Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Úvod

Vegani a vegetariáni tvoří skupinu pacientů s odlišnými výživovými a terapeutickými nároky. Farmaceuti mají důležitou roli v jejich edukaci i podpoře při prevenci nutričních deficitů a správném výběru doplňků stravy a léčiv. Je přitom podstatné rozlišovat mezi veganstvím a vegetariánstvím včetně faktu, že někteří klienti uplatňují různě přísná etická či dietní kritéria, jež následně ovlivňují i jejich volbu léčivých přípravků nebo charakter suplementů.

Kritické nutrienty a specifika veganské suplementace

Správně sestavená veganská strava může být spojována s příznivým nutričním profilem, zároveň však klade vyšší nároky na kontrolu příjmu některých důležitých živin. Určité látky jsou totiž v rostlinné stravě méně zastoupené, nebo se v ní vyskytují v podobě, kterou tělo hůře vstřebává. Vitamin B₁₂ (kobalamin) a omega-3 mastné kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) se v rostlinné stravě téměř nevyskytují, naopak železo, vápník či zinek v ní sice obsažené jsou, jejich vstřebávání však může být limitované přítomností látek omezujících biologickou dostupnost.

Rizika deficitu B₁₂ a jeho zdroje

Zcela esenciální je suplementace vitaminu B₁₂, který se v běžné rostlinné stravě přirozeně nevyskytuje. Jeho deficit se může projevit plíživě, ale následky bývají závažné –⁠ od megaloblastové anémie, únavy a slabosti až po nevratné poškození nervového systému s projevy brnění končetin, poruch paměti či deprese.

Přesvědčení, že specifické rostlinné potraviny mohou být spolehlivým zdrojem vitaminu B₁₂, je rozšířený omyl. Většina údajů o jeho obsahu v rostlinách vychází z nepřesných měření. Potraviny jako brokolice, mungo klíčky nebo kimči ho obsahují jen zanedbatelné množství. Výjimkou jsou některé mořské řasy, například nori, ale ani ty nelze považovat za dostatečný zdroj. Výzkumy opakovaně ukazují, že vegani mají skutečně nízké hladiny vitaminu B₁₂, a jeho pravidelný příjem z doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin je pro ně tudíž obvykle nezbytný.

Jak zajistit dostatek železa

Dalším kritickým prvkem je železo. Vegani přijímají výhradně tzv. nehemové železo, jehož vstřebatelnost je přirozeně nižší a dále ji mohou blokovat fytáty a taniny, tedy látky přirozeně obsažené například v luštěninách, obilovinách nebo čaji. Mezi typické projevy nedostatku patří sideropenická anémie, únava, bledost a padání vlasů.

Klíčem k prevenci je konzumace potravin bohatých na železo, jako jsou luštěniny, tofu nebo dýňová semínka, vždy společně se zdrojem vitaminu C, který jeho vstřebávání výrazně podporuje.

Zinek ve veganské stravě

Stejný problém s fytáty se týká i zinku, jehož vstřebatelnost je u veganské stravy rovněž snížená. Doporučuje se zařazovat fermentované či klíčené luštěniny a obiloviny, protože tyto způsoby přípravy aktivují enzymy štěpící fytáty a tím zvyšují biologickou dostupnost minerálů. Deficit zinku se může projevit sníženou imunitou, pomalejším hojením ran nebo poruchami chuti. Zvážit lze i jeho suplementaci, v podobě ideálně pikolinátu, citrátu či bisglycinátu.

Vitamin D a vápník z vhodných zdrojů

Vitamin D je důležitý zejména od podzimu do jara, kdy je jeho přirozená syntéza v kůži vlivem slunečního záření výrazně omezena. Většina doplňků stravy obsahuje vitamin D₃ získaný z lanolinu −⁠ tuku z ovčí vlny. Pro vegany je však dostupná i plnohodnotná alternativa izolovaná z některých druhů lišejníků.

Spolu s vitaminem D působí také vápník na metabolismus kostní hmoty. Rostlinné zdroje, například listová zelenina, tofu nebo obohacená rostlinná mléka, mohou přispět k jeho příjmu, vstřebatelnost se však liší podle přítomných látek. Šťavelany ve špenátu či rebarboře ji výrazně snižují, zatímco tofu vyráběné za použití vápenatých solí má vápník obecně dobře využitelný.

Jak získat dostatek omega-3 kyselin

Pro zdraví srdce, mozku a zraku jsou nepostradatelné omega-3 mastné kyseliny, konkrétně EPA a DHA. Tělo je sice dokáže v omezené míře tvořit z kyseliny alfa-linolenové (ALA), obsažené například v lněných semínkách a vlašských ořeších, ale tato konverze je velmi neefektivní. Spolehlivým řešením je proto přímá suplementace EPA a DHA z veganského zdroje –⁠ mikrořas.

Živočišné složky v lécích i doplňcích

Pro vegany může být užívání léčivých přípravků nebo doplňků stravy problematické i kvůli přítomnosti složek živočišného původu. Ze skupiny pomocných látek se nejčastěji jedná o laktózu (plnivo v tabletách a kapslích), želatinu (obal tobolek, plnivo, zahušťovadlo), lanolin (součást polotuhých lékových forem) nebo cholesterol (emulgátor, součást liposomových forem). Mezi léčivé přípravky, které se běžně vyrábějí ze živočišných zdrojů, patří například heparin, získávaný z vepřových střev, nebo pankreatin, který pochází ze slinivky prasat.

Významnou komplikací je skutečnost, že některé látky, například stearát hořečnatý (emulgátor, lubrikační a protispékavá látka), kyselina stearová nebo glycerol, mohou být jak rostlinného, tak živočišného původu. Výrobci obvykle konkrétní zdroj neuvádějí a tato nejistota klade na farmaceuty vysoké nároky při poskytování informovaného poradenství. V praxi je často nutné kontaktovat výrobce nebo hledat alternativní přípravky, které jsou označeny jako vhodné pro vegany.

Výzvy při identifikaci veganských léčiv

V současné době v Česku neexistuje centralizovaný, snadno dostupný a oficiální zdroj −⁠ například specializovaná databáze −⁠ umožňující rychlou a jednoznačnou identifikaci veganských léčiv. Lékárníci se proto musejí spoléhat na kombinaci různých zdrojů, což může být časově náročné a ne vždy vedoucí k definitivní odpovědi. Cenné a podrobné informace, jež mohou čeští lékárníci využít jako vodítko, nabízí Specializovaná farmaceutická služba britské Národní zdravotní služby (SPS NHS). Aplikace doporučení však musí vždy zohledňovat specifika českého farmaceutického trhu, zejména dostupnost konkrétních značek a přípravků.

Závěr

Správně sestavená veganská strava je často spojována s nižším rizikem civilizačních chorob nebo podporou optimální tělesné hmotnosti. Hlavním předpokladem je však zajištění dostatečného příjmu všech esenciálních živin. Je proto třeba na závěr zmínit i potřebu pravidelného monitorování rizikových nutrientů pomocí laboratorních testů z krve, jež by mělo být vnímáno nikoliv jako komplikace, ale jako přirozená a nedílná součást odpovědného přístupu k vlastnímu zdraví.

(zemt)

Zdroje:
1. Neufingerl N., Eilander A. Nutrient intake and status in adults consuming plant-based diets compared to meat-eaters: a systematic review. Nutrients 2021; 14 (1): 29, doi: 10.3390/nu14010029.
2. Clemente-Suárez V. J., Redondo-Flórez L., Martín-Rodríguez A. et al. Impact of vegan and vegetarian diets on neurological health: a critical review. Nutrients 2025; 17 (5): 884, doi: 10.3390/nu17050884.
3. Avoiding animal contents within medicines. Specialist Pharmacy Service, NHS, 2025 Jul 22. Dostupné na: www.sps.nhs.uk/articles/avoiding-animal-contents-within-medicines