,0169), u žen s CIN2–3 (64 % zařazené populace) v 18 % případů u neočkovaných a v 8 % u očkovaných (p = 0,0353). Statisticky významný efekt očkování na snížení pozitivity testu na HPV byla zjištěn i u žen starších 40 let.²

Dávka střevních bakterií pro úlevu od chronické bolesti?

Fibromyalgie, záhadné onemocnění projevující se chronickou, plošnou a generalizovanou muskuloskeletální bolestí a únavou při absenci tkáňového poškození, postihuje až 4 % celosvětové populace. Patogeneze onemocnění není známá a jeho léčba je svízelná. Izraelští vědci v roce 2019 objevili, že střevní mikrobiota žen s fibromyalgií se významně liší od zdravých kontrol. Výzkumníci proto provedli fekální transplantaci těchto vzorků myším, u nichž nebylo přítomné žádné mikrobiální osídlení. Zjistili, že myšky s fybromyalgickou mikrobiotou vykazovaly větší míru spontánně vzniklé bolesti i vyšší citlivost na bolest vyvolanou tlakem, teplem či chladem oproti zvířatům z kontrolní skupiny. Když vědci přeléčili „fibromyalgické“ myši antibiotiky a poté jim transplantovali střevní mikrobiotu od zvířat z kontrolní skupiny, došlo u nich ke snížení bolesti. U myší, kterým byla pouze transplantována zdravá mikrobiota bez předchozí antibiotické léčby, k úlevě od bolesti nedošlo.

Výzkumníci poté provedli malou studii na 14 ženách s těžkou fibromyalgií neodpovídající na léčbu. Všechny byly přeléčeny antibiotiky a poté 10 týdnů užívaly kapsle s obsahem střevních bakterií zdravých žen. 12 účastnic uvedlo zlepšení příznaků jako bolest, úzkost a poruchy spánku. Častým vedlejším účinkem léčby byla únava. Vědci nyní pracují na kontrolované studii, která by měla zahrnout celkem 80 pacientů. Doufají, že se v budoucnu podaří identifikovat specifické bakterie odpovědné za vznik bolesti spojené s fibromyalgií, jejíž příčina zůstává velkou neznámou.^{3, 4}

Některé nemocniční bakterie jsou schopné odbourávat plasty

Britští vědci objevili v izolátu Pseudomonas aeruginosa, pocházejícím z infikované rány, enzym schopný odbourávat biodegradabilní plasty. Protein nazvaný Pap1 byl schopen štěpit polykaprolakton (PCL), biodegradabilní materiál často používaný v lékařství. P. aeruginosa s Pap1 dokázala degradovat PCL s účinností 78 % během 7 dnů a také jej využívat jako jediný zdroj uhlíku ke svému růstu. V přítomnosti plastu navíc tvořila více biofilmu než při vystavení skleněnému povrchu. Během experimentů s larvami zavíječe voskového, které slouží jako model pro studium mikrobiálních infekcí, se ukázalo, že zkoumaný kmen P. aeruginosa je virulentnější v přítomnosti plastového implantátu než při jeho absenci.

Až dosud byly enzymy schopné degradace plastů izolovány pouze z bakterií osídlujících venkovní prostředí. Přítomnost těchto enzymů v lidských patogenech je znepokojující a mohla by vysvětlovat jejich perzistenci v nemocničním prostředí. Patogen, který dokáže odbourávat plasty, může kontaminovat a ničit zdravotnické prostředky jako materiál pro šití ran, implantáty, stenty nebo krytí ran. Výzkumný tým nyní vyvíjí screeningové metody, jež by umožnily odhalit, zda daný patogen je, nebo není schopen degradace plastů.^{5, 6}

Lidská střevní plíseň zpomaluje jaterní onemocnění – alespoň u myší

Nealkoholové steatotické onemocnění jater (NAFLD) postihuje až třetinu světové populace. Účinná léčba zatím není dostupná. Podle studie publikované v časopisu Science by se zlepšením příznaků NAFLD mohla pomoci mikroskopická houba, která je běžnou součástí lidské střevní mikrobioty. Čínští mikrobiologové kultivovali vláknitou houbu Fusarium foetens izolovanou ze vzorků stolice a následně ji aplikovali myším se steatohepatitidou asociovanou s metabolickou dysfunkcí (MASH). U laboratorních zvířat došlo k významnému zmírnění projevů MASH, jaterní fibrózy a k redukci zvětšení jater.

Další experimenty ukázaly, že za příznivým účinkem stojí změny v metabolismu myší, zejména zpomalení syntézy ceramidů, což jsou molekuly důležité pro zprostředkování interakcí mezi střevem a játry. Hladina ceramidů bývá u pacientů s MASH zvýšená. Vědci analyzovali vliv extraktu z růstového média F. foetens na syntézu těchto látek. Podařilo se jim izolovat sekundární metabolit FF-C1, který inhiboval protein CerS6 klíčový pro syntézu intestinálních ceramidů. Tuto a další účinné látky produkované houbou F. foetens nyní plánují prozkoumat důkladněji.^{7, 8}

(este, zza)

Zdroje:
1. Lambrecht S., Speeckaert M., Oyaert M. Optimization of screening strategy for chronic kidney disease by urine test strips using the albumin-creatinine read-out. BMC Nephrol 2025 Mar 10; 26 (1): 130, doi: 10.1186/s12882-025-04048-9.
2. Palumbo M., Lavitola G., Di Filippo C. et al. Impact of human papillomavirus 9-valent vaccine on viral clearance after surgical treatment: a single-center retrospective observational study. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2025 Apr 20; 310: 113994, doi: 10.1016/j.ejogrb.2025.113994.
3. Cai W., Haddad M., Haddad R. et al. The gut microbiota promotes pain in fibromyalgia. Neuron2025 Apr 18: S0896-6273(25)00252-1, doi: 10.1016/j.neuron.2025.03.032 [Epub ahead of print]. 
4. Basilio H. Baffling chronic pain eases after doses of gut microbes. Nature2025 Apr 24, doi: 10.1038/d41586-025-01290-x [Epub ahead of print]. 
5. Howard S. A., de Dios R., Maslova E. et al. Pseudomonas aeruginosa clinical isolates can encode plastic-degrading enzymes that allow survival on plastic and augment biofilm formation. Cell Rep2025 May 27; 44 (5): 115650, doi: 10.1016/j.celrep.2025.115650.
6. Fieldhouse R. Microbe that infests hospitals can digest medical-grade plastic − a first. Nature 2025 May 8; doi: 10.1038/d41586-025-01412-5 [Epub ahead of print].
7. Zhou S., Li M., Wang P. et al. A symbiotic filamentous gut fungus ameliorates MASH via a secondary metabolite-CerS6-ceramide axis. Science2025 May; 388 (6746): eadp5540, doi: 10.1126/science.adp5540.
8. Aksenfeld R. Fungus from the human gut slows liver disease in mice. Nature2025 May 2, doi: 10.1038/d41586-025-01360-0 [Epub ahead of print].