Editorial

Už podle obálky jste si mohli všimnout, že jsme v tomto roce na čas přerušili spolupráci s grafickým studiem Carton Clan a na titulních stranách představíme vybrané obrázky z dětské soutěže „Namaluj svého lékárníka“. Uvidíte lékárníky a lékárnice usměvavé i vážné, s rozličnými lékárenskými atributy v provedení úměrném věku umělce. Na obrázcích je ale zajímavější něco jiného, kouzlo lékárny, um a tajemství lékárnic a lékárníků. Pro naše dětské pacien­ty jsme totiž pořád trochu tajemní, důležití a moudří. Pro dospělé, kterým vlivem mediální zkratky lékárníci splývají s obrovskými příjmy farmaceutických firem, už méně. A není se co divit.

V uplynulém ročníku jsem napsal sérii článků o manažerech farmaceutických firem, kteří si kvůli hamižnosti a neetickému marketingu vysloužili nelichotivou přezdívku farmabráchové. Nejnovější najdete záměrně až teď v lednovém čísle. Jsou to totiž 4 roky od odsouzení generálního ředitele jedné takové zločinné firmy. Trochu jsem myslel a doufal, že to bude článek poslední. Při dohledávání souvislostí ale narážím na další. A nejenom v zahraničí. Farmabráchy máme i u nás. Naposledy uspěli při novelizaci vyhlášky, která posouvá pantoprazol (riziko osteoporózy), topický diclofenac (nevhodný pro děti a s velkým rizikem pro životní prostředí) a da­lší přípravky mimo lékárny, k prodejcům vyhrazených léčiv, kterých SÚKL ročně zkontroluje jen 3 %, u čtvrtiny z nich najde pochybení a téměř dvě ze tří závad jsou porušením zákona. Žádná tato změna nebyla před zavedením konzultována s odbornými společnostmi nebo komorami. Zdá se, že úplně stačilo dobrozdání, které v květnu 2023, ještě před změnou na ředitelském postu, na neveřejné (a možná placené) konzultaci poskytl SÚKL zástupcům farmaceutického průmyslu. Další velká cihla, kterou SÚKL přidal do stále rostoucí zdi lékárnic­kého despektu. Nejsmutnější na tom je, že mnozí z těch, kteří rozhodují, jsou naši známí, kamarádi a často spolužáci, kteří stejně jako my slibovali starat se především o blaho pacienta. Teď, stejně jako farmabráchové amerických firem, staví zisk jejich společnosti a svůj příjem nad blaho pacientů, kteří potřebují skutečnou péči. Nám, lékárníkům i komoře, nezbývá nic jiného než se proti tomu ozvat a znovu obrátit trend. Farmabráchy ani farmaségry přece nechceme nechat vyhrát.

Stanislav HAVLÍČEK