Co určitě stojí za přečtení...

Malcová, M., Horváth, R., Doležalová, P.: Současné možnosti biologické léčby v dětské revmatologii

Pediatrie pro praxi č.2/2018

S příchodem biologické léčby se za posledních dvacet let radikálně změnila léčba dětských revmatických chorob. Především jde o léčbu juvenilní idiopatické artritidy (JIA). Některá biologika se však používají off label i u dalších závažných zánětlivých onemocnění jako je lupus erythematosus, juvenilní dermatomyositida, systémové vaskulitidy a autoinflamatorní onemocnění. Používají se dva typy monoklonálních protilátek, které se liší mechanismem účinku. Ty první interferují s prozánětlivými cytosiny, druhé blokují funkci T nebo B lymfocytů. V ČR celá řada biologik nemá kromě JIA na rozdíl od jiných zemí stanovenou úhradu, proto se používají v režimu off label. Před zahájením terapie je nutno splnit indikační kritéria. U JIA je to např. trvající aktivita onemocnění a selhání či intolerance metotrexátu. Podává se nejdříve leflunomid.

Z blokátorů TNFα se používají etanercept (nejdéle používané biologikum v dětské revmatologii), adalimumab, golimumab a infliximab. Z léčiv interferujících s prozánětlivými cytokiny jsou to: tocilizumab, který blokuje interleukin-6, interleukin-1β blokují anakinra a canakinumab.

Z dalších látek blokujících T-lymfocyty je to abatacept, z látek blokujících B-lymfocyty je to rituximab. Začínají se používat i biosimilars, která při srovnávacím klin.hodnocení vykazují stejnou farmakokinetiku, účinnost, bezpečnost a imuno­genicitu. Pro JIA je v ČR registrován jediný biosimilární přípravek etanercept (Benepali). Biologika s sebou přinášejí rizika spojená s jejich inhibicí klíčových míst imunitního systému. Pacient je vnímavější k běžným, ale i k vzácným infekcím. Mezi nejobávanější patří onemocnění tuberkulózou. Léčba a monitorace pacientů je u nás vázána na dětská centra pro biologickou terapii. Dlouhodobou účinnost a bezpečnost u nás sleduje národní registr pro biologickou léčbu v revmatologii ATTRA.

Nevoral, J.: Jsou potravinové doplňky pro děti vždy prospěšné?

Pediatrie pro praxi č.2/2018

Zajímavý pohled lékaře prof. MUDr. Jiřího Nevorala, CSc., z motolské dětské kliniky na problematiku doplňků stravy (DS). Většinu DS podávaných dětem zdravotníci nedoporučují.

Hlavním důvodem podávání je touha rodičů podpořit zdraví dítěte. Nejsou vědecké důkazy, že by u zdravých, dobře živených dětí měly nějaký přínos. Globální trh s doplňky stravy měl v roce 2016 objem 132,8 miliard dolarů a stále roste. Díky tomu se odborná veřejnost začala více zabývat bezpečností a účinností DS, ale vědeckých dat o klinických účincích a toxicitě je zoufale málo. Neexistují žádná standardizovaná doporučení použití DS. K DS podávaným do 3 let věku dítěte se vyjadřuje Česká pediatrická společnost. Statistiky z USA hovoří, že jen 15 % DS je doporučeno lékaři či lékárníky. Bylo prokázáno, že užití DS bylo příčinou 21 % návštěv emergence u dětí do 4 let věku kvůli nežádoucím reakcím na DS, z čehož ve dvou třetinách šlo o reakci na mikronutrienty. Šlo většinou o alergickou reakci na DS. Z nejčastěji zdravotníky doporučovaných DS šlo o vitaminy a minerály, rybí tuk a ω-3 nenasycené MK, probiotika (většina DS s probiotiky měla malý obsah kmenů), dále DS pro sport –⁠ bílkoviny (bez důkazu vlivu na vyšší výkonnost), kreatin (bez důkazu), energetické nápoje.

Stránku připravil:

PharmDr. Pavel GRODZA

 panacea@iol.cz