Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Souběh řady rizikových faktorů

Z fyziologického pohledu je zvýšený výskyt trávicích obtíží během svátků přirozeným důsledkem kombinace několika faktorů. Nejde jen o dietní zátěž spojenou s nadbytkem tuků, cukrů či alkoholu –⁠ významnou roli hrají také psychosociální vlivy, zejména stres z příprav a narušení cirkadiánních rytmů. Tento souběh může i u zdravých jedinců snadno vyvolat funkční dyspepsii, pálení žáhy, nadýmání nebo akutní žlučníkové potíže.

Pro lékárníka je v tomto čase zásadní rychle odlišit banální dietní chybu od stavů vyžadujících lékaře. Následná terapie by pak měla být cílená a racionálně využívat široké spektrum volně prodejného sortimentu, od klasických léčiv až po přípravky na čistě přírodní bázi.

Když trávení stávkuje

Pacienti o svátcích nejčastěji přicházejí s příznaky funkční dyspepsie, kterou popisují jako tíhu, tlak v nadbřišku a plynatost. Patofyziologickým podkladem je v tomto případě obvykle relativní nedostatek trávicích enzymů a žlučových kyselin, které nedokáží efektivně zpracovat nárazový a nadměrný objem potravy bohaté na tuky a sacharidy.

Jak správně načasovat podání enzymů

V rámci samoléčby představuje první volbu substituce trávicích enzymů. Zásadní je však edukace pacienta o jejich správném užívání. Přípravky s pankreatinem musejí být užity bezprostředně s jídlem nebo během něj, aby došlo k fyziologickému promísení s tráveninou. Podání až při rozvinutých obtížích několik hodin po konzumaci má zanedbatelný efekt, protože enzymy již v žaludku a duodenu nemohou efektivně působit. Důležité je také upozornit, aby pacient lékové formy s enterosolventním obalem nekousal ani nedrtil, což by vedlo k předčasné inaktivaci enzymů v kyselém prostředí žaludku.

Jak rozhýbat trávení pomocí bylin

V případech, kdy dominuje syndrom postprandiální plnosti a pocit stagnace potravy v žaludku, se dají s úspěchem volit rovněž fytoterapeutika. Osvědčené jsou registrované rostlinné léčivé přípravky s kombinací extraktu z iberky hořké (Iberis amara) s dalšími bylinami (andělika, heřmánek, kmín, meduňka či máta). Tato směs cílí na více mechanismů najednou –⁠ moduluje motilitu, uvolňuje křeče a snižuje viscerální hypersenzitivitu. Alternativou jsou tradiční čajové směsi s obsahem hořčin (pelyněk, zeměžluč, kořen hořce), které reflexně stimulují sekreci trávicích šťáv již ve fázi, kdy potrava prochází ústy.

Vliv vánočního hodování na reflux

Za tímto častým scénářem svátečních dní stojí obvykle kombinace velkého objemu jídla, které zvyšuje tlak v žaludku, a samotného složení konzumovaných pokrmů. Zatímco vysoký obsah tuků významně prodlužuje dobu vyprazdňování žaludku, čokoláda, alkohol či káva přímo snižují napětí dolního jícnového svěrače. To otevírá cestu kyselému obsahu zpět do jícnu.

Co a proč zvolit v akutní fázi

Pokud pacient požaduje okamžitou úlevu, mají nezastupitelné místo algináty. Tyto látky vytvářejí na hladině žaludečního obsahu viskózní gelovou vrstvu, která fyzikálně brání návratu kyseliny po dobu až 4 hodin a při průchodu jícnem zároveň potahuje a chrání jeho sliznici. Působí lokálně a mechanicky, což zaručuje rychlejší nástup úlevy než u inhibitorů protonové pumpy (PPI). Je navíc třeba zdůraznit, že PPI nefungují „při potížích“, protože jejich plný efekt nastupuje až s výrazným zpožděním.

U klasických neutralizačních antacid je důležité připomenout jejich pouze krátkodobý účinek, a především riziko lékových interakcí. Změna pH v žaludku nebo tvorba nevstřebatelných komplexů může významně snížit vstřebávání řady souběžně podávaných léčiv, například tetracyklinů, solí železa či hormonů štítné žlázy. Proto je nezbytné dodržovat mezi užitím antacid a jiné medikace časový odstup alespoň 2 hodin.

Když se ozve žlučník

Samostatnou kapitolu tvoří biliární obtíže, které se typicky dostavují po konzumaci tučných a smažených pokrmů. Pokud pacient popisuje tupou tlakovou bolest v pravém podžebří, jež nikam nevystřeluje a je bez celkových příznaků (teplota, třesavka), dá se v rámci volného prodeje uvažovat o podání choleretik a cholekinetik.

Z chemických léčiv je k dispozici například hymekromon či fenipentol, z fytoterapie pak přípravky na bázi terpenů (pinen, kamfen). Velmi oblíbenou a šetrnou variantou jsou v této indikaci čajové směsi obsahující mátu peprnou, řepík lékařský, jablečník či smil písečný, které přirozenou cestou stimulují tvorbu a vylučování žluči a ulevují od pocitu plnosti.

Pozor na záměnu s žlučníkovou kolikou

Je však naprosto nezbytné vyloučit podezření na akutní biliární koliku. V případě, že pacient udává silnou vlnovitou bolest vystřelující pod pravou lopatku, zvrací nebo má horečku, je jakákoliv samoléčba choleretiky kontraindikovaná. Zvýšení produkce žluči při mechanické obstrukci žlučových cest konkrementem by vedlo k prudkému zhoršení stavu, nárůstu tlaku v biliárním stromu a riziku závažných komplikací. Takového pacienta vždy neprodleně odesíláme k lékařskému ošetření.

Riziko uvíznutí rybí kosti a limity samoléčby

S dozvuky štědrovečerní večeře přicházejí pacienti do lékárny obvykle až s odstupem, aby konzultovali přetrvávající nepříjemné pocity nebo pocit cizího tělesa v krku. Nejčastěji dochází k zachycení drobné kosti v oblasti krčních mandlí, kořene jazyka či dolní části hltanu. I když častým očekáváním bývá spontánní odeznění obtíží, odborná literatura varuje před bagatelizací. Rybí kost se může zaklínit hlouběji nebo proniknout sliznicí, což zvyšuje riziko komplikací, jako jsou lokální záněty, abscesy či perforace.

Jde-li pouze o krátkodobé škrábání bez bolesti při polykání a dušnosti, lze uvažovat o pouhém podráždění sliznice. Zde postačí šetrná režimová opatření ke zvlhčení krku nebo pastilky s mírným lokálním anestetickým účinkem. Je však nutné důrazně varovat před „babskými radami“ jako zajídání kosti chlebem nebo mechanickými pokusy o odstranění, které mohou stav naopak zhoršit a kost zatlačit hlouběji.

Jasným signálem pro návštěvu ORL je přetrvávající pocit cizího tělesa, bolest vystřelující do ucha, nadměrné slinění nebo časový odstup několika hodin od jídla. V takovém případě je úlohou lékárníka nikoliv hledat domácí řešení, ale motivovat dotyčného k odbornému vyšetření, které jediné může potvrdit diagnózu a předejít komplikacím.

Aby svátky zůstaly svátky...

Je dobré vědět, že i na nepříjemné následky vánočního hodování existuje účinná pomoc. Přesto je ideální scénář takový, kdy všechny tyto postupy zůstanou jen v záloze. Svátky by měly být především obdobím klidu, pohody a zdraví –⁠ nikoliv řešením dietních chyb. Proto má smysl připomínat, že prevence a střídmost jsou stejně důležité jako znalost správné léčby.

Přejeme vám i vašim pacientům příjemné a pohodové prožití svátků a vše dobré do nastávajícího roku!

(zemt)

Zdroje:
1. Gwee K. A., Holtmann G., Tack J. et al. Herbal medicines in functional dyspepsia −⁠ untapped opportunities not without risks. Neurogastroenterol Motil 2021; 33 (2): e14044, doi: 10.1111/nmo.14044.
2. Chen Y., Zhang X., Wang X., Zhu H. Clinical characteristics and endoscopic management of esophageal foreign bodies: a retrospective study of 371 cases. BMC Gastroenterol 2024; 24 (1): 120, doi: 10.1186/s12876-024-03212-9.
3. Li D., Zeng W., Chen J. Fish bone migration: complications, diagnostic challenges, and treatment strategies. World J Emerg Surg 2025; 20 : 35, doi: 10.1186/s13017-025-00611-9.
4. MacFarlane B. Management of gastroesophageal reflux disease in adults: a pharmacist's perspective. Integr Pharm Res Pract 2018; 7 : 41–52, doi: 10.2147/IPRP.S142932.