NOVÉ NEBO MÉNĚ ZNÁMÉ LÉČIVÉ ROSTLINY

Panax notoginseng (Burkill) F. H. Chen –⁠ ženšen notoginseng, (Araliaceae –⁠ aralkovité)

Vytrvalá bylina, původní v Číně, Japonsku a přilehlých oblastech. Je blízkým příbuzným druhu Panax ginseng. Drogy se získávají jak z planých, tak i pěstovaných exemplářů.

Synonyma: Aralia quinquefolia var. notoginseng, Panax pseudoginseng var. notoginseng.

Obecný název: Chinese ginseng (angl.), Sanqi (čín.).

Sbíraná část: folium, radix.

Droga: Notoginseng folium, Notoginseng radix.

Obsahové látky: v celé rostlině triterpenové saponiny, převažuje ginsenosid Rg1, dále ginsenosid Rb1, Rd, Ra3, Rg3, Rh2, Rh4, notoginsenosid R1 a příbuzné látky, dále heteropolysacharidy složené z arabinózy, galaktózy, glukózy, manózy a xylózy, flavonoidní aglykony kvercetin a kempferol a jejich glykosidy, sterol β-sitosterol, aminokyselina oxalylaminoalanin (syn. dencichin), oligopeptidy a cyklopeptidy, polyiny a stopové prvky, v semeni estery mastných kyselin, v květu silice.

Účinky a použití: v tradiční čínské medicíně je k dispozici kořen bílý i červený (spařený v horké páře), považovaný za účinnější. Využíván je i list. Drogy vykazují tropizmus k meridiánům jater a žaludku. Jsou aplikovány k zástavě zevního i vnitřního krvácení, jako tonikum, analgetikum, antihypertenzivum, k snížení hladiny cholesterolu v krvi, při závratích a bolestech v krku, včetně angíny. List je doporučován k léčbě zlomenin, krvácivých stavů a modřin.

Odborné studie se zabývají především účinky saponinů (ginsenosidů) a polysacharidů. Při testování hepatoprotektivní účinnosti byla potkanům nejprve vyvolána thioacetamidem jaterní fibróza. Poté podaný ginsenosid Rg-1 vykazoval významné antioxidační i antifibrotické vlastnosti, dokumentované snížením hladin fibrotických markerů a inhibicí vzniku reaktivních kyslíkových forem (ROS). Bylo zjištěno, že ginsenosidy významně inhibují proliferaci nádorových buněčných linií, přičemž ginsenosid Rb1 inhibuje linii karcinomu vaječníků (SK-OV-3), Rd –⁠ karcinomu děložního čípku (He-La), Rg3 –⁠ lidského glioblastomu (U87), Rh2 –⁠ lidského adenokarcinomu prsu (MCF-7), Rh4 –⁠ lidského kolorektálního karcinomu (Caco-2) a notoginsenosid R1 –⁠ lidského kolorektálního karcinomu (HCT 116). Ginsenosidy rovněž spouštějí proces apoptózy buněk aktivací kaspázy-3. Izolované ginsenosidy inhibují prozánětlivé cytokiny TNF-α, IL-1β a IL-6, čímž zlepšují průběh postcovidového syndromu. Rovněž příznivě ovlivňují i průběh ischemické choroby srdeční, pozitivním zásahem do metabolizmu lipidů, procesu koagulace, zánětu, aterosklerózy a ischémie. Omezují také proliferaci plicních fibrotických změn. V Číně jsou aplikovány injekce z rostliny při intrakraniálním krvácení a stavech po mozkové mrtvici. Předpokládá se, že se ginsenosidy váží na receptory steroidních hormonů. U potkanů zlepšily ginsenosidy stav poškození cholinergních neuronů významných u Alzheimerovy choroby. Polysacharidy prokázaly in vitro účinnost proti viru prasečí pseudovztekliny (pseudorabies virus (PRV)). Většina testovaných heteropolysacharidů je schopna aktivovat imunitní systém, protože v testech indukovala produkci interferonu-γ a tumor nekrotizujícího faktoru -α (TNF-α) v buněčných kulturách. Některé polysacharidy izolované z kořene prodlužovaly o 21 % délku života červa háďátka obecného (Caenorhabditis elegans) a zvýšením aktivity antioxidačních enzymů superoxiddismutázy (SOD) a katalázy (CAT) zlepšily i odolnost háďátka vůči tepelnému stresu. Polysacharidy mohou potencionálně zpomalovat stárnutí i v případě vyšších živočichů. Flavonoidy izolované z květů vychytávají volné radikály a inhibují aktivitu mikrobů Aeromonas hydrophila, Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus. Flavonoidní frakce izolovaná z listu významně inhibovala proliferaci buněk myšího melanomu B16. Extrakty jsou dostupné v internetovém prodeji.

Dávkování: Podle TČM: 3x 0,5 g práškované drogy. Nebo odvar z 5–10 g ve 200 ml vody.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem.

Interakce: vasodilatancia.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future; PubChem Compound; The Plant List Missouri Botanical Garden; Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: Ping an Chang (Wikipedia), vzorce: autor