Světové dny zdraví

V měsíci březnu si z významných dnů ve zdravotnictví, resp. z mezinárodních či světových dní věnovaných problematice zdraví, připomínáme hned několik dní. Dosud jsme představili Světový den ledvin, Světový den vody, Světový den boje proti tuberkulóze, Mezinárodní den sluchu a slyšení, Světový den Downova syndromu, Světový týden glaukomu, Evropský den/týden mozku, Světový den spánku, Světový den orálního/ústního zdraví, Světový den vrozených (vývojových) vad, Den jódu, Celosvětový den pro pacienty s pokročilým kolorektálním karcinomem/Evropský měsíc informovanosti (povědomí, osvěty) o kolorektálním karcinomu, Světový týden informovanosti/povědomí o soli, Světový den obezity a Kampaň k Mezinárodnímu dni informovanosti/povědomí o HPV.

Světový den bipolární poruchy (World Bipolar Day, WBD)

Světový den bipolární poruchy (WBD) se poprvé slavil dne 30. března 2014.Jeho ustanovení bylo výsledkem iniciativy Mezinárodní nadace pro bi­­po­­lární poruchy (International Bipolar Foundation, IBPF) ve spolupráci s Asijskou sítí pro bipolární poruchy (Asian Network of Bipolar Disorder, ANBD) a Mezinárodní společností pro bipolární poruchy (International Society for Bipolar Disorders, ISBD).

Datum nebylo zvoleno náhodně, nýbrž jako připomenutí narozenin jedné z nej­větších osobností světového výtvarného umění, Vincenta Willema van Gogha (1853–1890), nizozemského malíře a kreslíře, který pravděpodobně trpěl bipolární poruchou. Jeho onemocnění bylo diagnostikováno zpětně. Navzdory omezeným důkazům se více než 150 lé­kařů snažilo stanovit diagnózu nemoci van Gogha. Jejich úsilí vedlo k návrhům na téměř 30 různých diagnóz – od otravy olovem nebo Ménièrovy nemoci až po nejrůznější psychiatrické poruchy. Van Gogh trpěl epizodami deprese, epizodami expanzivní a frenetické nálady a epizodami halucinací. Lékaři z jeho duševní choroby vinili absint a záchvatové stavy (epilepsii). Posmrtně mu byla ­diagnostikována řada poruch, včetně bipolární poruchy.

Několik významných umělců s psychickými poruchami vyjádřilo své myšlenky a nálady ve svých uměleckých dílech. ­Historici umění a spisovatelé interpretovali obrazy některých umělců, včetně Paula Cézanna, Vincenta van Gogha a Jacksona Pollocka jako důkaz psychické poruchy. V případě van Gogha se uvádí, že jeho výkyvy nálad, opakující se posedlost smrtí a psychotické vnímání lze pozorovat v mnoha jeho dílech – například mezi obrazy a kresbami popisujícími jeho psychiatrické hospitalizace, v dalších dílech lze nalézt důkazy o depresivní náladě a již zmíněné posedlosti smrtí, v jiných důkazy o halucinacích a bludech, v řadě ostatních jsou patrné důkazy o mánii a smíšené mánii.

Bipolární poruchou trpělo či trpí mnoho známých osob. Z nich uveďme namátkou aspoň několik: americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Ernest Hemingway, u něhož byla diagnostikována bipolární porucha také posmrtně, současná americká zpěvačka Mariah Carey, americký podnikatel a zakladatel první 24hodinové zpravodajské sítě CNN Ted Turner, americký kytarista a zpěvák Jimi Hendrix, velšská herečka Catherine Zeta-Jones, belgický herec a kickboxer Jean-Claude
 Van Damme, irská zpěvačka Sinéad ­O‘Connor, anglická spisovatelka a esejistka Virginia Woolfová a mnozí další.

Symbol pro bipolární poruchu

Symbolů bipolární poruchy a log WBD je více, ke ztvárnění nálad se používají například divadelní masky, emotikony aj. Rozšířeným symbolem bipolární poruchy je kruh rozdělený na dvě části, přičemž každá část je zbarvena jiným odstínem. Jedna polovina bývá zobrazována v zá­ři­vých barvách představujících manickou fázi (mánii nebo hypománii), zatímco druhá polovina představuje depresivní fázi s tmavšími nebo chladnějšími tóny. Toto rozdělení symbolizuje ostrou dichotomii mezi oběma póly poruchy. Kruhová povaha symbolu znázorňuje cyklický ráz poruchy, protože jedinci s bipolární poruchou zažívají opakující se epizody mánie a deprese. Slouží jako připomínka, že tyto epizody nejsou trvalé ani definitivní, ale jsou součástí pokračující cesty vzestupů a pádů.

Stužka pro bipolární poruchu

Barva stužky pro bipolární poruchu je zelená. Zelené stužky se používají ke zvýšení povědomí o poruchách duševního zdraví obecně. K osvětě bipolární poruchy se také používá černobílá pruhovaná stužka.

Témata WBD

S myšlenkou založit WBD poprvé přišli Dr. Pichet Udomratn, člen ANBD, a Dr. Bavanisha Vythilingum, zakladatelka Kapské společnosti pro duševní zdraví (Cape Mental Health Society) v roce 2012. Cítili potřebu každoroční akce, která by upozornila na bipolární poruchu a snížila stigma, které ji obklopuje. Téma zahajovacího WBD 2014 znělo: „Mluvme o bipolární poruše“. K danému tématu se letos symbolicky po deseti letech vracíme.

Rok     Téma

Odhaduje se, že se celosvětová prevalence bipolární poruchy pohybuje mezi 1 a 2 %. Podle Světové zdravotnické organizace je šestou nejčastější příčinou invalidity na světě. Ve vývoji poznatků o této diagnóze je namístě vzpomenout několik milníků:

• melancholie a mánie: tyto dva extrémy nálad jsou v lidské historii doloženy již u starořeckých lékařů a filozofů a poprvé je systematicky popsal Hippokrates (460–337 př. n. l.). Práce na definici duševní poruchy oddělené od temperamentu začaly již u Hippokrata, který mezi nimi rozlišoval a definoval nemoc „melancholii“ (nosos melancholiké) a osobnost (typos melancholicós).
• 1. století: dochází k podrobnému popisování příznaků, Aretaeus z Kappadokie si všímá spojení stavů mánií a depresí,
• 17. století, anglický spisovatel Robert Burton (1577–1640) v roce 1621 sestavil encyklopedické dílo Anatomie melancholie, v němž se zabývá léčbou melancholie pomocí hudby a tance. Sám trpěl depresemi.
• 1851, francouzský psychiatr Jean-Pierre Falret (1794–1870) publikuje článek popisující „kruhové šílenství“ („la folie circulaire“). Vytvořil tak první koncept bipolární afektivní nemoci – nové a samostatné psychiatrické poruchy, která zahrnovala jak mánii, tak depresi, a duševní poruchu charakterizoval nepřetržitým cyklem deprese, mánie a bezpříznakových různě dlouhých ­intervalů mezi těmito dvěma extrémy.

Mezinárodní klasifikace nemocí jednotlivým afektivním poruchám (poruchám nálady) přiděluje kódy F30–F39. Dříve byla bipolární porucha označována jako maniodepresivní porucha.

• 2005, od tohoto roku začal vycházet časopis „bp Magazine“ – průkopnický zdroj inspirace a informací pro osoby žijící s bipolární poruchou a jejich blízké.

Úloha farmaceutů a lékárníků

Potenciální úloha farmaceutů a lékárníků při podpoře pacientů se zdravotním postižením v oblasti péče o duševní zdraví spočívá v jejich aktivní roli také prostřednictvím poskytování lékárenské a klinickofarmaceutické péče. Je řada potvrzení pozitivních dopadů jejich aktivit na zlepšení preskripčních postupů, farmakoterapie a spokojenosti pacientů žijících s bipolární poruchou. Ke zlepšení pocitu pohody pacientů mohou přispět nabízené poučení a rady. Strategie a techniky motivačních rozhovorů, jak zvládat bipolární poruchu, mohou mít například formu doporučení vést si osobní deník „Plán prevence relapsu“, např. v této struktuře:

• identifikujte spouštěče (rozpoznejte věci, které spouštějí epizodu deprese nebo mánie – pracovní stres, nedostatek spánku…),
• vypracujte si na základě výše uvedených zjištění intervenční plán,
• zaznamenávejte své nálady pomocí náladového deníku (nálady jako ště stí, smutek, únava, obava… a okolnosti jejich vzniku)
• stanovte si denní režim (budíček, čas spánku, čas jídla…)
• vypracujte si plán aktivit (procházka, domácí práce, úklid, behaviorální aktivační terapie),
• používejte terapii tmou (dodržujte časový rozvrh světlo–tma),
• plán prevence relapsu.

Prezentovaný postup není zárukou, že ­pacient již nebude mít další ­epizodu, ale může změnit rozdíl v závažnosti ­epizod a načasovaní vzniku další
epizody.

Pomoc nabízí organizace VIDA. Jedná se o nestátní neziskovou organizací. Byla založena v roce 2003. VIDA je celorepubliková organizace, která podporuje rozvoj uživatelského hnutí a proces destigmatizace osob s duševním onemocněním. Stojí na pomezí mezi profesní odbornou a pacientskou organizací.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.