„Tělo je zanesené toxiny, potřebuji očistu!“ Pacienti o detoxikaci mluví s vášní, marketing ji prodává jako univerzální řešení. Co však říká fyziologie a medicínská praxe? A jak v ordinaci argumentovat bez zbytečné konfrontace?

Aptamery jsou jednořetězcové RNA či DNA oligonukleotidy, které jsou schopné zaujmout konkrétní 3D strukturu a velmi specificky vázat cílové molekuly, například proteiny. Právě kvůli této schopnosti jsou aptamery mnohdy srovnávány s protilátkami, a někteří autoři o nich dokonce hovoří jako o chemických protilátkách. Kde všude a jak je lze využít v praxi?

Červencové „jednohubky“ věnujeme nejnovějším poznatkům v oblasti metabolismu, výživy a senzoriky – od první vizualizace receptoru sladké chuti, která pomůže s designem modernějších umělých sladil, přes dopady krátkodobé konzumace „prázdných kalorií“ na mozek nebo porovnání redukčních strategií až po nové možnosti, jak při farmakoterapii obezity zabránit ztrátě svalové hmoty.

Inhibitory protonové pumpy (PPI) patří k nejčastěji předepisovaným lékům, přesto jejich dlouhodobé užívání nezřídka překračuje doporučenou délku terapie. Následující článek přináší přehled aktuálních poznatků o hlavních rizicích spojených s chronickým podáváním PPI a nabízí lékárníkovi konkrétní doporučení, jak se aktivně zapojit do přehodnocování léčby a edukace pacientů.

Žít nedaleko dokonale udržovaného golfového hřiště je pro mnoho milovníků tohoto sportu sen. Vzhledem k výsledkům nové studie amerických vědců se však může změnit na noční můru. Výzkum naznačil, že pesticidy používané při údržbě hracích ploch nejsou pro lidi bez rizika.

Živé organismy by nemohly přežít bez přítomnosti biokatalyzátorů zodpovědných za průběh chemických reakcí. Po dlouhou dobu byla tato prominentní aktivita připisována pouze molekulám proteinového charakteru – enzymům. V 80. letech 20. století však byly objeveny katalyticky aktivní molekuly RNA, nazývané též ribozymy nebo RNA enzymy. Ačkoliv je jejich význam často podceňovaný, faktem zůstává, že jsou pro existenci organismů naprosto zásadní, neboť hrají klíčovou roli při syntéze proteinů, maturaci tRNA, vyštěpování intronů z prekurzorové RNA a…

V oblasti protinádorové léčby došlo v poslední době k zásadnímu pokroku. Do klinické praxe byl zaveden nový typ genových terapií, známý jako CAR-T-buněčné terapie. První z těchto terapií byly schváleny v roce 2017, a to k léčbě B-lymfocytové akutní lymfoblastové leukémie, difuzního velkobuněčného B lymfomu, folikulárního lymfomu a primárního mediastinálního velkobuněčného B lymfomu. Od té doby byla na světový trh zavedena řada nových CAR-T terapií, přičemž všechny jsou určeny k léčbě hematologických malignit. Jak však ukazují současné výzkumy,…