O svátcích jsme se nenudili

V poslední době hýbe stále mohutněji odbornou i laickou veřejností diskuze o očkování, nových vakcínách, prioritizaci v rámci strategie očkování a možné povinnosti nechat se očkovat. Nejen na sociálních sítích se spojili „konspirátoři všech zemí“ s chemtrails nebo, zdráhám se napsat slovo léčbou, popíjením desinfekčních přípravků. Zkrátka nekonečná směsice od ryze odborných názorů až po absurdní a nezřídka velmi nebezpečné nesmysly. Velký dík patří všem, kteří jsou schopni a ochotni bojovat s podobnými dezinformacemi.

Zato oficiální zdroje jsou na metodické slovo i na přelomu roku vyloženě skoupé. Za těchto okolností se dobrat aspoň nějakých konkrétních informací ke způsobu očkování zdravotníků není vůbec jednoduché. Navíc, co platí dnes, nebude s nejvyšší ­pravděpodobností platit, až budete tyto řádky číst. Proto si ­dovoluji požádat laskavého čtenáře o určitou shovívavost při četbě možná již historického textu.

Na očkování se dá z našeho pohledu dívat z různých úhlů. Těmi nejzásadnějšími je zařazení zdravotníků z lékáren mezi prioritní profese ve vakcinační strategii a pochopitelně i jejich pozice v celém systému očkování široké veřejnosti. Obě role by měly být blíže popsány a začleněny do strategie a metodiky očkování.

Od samého počátku první jarní vlny epidemie je jasné, že v důsledku velmi úzkého kontaktu se svými pacienty a způsobu přenosu infekce jsou lékárníci vystaveni poměrně vysokému riziku nákazy. V lékárnách se naště stí podařilo nasadit účinná preventivní opatření, díky kterým jsme udrželi provoz během celého loňského roku prakticky ve všech lékárnách. Skvělý výsledek. Porovnáním celkového počtu nákaz pracovníků lékáren s (malým) počtem nákaz ze zaměstnání se dá říci, že nastavená opatření v rámci možností zafungovala.

V současné době jsme v období zvýšeného výskytu akutních respiračních onemocnění, začínají být dostupné vakcíny a rozšiřuje se tak možnost ochrany zdravotnického personálu. Aby mohli být zájemci z našich řad očkováni co nejdříve, Komora opakovaně intervenuje u vlády i ministerstva zdravotnictví s cílem zajistit lékárníkům a dalšímu zdravotnickému personálu v lékárnách co nejčasnější místo v rámci prioritizace obsažené ve strategii očkování. V té souvislosti jsme formou hlasování na webu Komory zjišťovali ochotu lékárníků nechat se očkovat. Ačkoli jsme do ankety vložili i otázku spojenou s možností výběru vakcíny, nezdá se být tato varianta pro nejbližší období reálná.

V době psaní tohoto textu není jasné, jaká verze strategie očkování bude platit. V prosinci byly přijaty dvě změny a na začátku ledna je na cestě třetí. Do příprav jednotlivých verzí, a není to žádným tajemstvím, navíc vstupují silné politické tlaky. Může docházet k určitému rozmělňování odborných kritérií, ať již v oblasti preferovaných skupin nebo i systému vakcinace jako takové. Důležité není, zda je někdo zařazen ve skupině 1a, 1b, 2 nebo jakékoli jiné, ale kolikátý je v absolutním pořadí a kolik vakcín bude v jakých termínech k dispozici. To vše se bohužel stále mění.

V průběhu uplynulých týdnů jsme na některé dotazy nedostávali odpovědi, případně se v průběhu nepříliš dlouhého času výrazně lišily. A to i ty z jednoho místa. Jedna z typických otázek směřovala ke způsobu svolávání zdravotníků k očkování. Zda bude provedeno již novým státním centralizovaným systémem, nebo nějak jinak, decentralizovaně, krajsky. Při zajišťování očkovacích pořadníků byla zmíněna i spolupráce s komorami. Kdy jindy bychom něco takového měli vymýšlet a plánovat než během období vánočních svátků. S námi se ani programátoři nenudí.

Nechali jsme na kartu člena naprogramovat možnost přihlášení se k očkování, včetně možnosti pro vedoucího lékárníka přihlásit k očkování i další zdravotnické pracovníky v dané lékárně. Nyní je vše připravené ke spuštění a v případě potřeby jsme schopni během několika dnů vytvořit seznamy těch, kteří se chtějí nechat očkovat.

Druhým velkým tématem je způsob účasti lékárníků na zajištění očkování. V první řadě vyplývá z našich znalostí a kompetencí v oblasti technologie. V současnosti zajišťují především naši nemocniční kolegové pro své nemocnice nejen řádné skladování vakcín a jejich rozdělování dalším zařízením, ale hlavně jejich rozmrazování, rekonstituci a finální přípravu do injekčních forem. Souvisí s tím i náročná administrativa a množství dalších formulářů.

Je pravděpodobné, že se v budoucnosti zapojí i další lékárníci z veřejných lékáren ve velkých očkovacích centrech, čímž by mohli díky svým technologickým znalostem výrazně pomoci v zajištění očkování pro širokou populaci, zároveň by tím uvolnili ruce dalším zdravotníkům, jejichž kapacitu lze využít na jiných místech zdravotního systému. Veřejně se také začíná mluvit i o možnosti zapojit lékárníky do očkování v lékárnách, jak je to možné v jiných zemích EU.

Není to myšlenka úplně nová, i v našich vlastních řadách má své dlouhodobé zastánce a odpůrce. Jedna věc je ovšem myšlenka, druhá její smysluplné uvedení do bezpečné zdravotnické praxe. Šedá je teorie, zelený strom života. V tuto chvíli není zcela jasný ani názor státních orgánů, přesto se na takovou možnost opět pro jistotu připravujeme, zejména v diskuzi nad definicí podmínek, věcných i personálních.

Pokud bych se však vrátil ke zmíněným očkovacím strategiím, není vlastně jisté téměř nic. Tedy kromě odpovědi na otázku: „Kdo vymyslel a kdo se nejvíc chlubí rozdělením vakcíny ­Comirnaty na šest dávek?“ Jsem přesvědčen, že se vám po náročném roce 2020 podaří úspěšně zvládnout i tento malý povánoční kvíz a velmi se těším na vaše tipy.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK