Vědecké okénko: ...aneb čím žije vědecký svět?

Pojďme se společně ohlédnout za nedávnými publikacemi a sděleními odborných kruhů.

1) Terapie agonistů GLP-1 s inhibitory SGLT2 a bez nich u pacientů s diabetem 2.

Úvod a cíl práce

Kardiovaskulární (KV) onemocnění patří mezi hlavní příčiny úmrtí a morbidity u pacientů s diabetem 2. typu (T2D). Inhi­bitory sodno-glukózového kotransportéru-2 (SGLT2), a agonisté receptoru glukagon podobného peptidu 1 (GLP-1) snižují KV riziko pacientů s T2D a aterosklerotickým KV onemocněním (ASCVD).

Analýza AMPLITUDE-O (Effect of Efpeglenatide on Cardiovascular Outcomes) zahrnula celkem 618 (15,2 %) účastníků užívajících na začátku léčbu inhibitory SGLT2. Přínosy použití GLP-1 byly podobné bez ohledu na užívání inhibitoru SGLT2. K dnešnímu dni je tato analýza jedinou zprávou z velké klinické studie analyzující účinek kombinace GLP-1 s inhibitory SGLT2. Další analýza HARMONY hodnotila účinek albiglutidu na KV dopady u lidí s T2D a KV onemocněním. Studie zahrnula 575 (6,1 %) účastníků léčených inhibitory SGLT2 na začátku a GLP-1.

Metaanalýza výsledků Harmony Outcomes a AMPLITUDE-O umožnila vyhodnocení účinku GLP-1 u více než 1 000 podobných pacientů s nasazeným inhibitorem SGLT2 na začátku terapie. Zbývající studie s GLP-1 zahrnuly pouze několik účastníků s výchozím užíváním inhibitorů SGLT2.

Cílem této práce bylo zhodnotit dohledatelná data o účincích GLP-1 na KV výsledky u pacientů s T2D léčených inhibitory SGLT2 nebo bez nich.

Výsledky

Z celkem 9 462 účastníků studie Harmony Outcomes bylo 575 (6,1 %) léčeno inhibitory SGLT2 na začátku studie. Účinek albiglutidu na snížení kompozitu KV úmrtí, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (závažných nežádoucích příhod) byl konzistentní s inhibitory SGLT2 nebo bez nich (P interakce = 0,70). Účinek albiglutidu na sekundární výsledky a nežádoucí účinky nebyl ovlivněn inhibitory SGLT2.

Metaanalýza výsledků Harmony Outcomes a AMPLITUDE-O ­za­hrnovala 13 538 pacientů, z nichž 1 193 (8,8 %) užívalo inhibitory SGLT2. Ve srovnání s placebem snížily GLP-1 hlavní nežádoucí kardiovaskulární příhody bez modifikace účinku inhibitoru SGLT2 (HR: 0,77; 95% CI: 0,68–0,87 bez inhibitorů SGLT2; a HR: 0,78; 95% CI: 0,49–1,24 s inhibitory SGLT2) (P pro interakci = 0,95) a snížení hospitalizace se srdečním selháním (HR: 0,72; 95% CI: 0,55–0,92 vs HR: 0,34; 95% CI: 0,12–0,96) (P pro interakci = 0,18).

U pacientů s T2D a kardiovaskulárním onemocněním použití GLP-1 redukovalo kardiovaskulární příhody nezávisle na použití inhibitoru SGLT2. Data ukazují, že kombinace GLP-1 s inhibitory SGLT2 může snížit kardiovaskulární riziko (1).

2) Vegetariánská strava a riziko rakoviny trávicího traktu

Úvod a cíl práce

Karcinom trávicího traktu je malignita s vysokou ­globál­ní ­mor­­biditou a mortalitou, přičemž je potvrzeno, ­gastrointestinální (GI) geneze nádorového bujení souvisí s modifikovatelnými rizikovými faktory, jako jsou dieta, fyzická aktivita, kouření a kon­zumace alkoholu.

Změny těchto faktorů mohou snížit riziko karcinogeneze. Strava hraje zásadní roli a důkazy prokazují, že příjem rostlinné stravy a nízký příjem masa jsou spojeny se sníženým výskytem GI malignit. Zdá se tedy, že riziko GI malignit souvisí s podílem příjmu rostlinné stravy a masa. Vegetariánská strava se týká čistě rostlinné stravy bez příjmu jakéhokoli druhu masa. Dostupné prospektivní studie naznačují, že vegetariánská strava může snížit riziko kolorektálního karcinomu a nedávná metaanalýza potvrdila vztah mezi rostlinnou stravou a nižším rizikem rakoviny v GI systému (přestože nebyla provedena optimálně).

Chybí však důkazy o vztahu mezi čistě rostlinnou stravou a rizikem různých typů rakoviny v GI traktu. Proto bylo cílem tohoto systematického přehledu shrnout výsledky dosavadních studií o korelaci mezi vegetariánskou stravou a rizikem GI karcinomů a objasnit účinky vegetariánské stravy na GI karcinogeneze u různých populací.

Výsledky

Celkem bylo zahrnuto 8 originálních studií (7 kohortových a jedna case-control studie), které zahrnovaly 686 691 účastníků. Metaanalýza identifikovala negativní korelaci mezi vegeta­riánskou stravou a rizikem GI karcinogeneze [relativní riziko (RR) = 0,77, 95% interval spolehlivosti (CI) 0,65–0,90] ve srovnání s nevegetariánskou stravou.

Analýza podskupin konkrétně ukázala, že vegetariánská strava negativně korelovala s rizikem rakoviny žaludku [RR = 0,41, 95% CI (0,28–0,61)] a kolorektálního karcinomu [RR = 0,85, 95% CI (0,76–0,95)], ale ne s rakovinou horní části GI traktu (kromě žaludku) [RR = 0,93, 95% CI (0,61–1,42)]. Vegetariánská strava negativně korelovala s rizikem GI karcinogeneze u mužů [RR = 0,57, 95% CI (0,36–0,91)], ale u žen nekorelovala [RR = 0,89, 95% CI (0,71–1,11)]. Dále vegetariánská strava negativně korelovala s rizikem GI karcinogeneze v severoamerické [RR = 0,76, 95% CI (0,61–0,95)] a asijské populaci [RR = 0,43, 95% CI (0,26–0,72)], ne však u evropské populace [RR = 0,83, 95% CI (0,68–1,01)].

Metaanalýza tak ukázala, že dodržování vegetariánské stravy snižuje riziko GI karcinogeneze, i když je zapotřebí shromáždit více údajů z dobře provedených dostupných studií (2).

3) Účinnost antimikrobiální terapie u nekomplikované akutní divertikulitidy tlustého střeva

Úvod a cíl práce

Divertikulóza tlustého střeva je jedním z nejčastěji se vyskytujících onemocnění v západních zemích s frekvencí 30–50 % nebo více, zejména u osob starších 60 let. V západních zemích jsou divertikly častější v levostranném tlustém střevě, zatímco v Asii se divertikly vyskytují spíše v pravostranném tlustém střevě. Divertikulární choroba je jedna z hlavních příčin hospitalizace v západních zemích a její dopad na náklady na zdravotní péči nelze ignorovat.

Divertikulitida se vyvine u 5–15 % pacientů s divertikly, ale 75 % těch, u kterých se onemocnění rozvine, má tzv. nekomplikovanou formu. Ačkoli u většiny pacientů, u kterých se onemocnění rozvine, není chirurgický zákrok vyžadován, komplikace mohou zahrnovat perforaci divertiklu, tvorbu abscesu a píštěle v GI traktu. Jiné komplikace mohou vyústit v GI obstrukci, která může vyžadovat kolostomii.

Léčba nekomplikované divertikulitidy zahrnuje hladovění, odpočinek, tekutiny a také intravenózně podávané antimikrobiální látky. Antimikrobiální látky byly dříve používány přímo k léčbě divertikulitidy jako bakteriální infekce, ale jak se chápání onemocnění změnilo, studie postupně přezkoumávají vhodnost použití antimikrobiálních látek u této diagnózy.

Randomizované kontrolované studie (RCT) antimikrobiálních látek pro nekomplikovanou divertikulitidu a metaanalýzy ne­prokázaly účinnost antimikrobiálních látek. V souladu s tím nedávné směrnice důrazně doporučují buď nepoužívat anti­mikrobiální látky rutinně, nebo tak činit podmíněně s omezením cílů terapie.

Účelem této studie bylo aktualizovat stávající poznatky o účinnosti antimikrobiální terapie u nekomplikované divertikulitidy.

Výsledky

Metaanalýza byla provedena s použitím 5 vybraných a zařazených RCT z celkem 21 nalezených prací, které byly způsobilé ke kontrole při počátečním vyhledávání a které se kvalifikovaly pro konečné zařazení. Zařazené subjekty zahrnovaly 1 039 jedinců v intervenční skupině a 1040 v kontrolní skupině.

Analýza ukázala sdružená RR = 0,86 (95% interval spolehlivosti, 0,58–1,28) a sdružená RD = -0,01 (-0,03 až 0,01) pro účinek antimikrobiálních látek na snížení jakýchkoli komplikací. U recidiv, remise a chirurgických zákroků použití antimikrobiálních látek významně neprokázalo účinnost.

Metaanalýza tedy závěrem neprokázala, že by antimikrobiální léčba zlepšila klinické výsledky u nekomplikované akutní divertikulitidy tlustého střeva (3).

PharmDr. Marek Lapka, Ph.D.

Literatura

1. Neves JS, Borges-Canha M, Vasques-Nóvoa F, Green JB, Leiter LA, Granger CB, Carvalho D, Leite-Moreira A, Hernandez AF, Del Prato S, McMurray JJV, Ferreira JP. GLP-1 Receptor Agonist Therapy With and Without SGLT2 Inhibitors in Patients With Type 2 Diabetes. J Am Coll Cardiol. 2023 Aug 8;82(6):517–525. doi: 10.1016/j.jacc.2023.05.048. PMID: 37532422.
2. Bai T, Peng J, Zhu X, Wu C. Vegetarian diets and the risk of gastrointestinal cancers: a meta-analysis of observational studies. Eur J Gastroenterol Hepatol. 2023 Nov 1;35(11):1244–1252. doi: 10.1097/MEG.0000000000002643. Epub 2023 Sep 18. PMID: 37724454; PMCID: PMC10538608.
3. Seta T, Iwagami H, Agatsuma N, Noma A, Ikenouchi M, Kubo K, Akamatsu T, Uenoyama Y, Ito D, Yamashita Y, Nakayama T. Efficacy of antimicrobial therapy in patients with uncomplicated acute colonic diverticulitis: an updated systematic review and meta-analysis. Eur J Gastroenterol Hepatol. 2023 Oct 1;35(10):1097–1106. doi: 10.1097/MEG.0000000000002622. Epub 2023 Jul 28. PMID: 37577799.