Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Proč zkoumat psychedelika u neurodegenerací

V posledních pěti letech narůstá zájem o využití psychedelik –⁠ zejména psilocybinu –⁠ v neurologii. Zatímco klasické studie hodnotily tyto látky především z pohledu psychiatrie, současný výzkum se posouvá směrem k neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc.

Preklinická data naznačují, že psychedelika by mohla ovlivňovat procesy neuroplasticity a neurozánětu, tedy biologické mechanismy, které patří mezi determinanty progrese těchto chorob. Kromě toho se zkoumá i jejich potenciál ke zmírnění přidružené úzkosti, deprese nebo apatie, které významně snižují kvalitu života pacientů a často odolávají běžné farmakoterapii.

Mechanismy působení psilocybinu

Aktivace 5-HT₂A receptoru

Psilocybin je přírodní tryptaminové psychedelikum, jehož účinek je zprostředkován především přes serotoninový receptor 5-HT₂A. Ten je hojně zastoupen v oblastech mozku náchylných k neurodegeneraci, jako je prefrontální kůra nebo hipokampus.

Po jeho aktivaci dochází ke spuštění signálních drah a následnému ovlivnění genové exprese a synaptické plasticity. Podílí se na tom molekuly jako BDNF (brain-derived neurotrophic factor) nebo mTOR (mammalian target of rapamycin), jejichž aktivace podporuje růst dendritických trnů a vznik nových synapsí.

Aktivace 5-HT₂A má vliv i na zvýšení funkční konektivity mozkových sítí (včetně specifického vlivu na default mode network), modulaci glutamátergního přenosu, nepřímé ovlivnění dopaminového systému a má také imunomodulační účinky.

Neurozánět a neuroprotekce

Aktivované mikrogliové buňky, produkce prozánětlivých cytokinů a oxidativní stres přispívají k poškození neuronů a progrese onemocnění. Psilocybin a další klasická psychedelika vykazují v preklinických modelech schopnost tlumit neurozánět prostřednictvím ovlivnění signálních drah jako NF-κB, PI3K/Akt nebo mTOR.

Regulace mikrogliové aktivity a potlačení produkce prozánětlivých cytokinů jsou považovány za možný neuroprotektivní mechanismus, ačkoli klinická data v této oblasti zatím chybí.

Klinická relevance u Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci

Alzheimerova nemoc

K Alzheimerově nemoci (AD) se váže progresivní poškození hipokampu nebo prefrontální kůry, kde se nachází vysoká exprese receptorů 5-HT₂A. Hypoteticky by zde aktivace těchto receptorů mohla přispět ke stimulaci synaptické plasticity, a tím zpomalit kognitivní úpadek.

Preklinická data ukazují, že psilocybin a jeho metabolit psilocin mohou přes zvyšování hladiny BDNF podporovat růst dendritů a tlumit neurozánět. Klinická data potom zaměřují pozornost především na afektivní složku onemocnění. Například probíhající klinická studie testuje podávání vyšších dávek psilocybinu u pacientů s mírnou kognitivní poruchou nebo časnou fází AD za účelem zmírnění depresivních příznaků.

Účinky na kognitivní funkce jako takové zůstávají neprokázané, dostupné důkazy zatím neumožňují hodnotit psilocybin jako kognitivní intervenci.

Parkinsonova nemoc

U Parkinsonovy nemoci (PD) dochází k úbytku dopaminergních neuronů, ale současně i k narušení serotonergního systému, jehož dysregulace může přispívat k některým nemotorickým i motorickým projevům.

Psilocybin, jako agonista receptorů 5-HT₂A, může modulovat aktivitu kortikostriatálních okruhů nejen přes serotonin, ale i nepřímo ovlivněním dopaminové signalizace. Preklinické studie naznačují, že aktivace 5-HT₂A může ovlivnit uvolňování dopaminu v mezokortikálních a limbických oblastech, což by mohlo mít vliv na motoriku i afektivní symptomy.

Kromě toho může psilocybin teoreticky ovlivnit synaptickou plasticitu v prefrontálních a motorických oblastech a modulovat funkční konektivitu sítí zapojených do pohybové kontroly. Tento efekt by mohl potenciálně přispět ke zlepšení jemné motoriky či hybnosti, což podporují i předběžná data.

Letos byla publikována pilotní otevřená studie, která testovala podání psilocybinu v kombinaci s psychoterapií u 12 pacientů s PD a komorbidní depresí. Výsledky ukázaly statisticky i klinicky významné zlepšení depresivních a úzkostných symptomů, zlepšila se i některá skóre motoriky a kognice. Tolerance byla velmi dobrá, bez vážných nežádoucích účinků. Autoři ovšem upozorňují, že jde o první malou studii bez placebové kontroly a výsledky je třeba interpretovat s opatrností.

Nové klinické směry a metody

Klinické iniciativy

V roce 2024 odstartoval první velký evropský klinický projekt financovaný z programu Horizon Europe. Probíhající studie PsyPal zkoumá účinnost psilocybinové terapie u pacientů v paliativní péči, včetně osob s atypickou Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou a ALS.

Cílem není ovlivnit biologický průběh nemoci, ale zmírnit existenciální distres, deprese a úzkost u pacientů, u nichž konvenční léčba selhává. Tento projekt je prvním svého druhu v EU a ukazuje na rostoucí ochotu evropských institucí podporovat výzkum v oblasti psychedelik.

Terapie v kontextu: set and setting

Účinnost psychedelik záleží i na kontextu jejich podání. Model set and setting zahrnuje přípravu pacienta, terapeutické vedení během účinku látky a následnou integraci zážitku. Dopad na výsledný terapeutický efekt je velký a má význam zejména u zranitelných skupin, jako jsou pacienti s neurodegeneracemi.

V současných studiích je proto psychedelická intervence vnímána jako kombinace farmakoterapie a psychoterapie, nikoli jako jednorázové podání látky.

Rizika a limity použití

Ačkoli psilocybin vykazuje v rámci klinických studií nízkou toxicitu a dobrou snášenlivost, opatrnost je na místě u starších osob a pacientů s neurodegeneracemi.

Jedním z hlavních rizik jsou kardiovaskulární účinky, konkrétně přechodné zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence. U seniorů s hypertenzí či jinými kardiovaskulárními komorbiditami může být tento efekt překážkou.

Další výzvou je kognitivní stav a schopnost informovaného souhlasu. U pacientů s pokročilou demencí nebo těžkou poruchou kognitivních funkcí je riziko akutního zmatení, paranoidních reakcí nebo zvýšené úzkosti vyšší, zejména při nedostatečné psychologické přípravě. V takových případech může být obtížné zajistit platný souhlas s léčbou, a proto se doporučuje velmi přísný výběr pacientů a přítomnost zkušeného terapeutického týmu.

Ve studiích na mladších a somaticky zdravých osobách byly nežádoucí účinky spíše mírné a přechodné, například nauzea, bolest hlavy nebo únava po podání. Dlouhodobá data o bezpečnosti u polymorbidních seniorů ale zatím chybí.

Shrnutí a výhled

Psilocybin a další klasická psychedelika představují perspektivní směr výzkumu v oblasti neurodegenerativních onemocnění. V preklinických studiích prokazují schopnost ovlivňovat synaptickou plasticitu, tlumit neurozánět a modulovat některé neurotransmiterové systémy.

Do budoucna můžeme očekávat více klinických výzkumů i zkoumání přístupů bez halucinogenního efektu, například nepsychedelické deriváty nebo mikrodávkování psilocybinu. 

(lp)

Zdroje:
1. Barton N. Evaluating psilocybin as a treatment for neuropsychiatric symptoms in Parkinson’s Disease. Global Journal of Medical Research 2025; 25 : 1–7, doi: 10.34257/GJMRAVOL25IS1PG1.
2. Bradley E. R., Sakai K., Fernandes-Osterhold G. et al. Psilocybin therapy for mood dysfunction in Parkinson’s disease: an open-label pilot trial. Neuropsychopharmacology 2025; 50 (8): 1200–1209, doi:10.1038/s41386-025-02097-0.
3. Madero S., Soto-Angona O., Ona G. et al. Current perspectives on psychedelic treatments in Europe. The Lancet Regional Health –⁠ Europe 2026; 61 : 101537, doi: 10.1016/j.lanepe.2024.101537.
4. Zheng S., Ma R., Yang Y., Li G. Psilocybin for the treatment of Alzheimer’s disease. Front Neurosci 2024; 18 : 1420601, doi: 10.3389/fnins.2024.1420601.
5. Adeyinka D., Forsyth D., Currie S., Faraone N. Neurobiology of psilocybin: a comprehensive overview and comparative analysis of experimental models. Front Syst Neurosci 2025; 19 : 1585367, doi: 10.3389/fnsys.2025.1585367.
6. Pacienti budou moci od příštího roku využít léčebný psilocybin, umožní to zákon. ČTK, 6. 12. 2025. Dostupné na: www.ceskenoviny.cz/zpravy/pacienti-budou-moci-od-pristiho-roku-vyuzit-lecebny-psilocybin-umozni-to-zakon/2756830