Znak byl tím posledním, o čem si rozhodli lékárníci, hlasovali v ČČL

Možná to máte jako já a kdekoliv v cizím městě koukáte po lékárnách. Já, kromě do výloh a na jméno vedoucího na dveřích, koukám taky po znaku a vždycky mě překvapí, když najdu nějaký jiný než ten „zavedený“. V Praze je na Vinohradské ulici lékárna, která má ještě ten původní předrevoluční. Občas se objeví slovenská varianta s činelem nad váhami a přibývají ty blikací diodové, kterým naše babi říkala „od kolotočů“. Ale až na ty výjimky je ten český lékárnický znak skoro všude.

Ten zavedený, který znám a vnímám jako „správný“. A přitom mohl vypadat úplně jinak. A vůbec to nemusel být kříž, ale třeba „benzen“ jako má Česká farmaceutická společnost. Také mohl být červený. Červená barva je pro lékárny zvyková třeba v Němec­ku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Já si to nepamatuji, ale tenkrát, v devadesátých letech lékárnického obrození, dostali všichni lékárníci možnost prostřednictvím Časopisu českých lékárníků vybrat nový znak českých lékáren. Měli možnost v anketě posoudit a hlasovat pro jeden ze ­sedmnácti (z osmi zelených a devíti červených) variant nového znaku pro lékárny. Návrhy byly na stránkách časopisu společně s oddělitelným hlasovacím lístkem. Lékárnický znak si před ­čtvrtstoletím vybrali sami lékárníci prostřednictvím ­Časopisu českých lékárníků.

Tenkrát se to tak dělalo. Dnes jsou v anketách hlasy posílány z mobilních telefonů (to pokud na tom chce pořadatel ankety něco vydělat) nebo se hlasuje ve skupinách na sociálních sítích, případně jinde na internetu. Je to o dost jednodušší, kliknout myší tolik energie nezabere.

Hlasovací lístek se musel vystřihnout, vepsat číslo varianty, ofrankovat a dopravit na poštu. Kdo by to dnes dělal? A vybral by se dnes znak tímto způsobem, nebo bychom se o jeho podobě dlouho hádali (samozřejmě zase jenom v diskusích na internetu, kdo by kvůli tomu někam chodil)? A nakonec by si každý začal používat ten, který se mu líbil víc. Nebo nějaký jiný.

Ono už se to vlastně děje. Asi před pěti lety o tom psal rozhořčený komentář profesor Solich (Jan). Že se mu nelíbí, že z lékáren jednoho řetězce mizí (nebo se jenom zmenšuje) zavedený zelený kříž. Místo něj je jiný, zato doplněný velkým červeným nápisem. Můžeme být rádi, že tam ten typický kříž někde stranou zůstal. Dnes už to nikomu nepřipadá divné.

V poslední době chodím občas kolem lékárny jiného řetězce, a ta už znakem s hadem ani označena není. Má místo hada ve znaku ptáka původem z Egypta. A ten samý ptačí kříž vozí na kapotě i auta spřízněného distributora a nabízí kolemjdoucím pomoc s hledáním lékárny. Jen velmi často odkazují na jinou než na tu, před kterou právě stojí.

Neshodujeme se v mnoha věcech. Ale tenkrát jsme se shodnout dovedli. Možná se shodneme i v tom, že výběr lékárenského znaku bylo za posledních dvacet pět let tím posledním, o čem si lékárníci rozhodli sami.

Vím, že lékárenství není o znaku ani o vnitřním symbolu v zeleném kříži. Jen ve všem tom okolním marasmu lékárenství je ten „správný“ kříž symbolem jednoty a správnosti, které se v ostatních oblastech lékárenství nesnadno hledají.

Ale i rozhodnutí lékárníků o vlastním znaku bylo možná dočasné. Touha se odlišit překonává i sílu zavedené symboliky. ­Přestává to být symbol a znak, který z lékárníků dělá NÁS. Jsou to nové symboly a znaky, které NÁS dělí na MY a ONI.

A jak se taková individualizace promítá do mediálního světa? Editoři v médiích v tom mají zmatek (nebo je jim to spíš jedno). Na konci března 2018 se totiž v databázi obrázků Pixabay objevila nová volně dostupná ilustrační fotografie znaku lékárny a pravidelně se v posledních měsících objevuje v tematických článcích na různých zpravodajských serverech. Nikdo z editorů se přitom ani nepozastaví nad tím, že jde o znak lékáren na Slovensku. I ten je vlastně pouze kompilátem českého kříže, do kterého byl na začátku devadesátých let minulého století zasazen vnitřní symbol československého lékárnictva z roku 1931.

A korunu tomu nasadil pořad České televize AZ kvíz junior z 27. května 2018. Správná odpověď na název prodejny(!) označené zeleným křížem sice byla lékárna, ale do pořadu bylo využito logo z databáze Can Stock Photo. Ten znak v pořadu sice představuje lékárnu, jenže ve Švýcarsku.

Stanislav HAVLÍČEK