ZEPTALI JSME SE

Která strana nejspíš získá po volbách Ministerstvo zdravotnictví a co v takovém případě očekáváte?

PharmDr. Lubomír CHUDOBA, prezident České lékárnické komory

Z dosavadních diskusí se zdravotními experty politických stran se zdá, že výraznější „apetit“ a připravenost na vedení resortu zdravotnictví projevují představitelé ANO, ODS, TOP 09 a zčásti i KDU-ČSL. Bez ohledu na to, kdo bude nakonec jmenován ministrem zdravotnictví, doufám a očekávám důkladnější analýzu českého zdravotnictví a promyšlenější přípravu koncepčních kroků. Za Českou lékárnickou komoru podnikneme maximum pro to, aby rozhodování nového ministra více korespondovalo s našimi prioritami v oblasti odměňování lékárenské péče, dostupnosti lékáren a léků, pevných doplatků, zapojení lékáren do preventivních programů apod. Ekonomická situace většiny lékáren je velmi vážná a nestačí, že si to konečně řada politiků uvědomuje. Nová politická reprezentace musí být schopna podpořit legislativní změny, o které jsme se zatím neúspěšně pokoušeli v minulém období.     

PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D.,vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha

Z mého pohledu není podstatné, která strana získá ministerstvo zdravotnictví. Je podstatné, aby ministerstvo zdravotnictví řídila osobnost, která bude schopna alespoň částečně vyřešit problémy resortu

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., proděkan pro vnější vztahy fakulty a transfer technologií FaF UK Hradec Králové

To je těžká otázka a zodpovědět ji zodpovědně je ještě těžší. V žádném případě si nemyslím, že se nám uleví a že nám ministr, ať je z kterékoliv strany, vyjde vstříc alespoň v části našich požadavků. Myslím, že se jich již vystřídala spousta s nejrůznější orientací, ať pravicovou, středovou či levicovou, ale to, co nás skutečně trápí, a často šlo skutečně o legitimní požadavky související s naším jedinečným vzděláním, nevyslyšel nikdo.

Jisté je jedno – Ne, nebude líp. Prostě to za nás nikdo neudělá. Lékárny jsou na samotném chvostu zájmu politiků. A není se co divit – kolik je v parlamentu farmaceutů či přímo lékárníků? A kolik je tam lékařů? A jaká motivace tedy převažuje mezi zájmy našich zákonodárců v oblasti zdravotnictví?

Tedy, ať tam bude kdokoliv, neuleví se nám. Snad jen můžeme doufat, že ministerstvo zdravotnictví neobsadí hloupí a zabednění superpopulisté. Povolební matematika je přece nepředvídatelná a u nás často počítá více s koaličním potenciálem než s kvalitou. A to by nebylo líp, to by bylo ještě hůř.

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Přestože si někdy připadám jako čarodějnice, tak dobrá, abych uhádla výsledek voleb, nejsem. Před třemi a půl lety jsem zkusila začarovat našeho nového prezidenta, ale nevyšlo to...

Ale i kdybych to uměla a uhodla jméno ministra zdravotnictví, neočekávala bych nic zvláštního. Zatím na nás s každým z nich spadla nějaká ta nová povinnost, nařízení nebo změna. A pokud si pamatuju, nikdy to nebylo k lepšímu.

Nemám důvod očekávat zásadní změnu. Nevidím žádného rozumného a dostatečně důrazného politika (političku), který se nebojí, má jasnou představu, co chce (nemyslím peníze pro sebe), je ochoten to taky realizovat a nedá se udolat jinými politiky, úředníky ani těmi, co mají opravdu peníze.

Uměla bych napsat, co bych si přála, ale napovídat jim, co očekávám, nebudu. Předpokládám, že nový ministr si ně­co „speciálního“ vymyslí sám. Jediné, co považuji za vy­soce pravděpodobné, je to, že moje přání se asi ­nesplní.

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Na tuto otázku se dá odpovědět velice těžko. Křišťálovou kouli na věštění budoucnosti nevlastní nikdo z nás, tedy ani Mladí lékárníci. Volební průzkumy ukazují určitý směr, ale pozice jednotlivých stran vzhledem k okolnostem v minulých dnech se mohou rychle měnit. Předvolebních slibů je mnoho, stejně tak se zvyšuje ochota politiků naslouchat našim prosbám a požadavkům před volbami. Bohužel je to ovšem stále stejná písnička, která se po volbách velice rychle vrátí k situaci, která nás provází poslední roky. Nezájem o náš obor a jeho systematické ničení. Nemůžeme se nechat znechutit těmito praktikami a ať už bude „u moci“ kdokoliv, musíme pokračovat v naší práci, která bude směřovat k cílům, které jsou pro nás důležité. Postavení lékárníka ve zdravotnickém systému na místo, kam opravdu patří, s patřičným ohodnocením. K tomu mohou dopomoci například i pevné doplatky.

Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

Předpovědět v tuto chvíli, která strana získá po volbách ministerstvo zdravotnictví, připomíná věštění z křišťálové koule. Přestože to nakonec všechno bude trochu jinak než experti odhadují, nedá se vyloučit, že MZd obsadí některá ze stran ANO, ČSSD, ODS nebo TOP 09. A také se rýsují témata, která se budou řešit. Z těch obecnějších se jedná o vztah mezi zdravotní a sociální sférou, celková reorganizace systému zdravotního pojištění (struktura pojistného, srovnání pravidel pro VZP a oborové ZP), definice nároku ze zdravotního pojištění (standard a nadstandard) a s tím související spoluúčast pacientů. Vzhledem k tomu, že se jedná o témata, která se diskutují už delší dobu, nejedná se o žádné překvapení. Protože se ale více diskutují než připravují, je zde značné riziko, že se budou pouze diskutovat i nadále. Oblasti, které se těsněji dotknou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, již kandidáti do sněmovny zmiňují méně, s výjimkou ePreskripce, ale o to více se jedná o procesy, které nějak probíhají, a zřejmě v nich bude nutné přijímat konkrétní kroky. V případě ePreskripce se s největší pravděpodobností 1. 1. 2018 konečně po deseti letech poté, co byla v zákoně o léčivech vytvořena, dozvíme, jestli mají pravdu ti, kteří předpovídají kolaps, nebo ti, kteří tvrdí, že je vše připraveno. Ať to dopadne jakkoli, bude MZd pod tlakem svých slibů o pacientských záznamech apod. nuceno hledat a vytvářet nějaké smysluplné využití ePreskripce a zřejmě i operativně řešit problémy, které vzniknou. V souvislosti s ePreskripcí je třeba počítat s pokusy o zavedení zásilkového výdeje receptových léčiv. Přestože se zatím nejedná o intenzivně projednávané téma, je třeba být ve střehu, neboť poslanci nám již dokázali, že dovedou schválit i daleko divočejší návrhy. Tím myslím třeba „tržní podíly“. Což je další téma, které bude muset nový ministr řešit. Ale bude to jenom epizoda, protože se ukáže, že povinnost držitelů dodávat distributorům podle tržních podílů, kterou poslanci nakonec schválili v rámci politického boje o zcela jinou věc bez ohledu na její obsah, je opravdu nepromyšlená a neproveditelná a časem se na ní v podstatě zapomene. Jinak to ale bude s opatřením proti reexportům, které vejde v účinnost 1. 12. 2017. Opatření je postavené na vyhodnocování údajů o všech léčivech uváděných na trh, distribuovaných nebo vydávaných pacientům. Doposud nebyl představen žádný algoritmus, podle kterého se tyto čísla budou vyhodnocovat, takže bude trochu překvapením, jak bude systém fungovat. A nelze vyloučit, že i v tomto případě bude nutné operativně řešit korekce systému. Zcela nově bude muset ministr řešit úhradu zdravotnických prostředků na poukaz. Jedná se o úkol, kterému se nepůjde vyhnout, protože Ústavní soud zrušil stávající zákonnou úpravu. Bez vytvoření nového systému nastane v této oblasti od 1. 1. 2019 chaos. Naléhavě je na straně MZd a zdravotních pojišťoven také vnímána potřeba řešit nároky nových „centrových“ léků na systém veřejného zdravotního pojištění. První pokus o řešení v podobě pozměňovacího návrhu, přílepku, který změnil procenta, o která se snižuje cena prvního generika nebo biosimilars, svědčí ale o jisté bezradnosti v této oblasti. Ale také dává signál o tom, že úvahy o hledání úspor v generifikovaných skupinách jsou stále reálné. Což je ale i signál pro lékárníky, neboť taková opatření mají  přeneseně negativní dopad i na příjem lékáren. S tím přeneseně souvisí další téma, které se týká snahy o smazání rozdílů mezi doplatky v lékárnách. Až na výjimky se kandidáti do sněmovny staví k této záležitosti odmítavě. Bez ohledu na jejich postoj si ale troufnu tvrdit, že jakékoliv úvahy o „pevné spoluúčasti“ budou narážet na současný princip cenové a úhradové regulace, který je neslučitelný s jakoukoliv změnou v tomto duchu. Pro úplnost je třeba uvést potřebu adaptovat nařízení EK, které provádí některé detaily a specifikace tzv. protipadělkové směrnice, která by měla být hotova do 9. 2. 2019. Jak jsem napsal v úvodu, nakonec to bude trochu jinak než experti předpokládají, což platí i na moje úvahy. Přeji nám všem, abychom strávili co nejméně času a úsilí prozkoumáváním již  jednou odhalených slepých uliček.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník NL FN Motol

Odhadnout, jaká strana po volbách získá Ministerstvo, si vůbec netroufám. Myslím, že není jasné ani to, jaká strana, resp. lídr které strany, bude pověřen sestavením vlády, jestli ta vláda získá pak důvěru atd. Za sebe musím říci, že doufám, že Ministerstvo získá strana, která se ke zdravotnictví nebude chovat jako ke kořisti, nebo jako k nástroji na získání krátkodobé popularity, ale začne jej řešit z gruntu a zejména s horizontem delším než je jedno volební období (to je ode mě asi dost bláhový předpoklad). Je řada problémů, kterou je třeba řešit, od trvalého problému zdravotní péči ufinancovat, po nesmírně palčivý problém s nedostatkem sester – v našem případě farmaceutických asistentek – i dalšího personálu. Vyřešit tyto problémy vyžaduje nejen značnou odvahu, ale především čas. Za sebe bych byl rád, aby se bárku českého zdravotnictví v bouřlivých vodách české politiky nepodařilo někomu rozhoupat ještě víc, protože ten náklon by již nemusela vybrat.

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Předpokládám, že zvítězí Hnutí ANO.