Vliv demografických faktorů na spotřebu léčiv v České republice


Impact of demographic factors on consumption of pharmaceuticals in the Czech Republic

The present analytical study examines the dynamic increase in the consumption of pharmaceuticals in the years 1995–2005. In this period, the average annual increase in expenses for pharmaceuticals was 367 crowns per 1 inhabitant, the rate of expenditure being more dynamic in comparison with total health expenditures. The increase resulted from the increase in the average price of one packet. The analysis revealed statistically significant differences between individual age group. The consumption of pharmaceuticals in financial representation in the age group over 60 years is more than 8 times higher in comparison with the consumption in the age group younger than 20 years. The situation is similar in the other segments of health care (outpatient care, inpatient care). In 2005, the expenses from private resources of the households of pensioners were by more than 80% higher in comparison with other social groups. The rules of drug policy and the determination of prices of pharmaceuticals reimbursed from public resources should take account of the social consequences resulting from individual regulatory measures for individual groups of the population, in particular for the group of the population of the post-productive age.

Key words:
pharmaceutical expenditures – prognosis – age group – private resources


Autoři: L. Práznovcová
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta Hradec Králové, Katedra klinické a sociální farmacie
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2008; 57, 225-228
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Analytická studie se zabývá dynamikou růstu spotřeby léčiv v letech 1995–2005. V tomto období činil průměrný roční přírůstek výdajů na léčiva 367 Kč na 1 obyvatele, tempo růstu výdajů bylo rychlejší v porovnání s růstem celkových výdajů na zdravotnictví. Růst byl způsoben především růstem průměrných cen jednoho balení. Analýza ukázala, že spotřeba léčiv je statisticky významně rozdílná mezi jednotlivými věkovými skupinami. Spotřeba léčiv ve finančním vyjádření ve věkových skupinách nad 60 let je téměř osmkrát vyšší v porovnání se spotřebou ve věkových skupinách mladších dvaceti let. Podobně je tomu i u ostatních segmentů zdravotní péče (ambulantní péče, péče lůžková). Domácnosti důchodců v roce 2005 vydaly ze soukromých zdrojů na léčiva o 80 % více peněžních prostředků v porovnání s ostatními sociálními skupinami. Při tvorbě lékové politiky a úhradových systémů léčiv hrazených z veřejných zdrojů by mělo být přihlíženo k sociálním důsledkům, které budou vyvolány jednotlivými regulačními opatřeními v jednotlivých populačních skupinách, zejména ve skupině obyvatel poprodukčního věku.

Klíčová slova:
výdaje na léčiva – prognóza – věkové skupiny – soukromé výdaje

ÚVOD

Výdaje na léčiva tvoří významnou součást výdajů na zdravotní péči a jejich dynamika růstu je ve většině ekonomicky vyspělých zemí v posledních deseti letech rychlejší, než je tempo výdajů na zdravotní péči. Tak například, jestliže ve společenství zemí pro ekonomickou spolupráci – OECD v období let 1998–2003 průměrný růst celkových výdajů činil 4,8 %, růst výdajů na léčiva dosáhl průměrného tempa 6,1 %. Česká republika byla určitou výjimkou, neboť růst výdajů na léčiva činil za toto období jen 4,1 %, zatímco růst celkových výdajů na zdravotnictví vykázal růst 5,4 % 1).

Mezi odborníky je obecně známé, že všechny ekonomicky rozvinuté země zavedly v rámci národních lékových politik různé formy regulace spotřeby léčiv. Regulační opatření jsou v různé míře zaměřena na spotřebitele zdravotní péče, poskytovatele péče, producenty a distributory léčiv. Používané metody regulace v zemích Evropské unie jsou popsány v publikacích vydávaných agenturou European Observatory on Health Systems and Policies Series 2, 3). Z analytických studií vyplývá, že řada regulačních opatření realizovaných v minulosti v některých zemích přinesla jen krátkodobý efekt v ovlivnění spotřeby léčiv, případně měla nepříznivé důsledky na některé sociální skupiny obyvatel. V rámci analytických studií prováděných ve Švédsku a v některých dalších zemích se rovněž prokázalo, že spotřeba léčiv je vedle mnoha jiných faktorů ovlivňována také demografickou strukturou obyvatel, především zastoupením jednotlivých věkových skupin v určité populaci 4).

Toto zjištění je logické. Nemocnost (a také úmrtnost) je statistickou funkcí věku. Od určitého věkového období stoupá prevalence výskytu zejména závažných, život ohrožujících chorob, stoupá potřeba i spotřeba zdravotní péče, a to včetně spotřeby léčiv. V této práci je učiněn pokus charakterizovat základní kvantitativní vztahy mezi věkovou strukturou populace obyvatel ČR a náklady na zdravotní péči.

POKUSNÁ ČÁST

Cílem této analytické studie je kvantitativně popsat vliv základních demografických faktorů (pohlaví, věk) na spotřebu léčiv v České republice vyjádřenou v peněžních jednotkách. Výsledky studie mohou sloužit jako jeden z informačních zdrojů pro tvorbu lékové politiky státu a pro prognostické účely.

Metodika studie vychází z analýzy empirických dat a metod matematického modelování.

Analytické práce se opírají o tyto informační zdroje: Analýza zdravotnických účtů ČR 5),

databáze OECD – Health Data 2005 6),Ekonomické informace ve zdravotnictví 7), Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 8).

VÝSLEDKY A DISKUZE

Základní trendy výdajů na léky vyjádřené v přepočtu na 1 obyvatele jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Dynamika výdajů na zdravotnictví a léčiva v České republice v letech 1995–2005 (Kč na 1 obyvatele)
Dynamika výdajů na zdravotnictví a léčiva v České republice v letech 1995–2005 (Kč na 1 obyvatele)
Pramen dat: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2005, ÚZIS ČR 2006, s. 44, 57, vlastní výpočet

Z údajů je zřejmé, že v období let 1995–2005 se celkové výdaje na zdravotnictví zvýšily přibližně o 106 %, výdaje na léčiva za toto období se zvýšily více než o 154 %. Tento růst byl způsoben převážně růstem cen léčiv v důsledku zavádění nových léčivých přípravků na farmaceutický trh České republiky. Za uvedené období se cena 1 balení zvýšila téměř o 127 %, v období let 2000–2005 o 51,2 %. Jen za období let 2000–2005 se celková spotřeba léčiv ve finančním vyjádření zvýšila o 68,2 % a v roce 2005 dosáhla objemu 34,6 miliard Kč, z toho 55 % celkového objemu činily léky vydané na předpis; 58 % finančního objemu distribuovaných léčivých přípravků bylo hrazeno z fondu veřejného zdravotního pojištění.

V roce 2005 z celkově distribuovaných léčivých přípravků podle počtu balení připadalo 40,6 % na léčiva vyrobená v tuzemsku, 11,1 % na léčivé prostředky ze Slovenské republiky a 48,3 % léčiv importovaných z ostatních zemí 7, 8).

Pokud jde o spotřebu léčiv vyjádřenou v mezinárodních dolarech (v paritě kupní síly), údaje svědčí o tom, že nižší spotřebu v evropských zemích sdružených v EU, případně v OECD má pouze Dánsko. V roce 2003 byla spotřeba léčivých přípravků na 1 obyvatele vyšší na Slovensku o 5 %, v Řecku o 13 %, v Nizozemsku o 20 %, ve Švýcarsku o 40 %, v Německu o 41 % a ve Francii dokonce o 113 % 7, 8).

Dynamika vývoje výdajů na zdravotnictví a na léčivé prostředky se dá pro nejbližší tři roky vyjádřit pomocí těchto matematických modelů:

výdaje na zdravotnictví (1 obyvatel v Kč) = (8 484 + 1 072*ti) Ī 315

výdaje na léčiva (1 obyvatel v Kč) = (1847 + 367*ti) Ī 164

Ve vzorcích ti vyjadřuje číselný kód pro jednotlivé roky; t1 = 1995, t2 = 1996, t3 = 1997 atp.

Dosazením příslušných kódů odpovídajících jednotlivým rokům do výrazu v závorce můžeme stanovit odhad budoucích výdajů na zdravotnictví a léčiva (na 1 obyvatele v Kč). Čísla uvedená za znaménky Ī udávají tzv. přípustnou chybu odhadu pro pravděpodobnost 0,95.

Příklad: Chceme-li odhadnout výši výdajů na léčiva na rok 2007 v přepočtu na 1 obyvatele ČR, dostáváme: 1847 + 367*13 = 6 618 Ī 164. Výdaje se tedy budou s pravděpodobností 0,95 pohybovat v rámci intervalu 6454 až 6782 Kč. Samozřejmě, že to platí za podmínky, že nedojde k výrazným změnám v hladině cen léčiv a ke změnám preskripční praxe.

Výše odvozené modely mohou být v praxi použity k aproximaci budoucích výdajů na zdravotní péči a léčiva, nedávají však dostatek informací pro tvorbu lékové politiky a důsledků různých regulačních opatření na jednotlivé populační skupiny. Pro tento účel je žádoucí poznat potřebu (spotřebu) léčiv v jednotlivých demografických a sociálních skupinách. Takové údaje přinášejí tabulky 2 a 3.

Tab. 2. Spotřeba hlavních segmentů zdravotní péče podle pohlaví a věku v České republice v roce 2003
Spotřeba hlavních segmentů zdravotní péče podle pohlaví a věku v České republice v roce 2003
Pramen dat: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2005, ÚZIS ČR 2006, s. 44, 57, vlastní výpoče

Tab. 3. Výsledky analýzy rozptylu spotřeby léčiv podle pohlaví a věku v České republice v roce 2003 (vlastní výpočet z údajů pramene u tabulky 2)
Výsledky analýzy rozptylu spotřeby léčiv podle pohlaví a věku v České republice v roce 2003 (vlastní výpočet z údajů pramene u tabulky 2)
p = 0,005

Z údajů tabulky 2 je zřejmé, že spotřeba jednotlivých součástí zdravotní péče velmi významně závisí na věku, z menší části také na pohlaví. V průměru muži mají vyšší spotřebu lůžkové péče o 3 %, zatímco ženy spotřebovávají více ambulantní péče přibližně o 18 % a léčiv o 26 %. Tento vztah neplatí jen pro hodnoty uvedeného roku 2003, ale obecně pro všechny roky od roku 2000. Jak bylo již uvedeno v úvodu tohoto článku, podobné vztahy byly zjištěny i v analytických studiích jiných evropských zemí. Nejnižší spotřeba léčiv v populaci mužů i žen je ve věkové skupině 20–24 let, v této věkové skupině je logicky nejnižší i spotřeba ambulantní a lůžkové péče. Od 30 let začíná spotřeba hlavních segmentů péče růst, a to přibližně lineárně, od 40 let zrychleným tempem. Vrcholu dosahuje spotřeba léčiv ve věkových skupinách 70–79 v populaci mužů i žen. Tato skutečnost souvisí s tím, že v těchto skupinách je nejvyšší prevalence závažných, život ohrožujících chorob, především nemocí oběhového systému a zhoubných nádorů a rovněž nejvyšší spotřeba ambulantní i lůžkové péče. V těchto věkových skupinách je vysoká také polymorbidita. Dodejme jen, že spotřeba léčiv v populaci mužů ve věku 75–79 let je téměř devětkrát vyšší v porovnání se spotřebou ve věkové skupině 20–24 let. Podobný vztah se týká i populace žen. Je samozřejmé, že tento vztah má své důsledky ekonomické a sociální. Řada evropských zemí proto ve svých regulačních schématech hrazení léčiv z veřejných zdrojů implementuje různé nástroje, které mají za cíl snížit důsledky spoluúčasti obyvatel na úhradách léčiv pro občany v poproduktivním věku 2).

Pokud jde o situaci v České republice, vypovídá o ekonomické zátěži různých sociálních skupin peněžními výdaji za léčiva tabulka 4.

Tab. 4. Soukromá peněžní vydání na léčiva a zdravotní prostředky na 1 obyvatele
Soukromá peněžní vydání na léčiva a zdravotní prostředky na 1 obyvatele
Pramen dat: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2005, ÚZIS ČR 2006, s. 44, 57, vlastní výpočet

Z údajů tabulky 4 zjistíme, že v přepočtu na 1 obyvatele rodiny důchodců vydaly za rok 2005 v přepočtu na 1 člena rodiny o 83 % více v porovnání s rodinami zaměstnanců, o 101 % více proti rodinám zemědělců a o 85 % více proti rodinám samostatně činných osob. Vzhledem k tomu, že rodiny domácností důchodců mají v přepočtu na 1 osobu nejnižší příjem v porovnání s ostatními skupinami domácností, je logické, že podíl výdajů na léčiva je v této sociální skupině nejvyšší.

Vzhledem k tomu, že ve většině průmyslově vyspělých zemí se obyvatelé různou mírou podílejí na úhradách léčiv, je třeba myslet při tvorbě úhradových schémat, aby nebyla snížena dostupnost především životně důležitých léčiv pro některé skupiny obyvatel. Způsoby řešení tohoto problému v zahraničí jsou popsány v dostupné literatuře 8).

Závěr

Průměrný roční růst celkových výdajů na zdravotnictví v období let 1995–2001 činil 1072 Kč, z toho průměrný růst výdajů na léčiva dosáhl hodnoty 367 Kč na 1 obyvatele, tj. 35 %.

Tempo růstu výdajů na léčiva bylo rychlejší v porovnání s růstem celkových výdajů na zdravotnictví, i s růstem HDP/1 obyvatele.

V porovnání se zeměmi bývalé EU 15 je spotřeba léčiv v České republice v přepočtu na 1 obyvatele vyjádřená v paritě kupní síly nižší, s výjimkou Dánska.

Spotřeba léčiv je v České republice, podobně jako v ostatních průmyslově vyspělých zemích, výrazně ovlivněna věkovou strukturou obyvatel. Spotřeba léčiv ve finančním vyjádření je ve věkové skupině mužů ve věku 60 let a starších v průměru téměř osmkrát vyšší v porovnání s populací mužů mladších 20 let, pro populaci žen a stejné věkové skupiny je tento poměr 7 : 1.

Podíl soukromých výdajů na léčiva (doplatky, volně prodejné léky) je nejvyšší v sociální skupině důchodců; v roce 2005 činil podle statistiky rodinných účtů 2282 Kč na 1 člena domácnosti, to je v porovnání s ostatními sociálními skupinami o 80 % více.

Při tvorbě lékové politiky státu a uskutečnění různých regulačních nástrojů orientovaných na ovlivnění spotřeby léčiv, by měl brán v úvahu i důsledek uskutečnění jednotlivých regulačních nástrojů na jednotlivé populační skupiny, zejména populaci osob v poprodukčním věku. V mnoha evropských zemích je tento aspekt lékové politiky zahrnut v systému úhrad.

Došlo: 13. srpna 2008 / Přijato: 2. září 2008

Adresa pro korespondenci:

PharmDr. Lenka Práznovcová, Ph.D.

Katedra klinické a sociální farmacie FaF UK

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové

e-mail: lenka.praznovcova@faf.cuni.cz


Zdroje

1. Annual growth in drug expenditure and in total health expenditure, 1998 to 2003. OECD Health Data 2005, June 05.

2. Mossalios, E., Mrazek, E., Walley, T. (ed.): Regulation pharmaceuticals in Europe: Striving for efficiency, equity and quality. Berkshire, England Open University Press, 2004.

3. Kanavos, P.: European pharmaceutical policy and implication for current member states and candidates countries. In Health policy and European Union enlargement (ed. McKee, M., McLehose, L., Nolte, E.) Berkshire, England Open University Press, 2004, 240–264.

4. Analýza zdravotnických účtů ČR. Český statistický úřad 2005.

5. OECD Health Data 2004, June 05. A Comparative analysis of 30 Countries. CD ROM. Ekonomické informace ve zdravotnictví 2005–2006. Praha, ÚZIS ČR, 2006.

6. Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005–2006. Praha, ÚZIS ČR, 2008.

7. Práznovcová, L., Strnad, L.: Zdraví, zdravotnictví a léková politika v ČR a v zemích EU. Praha, Maxdorf, 2005.

8. Freemantle, N., Bloor, K.: Lessons from international experience in controlling pharmaceutical expenditure.I.: influecing patients. BMJ, 1996, 312; 1469–1471.

Štítky
Farmacie Farmakologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská farmacie

Číslo 5

2008 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kopřivka a její terapie
nový kurz
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Hojení ran
Autoři: PharmDr. Irma Miklášová

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií

Přenašečky hemofilie – nepřehlížíte je náhodou?

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se