Přesná klasifikace je stále předmětem debat. Mikroplasty jsou většinou definované jako kousky plastu o průměru menším než 5 mm. Za nanoplasty považujeme částice menší než 1 mikrometr.
Mikroplasty i nanoplasty vznikají většinou postupným rozpadem věcí denní potřeby – oblečení, pneumatik, obalových materiálů, plastových tašek či hraček. Řada kosmetických produktů navíc mikroplasty přímo obsahuje, například peelingové gely s „mikrokuličkami“. Plastové částice jsou obvykle tvořeny běžně používanými polymery, jako je polyethylen, polypropylen, polystyren či polyvinylchlorid.
Biologické účinky mikroplastů se v laboratořích zkoumají už desítky let, většinou na hlodavcích a ve tkáňových kulturách. Ve studiích na zvířatech byl prokázán škodlivý vliv plastikových částic na řadu orgánů, včetně zažívacího ústrojí, plic, jater, reprodukčního traktu a nervové soustavy. V poslední době byly mikroplasty nalezeny v různých lidských tkáních a orgánech, například v krvi, plicích, placentě či mateřském mléku. O vlivu mikroplastů na lidské zdraví toho však zatím mnoho nevíme.
Studie čínských vědců z roku 2022 zkoumala obsah mikroplastů ve stolici pacientů s idiopatickým zánětlivým střevním onemocněním (IBD) a zdravých kontrol. Ve vzorcích bylo nalezeno celkem 15 různých typů mikroplastů, většinou ve formě listů či vláken. Nejčastěji se vyskytoval polyethylentereftalát (PET) a polyamid. U pacientů s IBD byl nalezen vyšší obsah mikroplastů než u zdravých kontrol. Tíže onemocnění navíc korelovala s vyšším obsahem mikroplastů ve stolici.
Recentní studie z března 2024 se zaměřila na obsah mikroplastů v aterosklerotických plátech. Vzorky získané při karotické endarterektomii od 304 pacientů s asymptomatickou ischemickou chorobou srdeční byly analyzovány pomocí hmotnostní spektrometrie a elektronové mikroskopie. V přibližně polovině z nich byly nalezeny plastikové mikročástice s nepravidelnými okraji. Nejčastěji se jednalo o polyethylen (58 % účastníků), případně polyvinylchlorid (12 %). Pacienti s mikroplasty byli častěji mladší, mužského pohlaví, s diabetem či onemocněním srdce a kouřením v anamnéze.
Koncentrace zánětlivých markerů ve vzorcích plátů s obsahem mikroplastů byla vyšší než u plátů, které plasty neobsahovaly. Obsah mikroplastů navíc silně koreloval s rizikem rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. V průběhu následujících přibližně 34 měsíců sledování měly osoby s mikroplasty v aterosklerotických plátech 4,5× vyšší riziko výskytu infarktu myokardu, cévní mozkové příhody či úmrtí z jakékoli příčiny.
Ačkoliv ani jedna z uvedených studií neprokázala kauzální spojení mezi přítomností mikroplastů a onemocněním, zdůraznily potřebu dalšího výzkumu v této oblasti. Vzhledem k tomu, že náš svět je plasty doslova zaplaven (v roce 2019 se vyprodukovalo 353 milionů tun plastového odpadu a předpokládá se, že toto číslo se do roku 2060 přibližně ztrojnásobí), nutně potřebujeme zdravotním rizikům spojeným s plasty lépe porozumět, abychom mohli postupně přijmout potřebná preventivní opatření.
(este)
Zdroje:
1. Marfella R., Prattichizzo F., Sardu C. et al. Microplastics and nanoplastics in atheromas and cardiovascular events. N Engl J Med 2024 Mar 7; 390 (10): 900–910, doi: 10.1056/NEJMoa2309822.
2. No author listed. Microplastics are everywhere – we need to understand how they affect human health. Nat Med 2024 Apr; 30 (4): 913, doi: 10.1038/s41591-024-02968-x.
3. Yan Z., Liu Y., Zhang T. et al. Analysis of microplastics in human feces reveals a correlation between fecal microplastics and inflammatory bowel disease status. Environ Sci Technol 2022; 56 (1): 414–421, doi: 10.1021/acs.est.1c03924.
4. Taylor M. P., Wilson S. P. Study links microplastics with human health problems – but there’s still a lot we don’t know. The Conversation, 2024 Mar 18. Dostupné na: https://theconversation.com/study-links-microplastics-with-human-health-problems-but-theres-still-a-lot-we-dont-know-225354
