PRÁVNÍ PORADNA

Obrátil se na nás zákazník s žádostí o vrácení zboží zakoupeného v lékárně před 14 dny a vrácení hotovosti (nejedná se o léčivé přípravky). My jakékoli zakoupené zboží zpět nebereme. Zákazník argumentuje větou: „Zajímalo by mne, na základě kterého předpisu nebo ustanovení nemáte povinnost vzít zboží zpět? Domnívám se, že nákup OTC je ošetřen novým občanským zákoníkem, tedy můj požadavek na vrácení je legitimní.“ Je jeho požadavek oprávněný?

Pokud sami nenabízíte možnost vrácení do 14 dnů (a to neděláte, jak plyne z vašeho dotazu), nebo nešlo o zásilkový výdej/prodej (a ani o to nejde, pokud zboží zakoupil v lékárně), pak zákazník nárok na vrácení zboží do 14 dnů nemá. Cítíte-li potřebu argumentovat paragrafy, pak se odkažte na § 1828 občanského zákoníku, který upravuje právo spotřebitele odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, ale také na to, že § 1829 platí jen v rámci oddílu zákoníku, který pojednává o uzavírání smluv distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory. Při běžném prodeji v provozovně právo na odstoupení od smlouvy ve 14 dnech dáno ze zákona není.

Chodí k nám problémový pacient, který nadužívá sedativa a hypnotika, kvůli čemuž byl v minulosti i popotahován policií, ale dál nás navštěvuje, přičemž v poslední době si nechává u několika různých lékařů předepisovat velké množství léků. Vím, že při podezření na zneužití jakéhokoli léku mám právo jej nevydat, ale v tomto případě nejde o návykovou látku ani její prekurzor, což je nejčastější předpoklad zneužití. Napadá mě ještě zákaz betablokátorů jako dopingu, ale nemyslím si, že to je tento případ. Můžu při výdeji jakéhokoli hrazeného léku odkázat na vyhlášku o správné lékárenské praxi, podle které můžu pacientovi vydat lék maximálně na 12 měsíců, i když se nejedná o jeden opakovací recept, ale o několik receptů na jedno balení od různých lékařů.

Přísně vzato, nevydat léčivý přípravek pro podezření na jeho zneužití můžete pouze v těchto dvou situacích: a) LP na recept při výdeji třetí osobě, u níž má farmaceut pochybnost, že není schopna zaručit správné používání léčivého přípravku nebo jej může zneužít, b) LP, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nevydá farmaceut nebo farmaceutický asistent také v případě podezření ze zneužití tohoto léčivého přípravku.

Z toho plyne, že LP vázaný na recept vydávaný nikoliv třetí osobě, ale přímo pacientovi, nelze odmítnout kvůli podezření na jeho zneužití. Je to zjevně proto, že je odpovědností lékaře, aby preskripce byla správná. Nicméně vyhláška o správné lékárenské praxi umožňuje i lékárníkovi reagovat. Lékárník může „pozastavit vydání léčivých přípravků, jestliže podle jeho znalostí a zkušeností by mohlo při jejich aplikaci dojít k vzájemnému nežádoucímu ovlivnění užívaných léčivých přípravků nebo k poškození zdraví pacienta; tuto skutečnost konzultuje s předepisujícím lékařem nebo s veterinárním lékařem a v případě jeho nedosažitelnosti léčivé přípravky nevydá, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, důvod změny nebo nevydání uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1 a v případě receptu v listinné podobě důvod vyznačí na lékařském předpisu a potvrdí ho svým podpisem“. Toto je postup vhodný pro vámi dotazovanou situaci. Opravuji vámi uváděný údaj, že můžete vydat lék maximálně na 12 měsíců. Podle § 10 odst. 3 písm. d) vyhlášky jde o 3 měsíce. Omezení ale platí pro každý recept zvlášť. Zdravotní pojišťovny se sice občas pokusí odmítnout úhradu, když lékárna dodržela omezení na 3 měsíce u jednotlivého receptu, ale současně takto vydala na více receptů, takže pacientovi vydala na více než 3 měsíce, ale pokud vím, nakonec vždy takto vydané LP uhradily.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

advokát, právní poradce ČLnK