Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Sorghum bicolor (L.) Moench

– čirok dvoubarevný,

(Poaceae seu Gramineae – lipnicovité).

Až 2,5 m vysoká, jednoletá bylina, připomínající kukuřici, původem z Etiopie. Je kulturní rostlinou více než 5 000 let a patří mezi významné obilniny. Hlavními producenty jsou USA, Nigérie a Indie. Kromě potravinářské variety Sorghum bicolor var. eusorgum – čirok zrnový, je pěstován čirok cukrový, k izolaci sacharidů z nati (var. saccharatum), č. technický, pro výrobu kartáčů (var. technicum), č. sudánský, jako krmivo pro dobytek (var. sudanense). V ČR je čirok pěstován hlavně na jižní Moravě.

Synonyma: Sorghum bicolor var. charisianum (Busse et Pilg.) Snowden.

Obecný název: Durrakorn (něm.), Grain sorghum (angl.).

Sbíraná část: semen.

Droga: Sorghi semen.

Obsahové látky: v semeni 73 % škrobu, 12 % bílkovin a 4 % tuku, ale málo rozpustné vlákniny β-glukanového typu, deriváty fenolických kyselin (benzoové, skořicové), flavonoidy, anthokyaniny (deriváty apigeninidinu a luteolinidinu, 3-deoxyanthokyanin), ve voskových a olejových frakcích steroly (β-sitosterol, campesterol, stigmasterol), stanoly a polykosanoly, tj. volné i esterifikované vyšší nasycené (mastné) alkoholy: oktakontanol (C28), triakontanol (C30) aj. látky, dále katechinové a epikatechinové (kondenzované) třísloviny, tj. proanthokyanidiny. Podle obsahu tříslovin a anthokyanů v perikarpu semen se dělí čiroky na bílé (potravinářské), červené a černé. V nati mladých rostlin kyanogenní glykosid dhurrin.

Účinky a použití: v tradiční medicíně je semeno aplikováno k čištění krve a jako diuretikum. Mouka neobsahuje lepek a je surovinou k výrobě pečiva pro nemocné s celiakií a dalšími chorobami GIT. Odborné studie byly zaměřeny na protizánětlivé účinky, kardiovaskulární onemocnění, obezitu, diabetes a rakovinu. Na antioxidačních účincích se podílejí flavonoidy, antho­kyaniny a kondenzované třísloviny. Anthokyany z červených semen významně zhášejí volné radikály a omezují poškození koronárních cév a růst buněčných linií rakoviny tlustého střeva HT 29 a jater HEP G2. Lutelinidin a apigeninidin vykazují cytotoxicitu pro rakovinné buňky HL-60 HepG2. Při snižování nadváhy dochází k vazbě tříslovin na sacharózu a trávicí enzymy. Třísloviny ale vytvářejí cheláty s vícemocnými kationty a omezují jejich vstřebatelnost. Otruby bohaté na fenolické látky inhibují glykaci proteinů, považovanou za příčinu komplikací spojených s diabetem 2. typu, včetně rezistence vůči inzulinu. Polykosanoly snižují hladinu LDL cholesterolu a navyšují hladinu HDL cholesterolu srovnatelně se statiny, blokují peroxidaci lipidů a brání agregaci destiček. Hexanové extrakty ze semen blokovaly v potkaních játrech klíčový enzym syntézy cholesterolu 3-hydroxy-3-methylglutaryl CoA (HMG-CoA) reduktázu a semena podávaná potkanům zvyšovala hladinu HDL a fekální vylučování žlučových kyselin. Účinky jsou přisuzovány sterolům a fenolickým sloučeninám. Lipidy ze semen snižují plazmatickou hladinu triglyceridů. Antioxidanty v extraktu z perikarpu (otrub) černého čiroku významně inhibují prozánětlivé cytokiny TNF-α a IL-1, uvolňované z lipopolysacharidy (LPS) stimulovaných makrofágů a dalších periferních mononukleárních krevních buněk. Flavonoid apigenin inhibuje aktivitu nukleárního faktoru kappa B (NF-κB), čímž potlačuje propagaci COX-2 genu, katechin, kyselina ferulová a gallová inhibují aktivitu TNF-α, flavonoid kempferol blokuje transkripci COX-2. Experimentálně vyvolaný zánět myšího ucha inhibuje extrakt z otrub černého čiroku srovnatelně s indometacinem, ale extrakt z otrub bílého čiroku je prakticky bez účinku. Izolované triterpenoidní saponiny inhibují růst druhu Staphylococcus aureus (G+), ale nikoliv Escherichia coli (G-) a Candida albicans.

Dávkování: není uváděno

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat červená a černá semena během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. V nati mladých rostlin kyanogenní glykosid dhurrin, nebezpečí otrav dobytka.

Interakce: vícemocné kationty.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika. Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers ­Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor, Medline, Plants for a future, PubChem Compound, The Plant List Missouri Botanical Garden, Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: Botanical Gardens Utrecht University (Wikipedia), vzorce: autor