Nové nebo méně známé léčivé rostliny: Spondias mombin L.

Opadavý, rychle rostoucí strom, dorůstající do 20 metrů výšky. Plodem je asi 3 cm dlouhá, žlutá bobule. Rostlina pochází z ní­žinatých oblastí tropické Amazonie, kde vystupuje nejvýše do 800 m n. m. Pěstována je i v tropech Indie, Srí Lanky, Indonesie, Nigerie a Pobřeží slonoviny.

Synonyma: Mauria juglandifolia, Spondias lutea.

Obecný název: acajá (tupi), ciruella amarilla (špaň.), yellow mombin (angl.).

Sbíraná část: cortex, folium, fructus.

Droga: Spondii cortex, Spondii folium, Spondii fructus.

Obsahové látky: v listu silice s převahou β-karyofylenu, γ-kadinenu, eugenolu a α-gurjunenu, v listu i kůře fenolové deriváty kyseliny chlorogenové, kávové a salicylové, hydrolyzovatelné třísloviny, hlavně deriváty kyseliny gallové a ellagové, flavonoidní deriváty kvercetinu a kempferolu, steroly kampesterol, β-sitosterol a mombintany I a II, diterpenoid fytol, stilben resveratrol a vitaminy A, B1, B2 a C. Skupinově zachyceny antrachinony, saponiny a alkaloidy. V dužnině plodů pektin, z karotenoidů především β- kryptoxanthin, dále lutein, zeaxanthin, α a β karoten, minerály draslík a měď.

Účinky a použití: v tradiční medicíně Amazonie slouží plody k přímé konzumaci i výrobě marmelád a šťáv. Odvar z kůry se aplikuje k dezinfekci ledvin, močového měchýře a močových cest, při močových kamenech, vaginálních infekcích a rakovině dělohy, při zánětech GIT, včetně průjmů a žaludečních vředů, při hemoroidech i jako antiparazitikum, dále k ošetření kůže při popáleninách, řezných ranách, dermatitidách, zahrnujíce i pso­riázu a hadí uštknutí, při zlomeninách kostí a poraněních kloubů, revmatizmu i artritidě. Antimikrobiální účinky umožňují aplikaci při turberkulóze a leishmanióze, lokálně při lepře. Uváděno je zlepšení zraku a aktivace imunitního systému. Popsány jsou účinky analgetické, antidiabetické, abortivní i antikoncepční.

Odborné studie.
Šťáva z plodů v jedné ze studií na potkanech významně redukovala pH žaludeční šťávy a urychlovala hojení lézí žaludeční sliznice vyvolaných indometacinem. Cílem další studie bylo potvrzení inhibice aktivity acetyl- a butyrylcholinesterázy účinky extraktu z listu. Nejsilněji působil botulin, dále kampesterol a fytol. Omezení inaktivace acetylcholinu patří v současnosti mezi významné léčebné směry Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních poruch. Při testech na antioxidační a protizánětlivou účinnost extraktu z listů byla hodnocena aktivita kyseliny ellagové a chlorogenové. Bylo také zjištěno, že tyto látky omezují migraci leukocytů do místa zánětu. Diterpen fytol, významně zastoupený v listu, vykazoval protizánětlivé i antino­ciceptivní vlastnosti. U potkanů byl zkoušen ochranný vliv preventivně podané flavonoidní frakce extrahované z listu na mozkové struktury. Po následném podání KCN došlo ke zřetelně menšímu poškození mozku v porovnání s kontrolou. Extrakty z listu vykazovaly in vitro inhibici druhů Candida albicans a Staphylococcus sp. Antikoncepční účinky listu souvisí pravděpodobně s polyfenoly včetně flavonoidů, dále s alkaloidy a steroidními saponiny, které vyvolávají kontrakce dělohy. Byly zjištěny také nefro a hepatoprotektivní účinky extraktu z listu s významnou redukcí aktivity volných radikálů. Při zkouškách na králících byla konstatována nízká toxicita extraktů z různých částí rostliny. Hledány jsou i látky zodpovědné za inhibici COX a účinky antiepileptické. Z kmenové kůry byly izolovány dva fytosteroly, mombintan I a II. V testech vykazovaly 92 % inhibici aktivity patogenu Mycobacterium tuberculosis (kmen H37Rv). V další studii obě sloučeniny významně omezovaly účinnost α-amylázy a podílely se na antidiabetickém účinku kůry i listu. Obdobná inhibice aktivity α-amylázy byla zjištěna u triterpenu 3β-olean-12-en-3-yl (9Z)-hexadec-9-enoatu.

Dávkování: odvar ze 2 lžic umleté kůry v 700 ml vody. Rozdělit do 3 dávek. Ve formě obkladů k léčbě kožních onemocnění.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek ­informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat dětem do 3 let.

Interakce: perorální antidiabetika.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book,
Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Hand­buch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future; PubChem Compound; The Plant List Missouri Botanical Garden; Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Marco Schmidt (Wikipedia), vzorce: autor