Evropská lékárnická konference v Praze

Elektronický recept a hrazené služby v lékárnách –⁠ funguje to někde?

Občas mají někteří z nás možnost slyšet o systému lékárenství na některém zahraničním kongresu, nebo když je k nám pozván host ze zahraničí. Celá řada českých lékárníků ovšem za hranicemi pracuje nebo pracovala a tamní systémy si vyzkoušeli na vlastní kůži. Kromě osobního vhledu mají ale i něco navíc, znají české prostředí. Přijďte si je poslechnout, jaké je lékárenství jinde. Chtěli jsme zprostředkovat nejenom sdílení zkušeností, ale chtěli jsme je nabídnout také v českém jazyce.

Kdyby to tu bylo jako v Německu. To je přání, často slýchané na lékárnických fórech. Jaké je tam lékárenství z pohledu českého lékárníka po více než deseti letech praxe vám přiblíží Aleš Mareček. Nebude se příliš věnovat elektronické preskripci, protože v Německu neprobíhá a její přípravy byly po několika marných pokusech zmrazeny. Více se zaměří na spektrum služeb poskytovaných lékárnami a jejich úhrady. Vhled doplní také problematikou zásobování lůžkových sociálních zařízení.

Iveta Nováková pracovala od roku 2011 v rakouských lékárnách, nejdříve ve Vídni, později po celém Rakousku jako „létající lékárník“. V roce 2016 začala získávat nové poznatky v oblasti  klinických studií v prostředí mezinárodní firmy. Lékárenství z praxe má stále v živé paměti a kromě shrnutí systému rakouského veřejného lékárenství bude mimo jiné hovořit o lékových záznamech pacientů v lékárnách, rodícím se lékovém managementu, který pomalu získává podporu zdravotní pojišťovny a také o programu substituční léčby.

Zastánci elektronického receptu si (kromě Estonska) berou za vzor zejména skandinávské země. Finské zkušenosti s e-receptem, jeho zaváděním do praxe, klady a zápory přiblíží Martina Suominen, která pracuje ve finské  Universitní lékárně už od roku 1999, nyní v pozici manažerky lékárny a experta v oblasti lékových záznamů pacienta. Přestože problematika e-receptů bude před jeho povinným nástupem v ČR nepochybně zajímavá, doplní také informace o odborných službách lékáren včetně očkování, přípravy individuálního dávkování a analýzy léčby.

Norsko tvoří množstvím řetězcových lékáren skandinávský protipól finskému modelu vlastnictví lékáren. Renata Veselá se po obhajobě Ph.D. rozhodla přestěhovat do Norska a v říjnu 2012 začala pracovat v lékárně Boots v Bodø. Po pěti letech za polárním kruhem se jí od června 2017 stala další výzvou nová pracovní pozice v nemocniční lékárně v Bodø na oddělení klinické farmacie, zatím převážně na chirurgii a postupně se její zaměření rozšiřuje o psychiatrii. Na konferenci shrne, jak v Norsku vypadá organizace lékáren, kdo v nich může pracovat a s jakými kompetencemi, také jaká jsou specifika nemocniční lékárny a oddělení klinické farmacie. Mimo jiné osvětlí úlohu lékárníka –⁠ poradce v různých institucích, kde dochází k manipulaci s léčivy, například domy s pečovatelskou službou. Samozřejmě bude hovořit o zavádění elektronických receptů a o jejich dnešním fungování.

Se zhodnocením pilotního projektu ČLnK a VZP vystoupí za Českou republiku v programu konference Aleš Novosád.

Zároveň nabízíme možnost kolegům a kolegyním se zkušeností ze zahraniční, aby přihlásili krátký příspěvek do volných sdělení, která operativně zařadíme do programu. Přihlásit se můžete mailem na sth@centrum.cz.

Konferenci pořádá ČLnK 14. 10. 2017 v Praze, v kongresovém sále IKEM a je pro členy komory bez účastnického poplatku. Závazná registrace do 5. 10. 2017 standardním způsobem v sekci Vzdělávání na webu ČLnK.

Stanislav HAVLÍČEK a Michal HOJNÝ