Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 90, 2018, č. 6, s. 31
Ze světových dní zdraví, které vyhlašuje WHO, si v i červnu připomínáme Světový den dárců krve. Z jiných mezinárodních dní, které souvisejí se zdravím, to jsou Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese, Světový den životního prostředí, Světový den uprchlíků, Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, Den srpkovité anémie, Světový den poruch příjmu potravy.
V roce 2011 byl dne 25. června uspořádán v různých částech světa (Nigérie, Jižní Afrika, Keňa, Indonésie, USA) WVD pod označením Den povědomí o vitiligu (Vitiligo Awareness Day), resp. Fialový zábavný den vitiliga (Vitiligo Purple Fun Day) jako vzpomínka na zpěváka Michaela Jacksona, který byl tímto onemocněním postižen, a zemřel 25. června 2009. Do té doby si den vitiliga připomínali pacienti v některých zemích v jiných termínech. Založením tradice organizování WVD tak byla realizována myšlenka nigerijské neziskové, pacienty řízené organizace (Vitiligo Support and Awareness Foundation, VITSAF), která se zabývá právy a pocitem zdraví osob s vitiligem, zejména v Nigérii a subsaharské Africe. VITSAF napomáhá zmírnění trápení osob postižených vitiligem v důsledku změny černé barvy v bílou. Počátkem roku 2012 americká nezisková organizace – nadace Vitiligo Research Foundation přispěla k přejmenování kampaně a připravila marketingové materiály pro WVD. Posláním samotné VR Foundation je prostřednictvím výzkumu, pomoci a edukace uspíšit konec utrpení osob trpících vitiligem.
Témata posledních dvou WVD se týkala toho, „jak se cítím“ (2016) a aktivizováním zdravých i nemocných „zajímejme se o vitiligo: domáhejme se pravdy, naděje a změny“ (2017). Letošní sedmý WVD má komunikovat naději do budoucnosti zdůrazněním našich nejmladších, kteří byli postiženi vitiligem, stejně tak výsledky současného výzkumu, které představují nové možnosti léčby.
Onemocnění „bílých skvrn“ bylo popsáno před více než 3 000 roky v různých civilizacích, kulturách a náboženstvích po celém světě. K nejznámějším textům patří Ebersův papyrus – kolem 1550 př. n. l. – (zmiňoval dvě formy depigmentace, které by mohly být interpretovány jako lepra/malomocenství a depigmentace podobná vitiligu), starověké indické texty – hinduistické védy, tedy „poznání pravdy“, konkrétně jedna ze čtyř (a to čtvrtá) véda – Atharvavéda (asi 900 př. n. l.), která obsahuje množství zaklínadel a magických formulí, hlavně na léčení nejrůznějších chorob. A také Bible. Pojmenování vitiligo zavedl Aulus Cornelius Celsus (25 př. n. l. – 50 n. l.) ve svém díle De medicina. K vysvětlení původu slova existuje více teorií, odvozuje se snad od slov vituli, vitelius, vitium, vitulum – bílé skvrny na tělech telat, tele, vada/defekt/chyba, malé vady. Histopatologický popis onemocnění pochází od Moritze Kaposiho (1837–1902) v podobě poznatku: „nedostatek pigmentových granulí“.
Dodnes jsou v některých zemích pacienti postižení tímto onemocněním diskriminováni a segregováni. Řecký historik Hérodotos (asi 484 – asi 430–420 př. n. l.), tvrdil, že cizinci trpící tímto onemocněním se „prohřešili proti slunci“ a proto musí odejít ze země. Ženy s vitiligem v Indii jsou stále diskriminovány (vitiligo se považuje za bílou lepru). Některé jiné společnosti jsou tolerantnější.
Vitiligo je získaná ztráta pigmentu, která vzniká následkem zániku melanocytů, kdy se na neovlasené i ovlasené kůži, na mukokutánních přechodech i na sliznicích tvoří symetricky či asymetricky depigmentované skvrny různé velikosti a tvaru. Barva depigmentace ložisek může mít od středu do periferie různé odstíny od čistě bílé přes smetanově bílou až do barvy bílé kávy, což může být někdy ještě zvýrazněné hyperpigmentovaným lemem nepostižené kůže. Klinicky se rozlišuje několik typů podle lokalizace a rozsahu. Vzniká především v mladém věku a není zdaleka tak vzácnou chorobou, postihuje 1 až 4 % populace, bez rozdílů geografických, etnických, pohlaví či věku. Dědičnost lze zjistit přibližně v třetině případů. Průběh je individuální, obvykle pomalu progresivní.
Terapeutických přístupů je více, snahou je dosáhnout repigmentace především z důvodu ochrany kůže proti UV záření, a také z důvodů kosmetických.
Využívá se fototerapie v různých modifikacích, v lokální léčbě dominuje používání kortikosteroidů a inhibitorů kalcineurinu, imunomodulancií, kombinace výše uvedených metod, chirurgické techniky (transplantace tkáně nebo melanocytů) a jiné.
Pacientské organizace jsou velmi častou formou neziskové organizace či sdružení, jež působí na dostupné úrovni pro všechny potřebné. V České republice je v současné době možno nalézt pacientskou organizaci na většinu chronických onemocnění. V případě pacientů s vitiligem neexistuje.
Fakta o kůži
Kožní nemoci
Je asi 3 000 kožních nemocí, vyskytují se u dětí i dospělých, každý člověk má některou kožní nemoc alespoň jednou za život.
Literatura u autora.
Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
