CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Švarcová E.: Chronická urtikárie –⁠ diferenciální diagnostika a léčba

Medicína pro praxi č. 3/2022

Chronická urtikárie (CU) –⁠ kopřivka je kožní onemocnění s epizodickými výsevy svědivých kopřivkových pupenů (pomfů) či angioedémem nebo s oběma symptomy trvajícími více než šest týdnů. Častěji se vyskytuje u pacientů s autoimunním onemocněním (např. nemoci štítné žlázy, celiakie, Sjögrenův sandrom, systémový lupus, revmatoidní artritida a diabetes I. typu). CU se rozděluje na spontánní a indukovatelnou. Prevalence CU v populaci se pohybuje od 0,5 do 1 %, častěji u žen.

Vyskytuje se bez ohledu na věk, nejčastěji však mezi 20.–40. rokem života. Až 75 % případů odezní za 1–5 let, 20 % případů trvá více než 10 let. CU je nutné odlišit např. od angioedému vyvolaného bradykininem, anafylaxe vyvolané tělesnou zátěží, makulopapulární kožní mastocytózy, od bulózního pemfigoidu a akutní intermitentní kopřivky. CU zhoršuje kvalitu života –⁠ narušuje spánek, denní aktivity, společenský život, snižuje výkonnost v zaměstnání i ve škole, až u 30 % pacientů se objevují psychiatrické komorbidity –⁠ deprese a úzkosti.

V léčbě se uplatňují v první linii nesedativní H1-antihistaminika (bilastin, cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin, fexofenadin a rupatadin). Pokud nedojde ke zlepšení do dvou týdnů, mohou se dávky antihistaminik zvýšit až čtyřnásobně (ráno a večer dvě dávky). Jde o užívání off label, pacient musí být lékařem informován. Antihistaminika by se neměla podávat v prvním trimestru gravidity a při laktaci. Pokud je léčba neúspěšná, může být podáno biologikum omalizumab 300 mg s. c. 1x měsíčně. Někdy se k antihistaminikům přidává i cyklosporin A, při akutní fázi se podají krátkodobě kortikoidy (prednison 20–50 mg denně po dobu 7–10 dnů).

Kopecký, J.: Potenciální checkpoint inhibitory využitelné k léčbě nádorů

Onkologie č. 3/2022

V poslední dekádě se imunoterapie stala neodmyslitelnou součástí mnoha léčebných postupů v onkologii. Checkpoint inhibitory proti PD-1 (prostaglandin 1) a CTLA-4 (cytotoxický T-lymphocyt antigen 4) receptorům imunitního kontrolního bodu přinášejí léčebný benefit mnoha pacientům, existuje však stále velká skupina pacientů, u kterých je léčba neúčinná. Relativní úspěchy vedly k objevování dalších cílů pro manipulaci imunitního systému. V tomto článku jsou uvedeny méně známé checkpoint inhibitory, u kterých se bude v nejbližší době prověřovat jejich terapeutický potenciál.

Prvním příkladem jsou inhibitory LAG-3 (lymfocytární aktivační gen-3), zkoumá se jich nyní šest –⁠ např. tebotelimab, relatlimumab (u maligního melanomu), dále jsou to ligandy receptoru pro TIM-3 (T-buněčný imunoglobulin-3) např. galektin-9 a fosfatidylcholin. Dále jsou to ligandy pro TIGIT (T cell immunoglobulin and ITIM domain) např. látky CD155 a CD112 (nektin-2).

Úkolem do budoucna zůstává najít vhodné kombinace monoklonálních protilátek s cílem navýšení protinádorové účinnosti s co nejnižším výskytem nežádoucích účinků.