RNDr. Milouš Pola devadesátiletý

Dne 23. dubna se dožívá 90 let náš vzácný kolega a čestný člen ČLnK pan RNDr. Milouš Pola.

Promoval v roce 1948 v Brně a od roku 1950 byl až do konce své profesní kariéry zaměstnán v Opavě. Již ve svých 28 letech se stal vedoucím lékárníkem nemocnice v Opavě a tuto funkci úspěšně zastával plných 40 let až do roku 1990. Výrazným způsobem zasáhl do vývoje lékárenství u nás a spolu se svými spolužáky Solichem a Smečkou se podílel na mnoha inovacích v oboru lékárenství. Nyní žije s rodinou v Praze a stále se zajímá o dění v oboru, ­několikrát se účastnil také slavnostních akcí ČLnK v ­Karolinu. Pro jeho čestnost a slušnost si ho všichni kolegové vždy vážili.

Za PČLnK Praha a OSL Opava přejeme doktoru Polovi hodně sil a zdraví.

Dovolte prosím ještě mou osobní vzpomínku na pana doktora Polu, jako jednoho z mých prvních šéfů lékárny. ­Nastoupila jsem do nemocniční lékárny v roce 1985, tedy v době normalizace, a i když se to dnes zdá jako idylická doba, nebylo pro něj vůbec lehké obstát v pozici šéfa, protože měl bratra ve Švédsku. Když mu do lékárny přibyla mladá, prostořeká, antikomunisticky smýšlející magistra, kterou ale do odborného kolektivu chtěl, dost se mu život asi zkomplikoval. Tehdy se muselo pravidelně chodit na prověrky před speciální komisi a zodpovídat se ze společenské angažovanosti. Vzpomínám si, že když jsem to absolvovala poprvé a naště stí zároveň naposled, šel se mnou a odpovídal celou dobu místo mě –⁠ asi se bál, že něco plácnu, což bylo při mé prostořekosti velmi pravděpodobné. Takže jediné, co jsem před komisí řekla, bylo „Dobrý den“ a „Na shledanou“.

Další pěkná historka, která svědčí o pevnos­ti jeho charakteru, je z doby, kdy došlo k havárii jaderné elektrárny v Černobylu 1986. Přímo vedle naší lékárny byla budova Nukleární medicíny, takže i když média tu tragickou událost tutlala, seč mohla, v nemocnici se to vědělo ihned, protože měřiče radioaktivity vysílaly neuvěřitelné hodnoty. V lékárně se ihned začaly prodávat Solutany a vyrábět Sol.Lu­goli ve velkém, aby se zajistil veřejnosti dostatek neradioaktivního jódu k vysycení štítné žlázy. Tehdy za šéfem přišla komise z KSČ, že to prodávat nesmíme. Pokýval hlavou a po jejich odchodu prohlásil, že to budeme prodávat dále. Dnes se to může zdát jako malichernost, ale tehdy to bylo malé hrdinství.

PharmDr. Marie ZAJÍCOVÁ