Odclonění placebo efektu je běžnou součástí klinického hodnocení vedoucí k registraci léčiv a je pokládán za vysvětlení, proč alternativní léčba někomu skutečně pomáhá. Jeho opak, nocebo, je zmiňován mnohem méně často, přestože podle nedávno publikované studie může být silnější a trvat déle.

Agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) mají slibný antiobezitický účinek, jejich efektivita se ale u jednotlivých osob liší. Nově publikovaná studie zkoumala na dvou velkých kohortách reálných pacientů, jakou roli má v hubnutí při užívání těchto léků gen NBEA (kódující protein neurobeachin).

„Raději bylinky než chemii.“ Podobné věty slýchají lékaři i lékárníci stále častěji. Za tímto postojem stojí tzv. appeal to nature – argumentační klam založený na představě, že přírodní je vždy lepší a bezpečnější. V odborné literatuře se tento způsob uvažování označuje širším pojmem „naturalistický klam“. Takové myšlení dnes významně ovlivňuje rozhodování nejen pacientů, ale často i samotných zdravotníků.

„Tělo je zanesené toxiny, potřebuji očistu!“ Pacienti o detoxikaci mluví s vášní, marketing ji prodává jako univerzální řešení. Co však říká fyziologie a medicínská praxe? A jak v ordinaci argumentovat bez zbytečné konfrontace?

Aptamery jsou jednořetězcové RNA či DNA oligonukleotidy, které jsou schopné zaujmout konkrétní 3D strukturu a velmi specificky vázat cílové molekuly, například proteiny. Právě kvůli této schopnosti jsou aptamery mnohdy srovnávány s protilátkami, a někteří autoři o nich dokonce hovoří jako o chemických protilátkách. Kde všude a jak je lze využít v praxi?

Červencové „jednohubky“ věnujeme nejnovějším poznatkům v oblasti metabolismu, výživy a senzoriky – od první vizualizace receptoru sladké chuti, která pomůže s designem modernějších umělých sladil, přes dopady krátkodobé konzumace „prázdných kalorií“ na mozek nebo porovnání redukčních strategií až po nové možnosti, jak při farmakoterapii obezity zabránit ztrátě svalové hmoty.

Inhibitory protonové pumpy (PPI) patří k nejčastěji předepisovaným lékům, přesto jejich dlouhodobé užívání nezřídka překračuje doporučenou délku terapie. Následující článek přináší přehled aktuálních poznatků o hlavních rizicích spojených s chronickým podáváním PPI a nabízí lékárníkovi konkrétní doporučení, jak se aktivně zapojit do přehodnocování léčby a edukace pacientů.