Anaerobní sporotvorná bakterie C. difficile u pacientů po hospitalizaci často způsobuje závažná průjmová onemocnění. Standardem léčby je vankomycin nebo metronidazol. Její úskalí spočívá v ceně, rizikovosti (vzniku rezistence, recidivách) a obtížné dostupnosti. V tomto kontextu tedy panuje prostor pro další léčebné modality. Možná se jím v budoucnu stanou léčiva založená na bázi látek izolovaných z chmele, které jsou výhodné z hlediska nízké toxicity a zaměření na cílový orgán těla. Je možné je také za účelem synergického efektu kombinovat s antibiotickou terapií.
Jak mohou mít látky extrahované z chmele podobné účinky jako standardní antibiotika? Jeden z hlavních řešitelů projektu Ing. Milan Houška, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu to odůvodňuje následovně: „Několik prací naznačuje, že tyto sloučeniny ovlivňují integritu bakteriálních buněčných membrán, narušují metabolismus mastných kyselin a vedou k akumulaci protonů intracelulárně a následnému hladovění buněk. Kombinace těchto mechanismů může být základem účinků těchto sloučenin proti testovaným mikroorganismům (C. difficile a MRSA) pozorovaných v prezentovaných studiích. Dle našeho názoru jde o významné informace o složkách chmele, které by mohly přinést užitek při záchraně životů. Objasnění přesného mechanismu však bude vyžadovat další výzkum.“
Ing. Houška popisuje zajímavou genezi výzkumu. Jeho zájem o účinky látek se rozvinul ve chvíli, kdy mu lékaři diagnostikovali dvanáctníkové vředy způsobené Helicobacter pylori. Spolu s kolegou mikrobiologem se pustil do testování inaktivačních zón alfa- a betakyselin a chmelového homogenátu na Petriho miskách.
Chmelový homogenát se ukázal jako nejúčinnější, a tak se rozhodl pro podání grantového projektu, v němž by mohl otestovat účinky léčby u více druhů patogenních mikroorganismů, přičemž by se pracovalo již s klasickými početními metodami.
Navázal projektem financovaným Agenturou ministerstva zdravotnictví, z něhož vzešly dva články v časopisu Antibiotics. Jeden byl zaměřen na účinky v případě methicilin-rezistentního Staphylococcus aureus (MRSA), druhý se týkal C. difficile. Následně řešitelé projektu získali patent na použití betakyselin z chmele pro těžce hojící se povrchové rány nahrazující antibiotik při infekci MRSA.
Výzkum je stále v počáteční fázi. Byl proveden na potkanech, kteří nejprve obdrželi antibiotickou léčbu, aby se jejich střevní mikrobiota dostatečně vyčistila. Poté byli nakaženi hypervirulentním kmenem C. difficile. Následovala léčba xanthohumolem, betakyselinami, jejich kombinací, případně vankomycinem.
Po podání látek extrahovaných z chmele došlo během prvního týdne (u některých už během pár dní) k výraznému a rychlému snížení počtu bakterií. Konkrétně xanthohumol potlačil nejen růst C. difficile (snížil bakteriální zátěž), ale také zklidnil zánět ve střevech a podpořil regeneraci sliznice. Tyto výsledky podle vedoucího výzkumného týmu a přednosty Ústavu klinické mikrobiologie LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Pavla Boštíka, Ph.D., otevírají cestu k novým alternativním terapiím.
V další fázi výzkumu je třeba ověřit účinnost látek u lidí a s tím otestovat vhodnou formu podání, například enterosolventní kapsle. Ing. Houška upřesňuje, že pro aplikaci na lidské populaci by bylo nutno použít nejprve modelové lidské tkáně. Teprve po úspěšné verifikaci výsledků na nich by bylo možné do výzkumu zahrnout dobrovolníky z oblasti pacientů s bércovými vředy a podobně. Do další fáze výzkumu je však již třeba zapojit farmaceutické firmy.
(pok)
Zdroje:
1. Chmel jako zbraň proti nebezpečné nemocniční infekci. Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, 27. 8. 2025.
2. Šleha R., Radochová V., Mikyška A. et al. Strong antimicrobial effects of yanthohumol and beta-acids from hops against Clostridioides difficile infection in vivo. Antibiotics 2021; 10: 392, doi: 10.3390/antibiotics10040392.
