Tak to vidím já: Zvláštní volební shromáždění – jak je to doopravdy?

Kolega PharmDr. Petr Krpálek ve svých postřezích z loňského sjezdu ČLnK v prosincovém čísle ČČL dovozuje, že z jeho pohledu nedostatečná diskuse delegátů nad zásadními problémy lékárenství vyplývá především ze způsobu volby delegátů sjezdu na OSL formou zvláštních volebních shromáždění (ZVS). Mě pak, společně s kolegy Novosádem a Havlíčkem, označuje za jednoho z iniciátorů jejich zavedení. 

Osobně ZVS považuji za rozumný a potřebný institut umožňující volbu nejen delegátů, ale také orgánů okresních sdružení, která by formou klasického volebního shromáždění nedokázala splnit zákonnou podmínku přítomnosti nadpoloviční většiny členů u voleb v jeden okamžik. Iniciátorem jsem ale být nemohl, v roce 2013, kdy zavedení této varianty formou novely volebního řádu schválil sjezd delegátů, jsem, stejně jako kolega Aleš Novosád, totiž ještě nebyl členem představenstva ČLnK. 

Ale popořadě.

Úkol představenstvu ČLnK, „aby na příští sjezd připravilo návrhy změn volebního řádu, a to ve variantě se zachováním principu nadpoloviční účasti na volbách z celkového počtu členů OSL, nebo ve variantě, která umožní provedení platných voleb i za účasti menšího než polovičního počtu členu OSL“, uložili delegáti XXII. sjezdu ČLnK v roce 2012. Na následujícím XXIII. sjezdu ČLnK v roce 2013 delegáti zamítli (20 pro, 47 proti, 5 se zdrželo) variantu, při které by k platnosti voleb stačila účast 1/3 členů OSL, a naopak s účinností od 1. 12. 2013 delegáti schválili zavedení ZVS se zachováním podmínky volební účasti nadpoloviční většiny členů OSL (54 pro, 13 proti, 5 se zdrželo). 

ZVS je formou okresního shromáždění, o jehož vyhlášení pro účely voleb orgánů okresního sdružení, předsedy okresního sdružení a delegátů sjezdu může rozhodnout představenstvo okresního sdružení. Probíhá po delší, případně nespojité časové období, nejméně během 2 pracovních dnů. Je možné jej konat postupně i na více místech, kde mohou členové OSL po dobu konání voleb odevzdat svůj hlas. Stejně jako v případě klasického volebního shromáždění je k platnosti voleb je potřebná účast nadpoloviční většiny členů OSL.

V letech následujících ustála implementace ZVS do profesních předpisů ČLnK nejen návrh na usnesení XXIX. sjezdu ČLnK v roce 2019 ve znění „sjezd ukládá představenstvu ČLnK připravit změnu volebního řádu tak, aby byla zrušena možnost pořádat ZVS“ (47 delegátů pro, 122 delegátů proti, 4 delegáti se zdrželi), ale také dvojí soudní přezkum. Žalobu členky komory z listopadu 2018 zamítl Městský soud v Praze rozsudkem v červnu 2020. Neuspěla ani žaloba padesáti členů komory podaná v září 2019, o níž definitivně rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem z 30. 11. 2022.

Na loňský sjezd bylo zvoleno 220 delegátů, kteří zastupovali 79 okresních sdružení, ve 4 okresech delegáti zvoleni nebyli. 39 okresních sdružení zvolilo 79 delegátů formou klasického volebního shromáždění, 40 okresních sdružení zvolilo 141 delegátů formou ZVS. Není pravdou (jak uvádí kolega Krpálek), že by se na OSL volilo bez základních informací o jednotlivých kandidátech nebo bez prezentace jejich názorů. Drtivá většina ZVS (30 okresů a 114 zvolených delegátů) byla zahájena na prezenční večerní akci, kde měli kandidáti na delegáty možnost prezentovat své názory stejně, jako při volbě formou klasického volebního shromáždění. Některá okresní sdružení sice zvolila (klasicky i ZVS) své delegáty s větším předstihem před konáním sjezdu, nic jim však nebránilo v tom, uspořádat před sjezdem ještě další prezenční okresní shromáždění, na kterém mohli s delegáty diskutovat všechna již známá sjezdová témata. Řada okresních sdružení této možnosti využila.

Za rozporuplný krok označuje kolega Krpálek přidělení 10 bodů do celoživotního vzdělávání (CV) za účast na ZVS, tedy za pouhé vhození volebního lístku. Naprosto s ním souhlasím. Navíc ale považuji 10 bodů do CV za rozporuplné i v případě klasického volebního shromáždění. Jsou to sice body, které mohou motivovat lékárníky, aby se sešli, ale s celoživotním vzděláváním nemají pranic společného. 

Novela řádu pro celoživotní vzdělávání, spočívající v navýšení počtu bodů ze 3 na 10, pokud jde o volební okresní shromáždění, byla schválena delegáty XXVIII. sjezdu ČLnK v roce 2018 (57 pro, 25 proti, 8 se zdrželo) s účinností od 1. 12. 2018 jako protinávrh k návrhu na navýšení počtu bodů za akce konané na OSL ze 3 na 5. Představenstvo ČLnK považovalo tuto změnu za nevhodnou, a proto hned na následujícím XXIX. sjezdu v roce 2019 navrhlo 10 bodů za volební OSL zrušit. Bohužel, návrh nebyl významnou většinou delegátů přijat (66 pro, 120 proti, 4 se zdrželi). V praxi se následně vyskytly výkladové problémy, zda volební „bodový bonus“ náleží také za účast na volbách formou ZVS. Představenstvo se drželo výkladu, že nikoliv, ale považovalo za rozumné tuto problematiku v profesních předpisech upřesnit. Delegáti XXX. sjezdu ČLnK konaného v roce 2021 proto dostali na výběr 3 varianty, ze kterých byla schválena ta, která výslovně zavádí 10 bodů do CV také pro účastníky ZVS (92 pro, 53 proti, 8 se zdrželo). Varianty, že by účast na ZVS byla bez bodů do CV (52 pro, 82 proti, 11 se zdrželo) nebo za 3 body do CV (52 pro, 84 proti, 15 se zdrželo), schváleny nebyly.

Souhlasím s kolegou Krpálkem i v tom, že by delegáti sjezdu mohli vést živější diskuzi. Nesouhlasím ale s tím, že je na vině způsob volby na ZVS. Jen díky ZVS jsou totiž na sjezdu reprezentováni všichni členové komory z celé republiky. Nesdílím proto poněkud idealistický pohled do minulosti, ve které měli na sjezd jezdit zcela znalí a okresy prověření delegáti. Také už něco pamatuji a vím, že kromě skupiny skalních a opravdu zkušených delegátů na každý sjezd přijíždí velká část delegátů nových. To, jak jsou delegáti na sjezd připraveni, jestli jejich účasti na sjezdu předcházela diskuze s ostatními členy OSL, nezáleží na tom, jakou formou voleb byli zvoleni. Vždy to bude záležet jen a pouze na aktivitě uvnitř samotného OSL, na jeho představenstvu, předsedovi, a především jeho členech. 

A pokud se ještě naposledy ohlédnu do minulosti, vidím sjezdy, na kterých rozhodovalo méně než sto delegátů, ačkoliv jich tam mělo být přes dvě stě. Proč? Protože nebyli zvoleni. Protože zejména velká OSL, jaká jsou v Praze, Ostravě, Brně, se nedokázala sejít v potřebné nadpoloviční většině. A řešení přineslo až zvláštní volební shromáždění. Bez nich by o všech členech komory stále rozhodovali reprezentanti necelé poloviny z nich. A to je hlavní důvod, pro který považuji zvláštní volební shromáždění za zásadní a užitečný institut naší komory.

David Ovčaří