V roce 2001 byla provedena harmonizace evropského názvosloví balených vod, čímž došlo k posunutí názvů jednotlivých kategorií. Nejvyšší kategorie, tedy léčivé lázeňské prameny, dostala nový název – „výtěžek z přírodního léčivého zdroje“.
Původní označení „minerální vody“ nyní přísluší vodám s nízkou mineralizací, označovaným dříve jako vody „stolní“ či „pramenité“. Klienti, respektive pacienti však při hledání vhodného lázeňského pramene vyhledávají prameny s vysokou mineralizací, proto je třeba je v tomto směru edukovat, stejně tak i zdravotníky.
Všechny stáčené a prodávané lázeňské prameny pocházejí ze státních přírodních léčivých zdrojů spravovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR. Pro tyto prameny mají specializované firmy „povolení k využívání výtěžku z přírodního léčivého zdroje“. Prameniště jsou státem chráněné lokality a veškeré procesy stáčení probíhají pod dohledem Českého inspektorátu lázní a zřídel (ČIL).
Pod pojmem „minerální voda“ se dnes rozumí čistá voda (bez léčivého účinku) z podzemního vrtu, tedy z minerálního prostředí. I když u nás bylo přídavné jméno „minerální“ po staletí spjato s vysokým obsahem rozpuštěných minerálů, dnes označuje původ zdroje vody.
Aby mohl mít produkt na volném trhu v názvu slovo „voda“, musí zároveň splňovat normu pro pitnou vodu. Zde tedy vzniká zdánlivý paradox – dnešní minerální voda na trhu nemusí obsahovat prakticky žádné minerály, pro daný název postačí její minerální původ.
Pro zjednodušení používejme pro dřívější „minerálky“ vzletné označení „pitné lázeňské prameny“.
Aby mohl být pramen uznán pro léčebné využití, musí splňovat kritéria definovaná lázeňským zákonem. Podmínkou zařazení do této kategorie je mimo jiné obsah rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo obsah nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo obsah jiného pro zdraví významného chemického prvku. Málo lidí ovšem ví, že slovo „kyselka“ znamená u pramene právě přirozenou perlivost díky nasycení minerálním kysličníkem uhličitým.
Typické zástupce lázeňských pramenů představují Vincentka, Šaratica, Zaječická hořká, Bílinská kyselka nebo Rudolfův pramen. Některé prameny se mírně technologicky upravují (aby nebyl narušen jejich přírodní charakter), ale například Bílinská kyselka a Rudolfův pramen se plní do lahví v původní přírodní podobě. V této formě jsou poté dostupné v lékárnách i běžných obchodech.
První díl našeho miniseriálu si můžete přečíst zde: Pitné lázeňské prameny působí blahodárně. Co poradit v lékárně?
(red)
Zdroje:
1. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. Dostupné na: www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164
2. Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL). Dostupné na: www.mzcr.cz/category/agendy-ministerstva/cesky-inspektorat-lazni-a-zridel-cil
