Sinusitis self-treatment
Inflammation of the paranasal sinuses is a common respiratory tract disease and a frequent reason for visiting the pharmacy. In most cases, acute sinusitis is of viral origin, treatment is aimed at alleviating symptoms and does not require physician intervention. The article briefly summarizes the groups of over-the-counter products suitable for self-treatment of acute sinusitis, their use and limitations, complementary non-pharmacological measures, and situations where self-treatment is no longer sufficient.
acute rhinosinusitis – sinusitis – self-treatment – mucolytics – nasal irrigation – decongestants
Autoři: Tomáš Hammer Působiště autorů: Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Masarykova univerzita, Brno Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2026; 75, 42-47 Kategorie: Samoléčba doi: https://doi.org/10.36290/csf.2026.008
Zánět vedlejších nosních dutin patří k běžným onemocněním respiračního traktu a představuje častý důvod návštěvy lékárny. Ve většině případů bývá akutní sinusitida virového původu, léčba je zaměřena na zmírnění příznaků a nevyžaduje intervenci lékaře. Článek stručně shrnuje skupiny volně prodejných přípravků vhodných pro samoléčbu akutní sinusitidy, jejich použití a limity, doplňková nefarmakologická opatření a situace, kdy již samoléčba nestačí.
akutní rinosinusitida – sinusitida – samoléčba – nosní výplachy – dekongestiva – mukolytika
Akutní rinosinusitida je jedno z nejběžnějších respiračních onemocnění horních cest dýchacích a také jeden z nejčastějších důvodů návštěvy lékárny. Tento pojem zahrnuje jednak zánět nosní sliznice (rýma, akutní rinitida, ang. common cold), se kterým se téměř vždy současně vyskytuje také zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida). Sinusitida je nejčastější komplikací rýmy a vyznačuje se delším průběhem (až 2 týdny). Zánět nosní sliznice a sliznice vedlejších nosních dutin způsobuje otok a nosní obstrukci. Společně se zvýšenou nosní sekrecí to vede ke změnám tlaku v nosních dutinách, které se projevují bolestí v oblasti obličeje. Mezi další příznaky patří snížený čich, únava, zvýšená teplota, u dětí se běžně vyskytuje kašel.
Nejčastější příčinou akutní rinosinusitidy je virová infekce. Vhodnou samoléčbou nemoc většinou do 5 až 10 dní spontánně ustupuje. Další příčinou je bakteriální infekce – jde o superinfekci, která sekundárně nasedá na virový zánět. Mezi další příčiny patří záněty zubů horní čelisti (odontogenní infekce), případně mohou k zánětu vedlejších dutin nosních přispívat i anatomické predispozice (např. vybočení nosní přepážky nebo nosní polypy) či alergie, které zhoršují odtok sekretu a predisponují ke vzniku rinosinusitidy. Symptomatická léčba by v těchto případech měla být doplňkem kauzální léčby řešené lékařem. Indikace k odeslání pacienta zahrnují vysokou horečku, výrazné otoky či zarudnutí obličeje, neurologické příznaky, zhoršení zraku, výraznou jednostrannou sekreci a bolest, bifázický průběh onemocnění (po dočasném zlepšení symptomů dochází k opětovnému zhoršení), stejně jako trvání příznaků více než 10 dní bez zlepšení nebo opakované epizody onemocnění (1–5).
Léčba akutní rinosinusitidy zahrnuje kromě nefarmakologických postupů včasnou imunomodulační a symptomatickou léčbu spolu se zlepšením hygieny nosní dutiny (2–5). Článek se zaměřuje především na symptomatickou léčbu sinusitidy a způsob použití solných roztoků pro nosní výplachy, dekongestiv, mukolytik a analgetik-antipyretik.
Roztoky mořské vody nebo minerálních vod s obsahem soli jsou bezpečnou a účinnou metodou pro mechanické vyplavení sekretu. Spolu s odstraněním a zkapalněním hlenu také odstraňují nečistoty (včetně patogenů a alergenů) a zvlhčují sliznici, čímž podporují mukociliární clearance. Zpravidla je dělíme na dvě skupiny – hypertonické a izotonické. Vyšší osmotický tlak hypertonických roztoků také napomáhá odchodu vody z nosní sliznice. Tento dekongestivní efekt je slabší než u α1-sympatomimetik. Hypertonické nosní roztoky lze ovšem aplikovat častěji, po delší dobu, a s menším rizikem nežádoucích účinků. Izotonické roztoky dekongestivní účinek postrádají, vzhledem k osmotickému tlaku roztoku odpovídajícímu tělním tekutinám jsou nejšetrnější možností vhodnou i pro bezpečné dlouhodobé užívání (např. jako součást léčby u chronické sinusitidy). Do této kategorie lze zařadit i hypotonické minerální vody (např. Vincentka nosní sprej) (6).
Nosní výplachy jsou nedílnou součástí terapie rinosinusitidy. Jejich čisticí efekt lze navíc synergicky využít i při kombinaci s dalšími lokálně podávanými léčivy (dekongestiva nebo antihistaminika při alergické rýmě nebo sinusitidě). Aplikace druhého přípravku by pro optimální účinek měla proběhnout do čisté nosní dutiny, tedy následovat až po výplachu nosu solným roztokem.
Na trhu je k dispozici celá řada volně prodejných přípravků (obvykle uváděných na trh jako zdravotnické prostředky) určených k výplachům větším objemem roztoku (konvičkou), k inhalaci nebo ve většině případů jako nosní spreje. Některé přípravky krom samotného roztoku mořské vody obsahují i další látky pro regeneraci nosní sliznice nebo pro zvýšení efektu, jako je např. dexpanthenol, různé rostlinné extrakty a silice nebo antimikrobiálně působící přídavek mědi (7).
K velmi často používaným léčivům při rýmě i sinusitidách patří nosní dekongestiva. Jde o látky ze skupiny α-sympatomimetik, které navozují lokální vazokonstrikci, a tím snižují otok nosní sliznice. Na trhu je dostupná řada volně prodejných přípravků ve formě nosního spreje nebo nosních kapek s nafazolinem (např. Sanorin), oxymetazolinem (Afrin, Nasivin, Sinex Vicks), tramazolinem (Muconasal Plus, Rhinostas) nebo xylometazolinem (Mar Rhino, Nasenspray AL, Nasic, Olynth, Otrivin, Septanazal, Xylomax). Jejich účinek je srovnatelný nezávisle na účinné látce a přípravku. Nástup účinku je velmi rychlý (v řádu minut) a přetrvává několik hodin. Jsou vhodné pouze pro krátkodobé používání (max. 3× denně po dobu 5–7 dní, u dětí 3 dny). Dlouhodobější aplikace nebo nadužívání vede k návyku a rozvoji medikamentózní rýmy.
Kromě lokálních přípravků jsou také některá sympatomimetika (pseudoefedrin, fenylefrin) součástí kombinovaných perorálních přípravků s analgetiky a antipyretiky (nejčastěji paracetamol, případně ibuprofen) nebo antihistaminiky. Jejich efektivita na otok nosní sliznice je srovnatelná s lokálními přípravky, ale vzhledem k systémovému působení je u nich větší riziko nežádoucích účinků a lékových interakcí. Opatrnosti je potřeba především u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními (hypertenze, arytmie, ischemická choroba srdeční), onemocněním ledvin, hypertyreózou, diabetem a při užívání dalších léčiv se sympatomimetickým účinkem, např. inhibitorů monoaminooxidázy. U nosních sprejů a kapek je toto riziko výrazně menší. Systémové i lokální dekongestiva jsou kontraindikovány u glaukomu s uzavřeným úhlem (6, 8).
Mukolytika (resp. obecně mukoaktivní látky) jsou používány hlavně jako expektorancia u onemocnění horních i dolních dýchacích cest. Zlepšují viskoelastické vlastnosti hlenu, upravují jeho sekreci, snižují jeho viskozitu a zvyšují mukociliární transport, některé mají i antioxidační, protizánětlivé nebo antimikrobiální účinky (9). Jejich použití při zánětech vedlejších nosních dutin charakteristických zvýšenou nosní sekrecí je proto logické. Běžně používaná mukolytika a expektorancia (jako je ambroxol, bromhexin, acetylcystein nebo erdostein) jsou však spíše okrajovou a doplňkovou součástí doporučení terapie sinusitidy. Výsledky provedených studií o účinku mukolytik v této indikaci by se daly obecně označit za mírně optimistické, ale nebylo jich provedeno mnoho, zúčastnilo se jich jen malé množství pacientů a v některých případech nelze kvůli komplexní léčbě určit, nakolik se na účinku podílí mukolytikum (10–13).
O něco více dat existuje o použití látek přírodního původu. K nejpoužívanějším patří polykomponentní extrakt obsahující hořcový kořen (Gentianae radix), prvosenkový květ (Primulae flos), šťovíkovou nať (Rumicis herba), květ černého bezu (Sambuci nigrae flos) a sporýšovou nať (Verbenae herba) (dostupný v přípravcích pod obchodním názvem Sinupret). Byly u něj popsány mukolytické, protizánětlivé, antimikrobiální a antivirové účinky a pozitivně ovlivňuje příznaky akutní a do jisté míry i chronické sinusitidy (2, 14–16). Obdobný efekt s podobnými závěry přinesly i studie zabývající se účinkem 1,8-cineolu (16–18). Jde o monoterpen obsažený v různých rostlinných drogách. Je například dominantní obsahovou látkou eukalyptového oleje, proto je též známý jako eukalyptol.
V tabulce 1 je uveden přehled mukoaktivních účinných látek a volně prodejných léčivých přípravků (19).
Při použití všech mukolytik platí, že jejich účinek je výrazně podpořen dostatečným příjmem tekutin. Podávání menší dětem (cca do věku 6 let) není v mnoha případech doporučeno, protože tito pacienti ještě nezvládnou hlen vysmrkat. Hleny pak často polykají, což může vést ke zvracení a dehydrataci (20). Při použití mukolytik je proto nutné podpořit odchod hlenu mechanicky výplachem a odsávačkou.
Průvodním jevem hromadění sekretu ve vedlejší nosních dutinách je často bolest, která se zhoršuje při změně polohy (předklonu nebo naopak při záklonu hlavy při ulehnutí). Ke zmírnění těchto příznaků lze použít analgetika-antipyretika, tj. paracetamol a volně prodejná nesteroidní antiflogistika (např. ibuprofen, naproxen a další). Zejména u onemocnění virového původu jsou vhodnou volbou pro snížení bolesti a zvýšené teploty, u paracetamolu bylo zaznamenáno také mírné snížení nosní sekrece a obstrukce (21, 22).
Antihistaminika jsou první volbou pro terapii alergických rinitid a rinosinusitid, jejichž léčba by měla probíhat pod vedením lékaře. Určitý omezený efekt mohou mít i na projevy rinosinusitidy infekčního původu, avšak pouze krátkodobě během prvních dvou dnů podávání (23).
V období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění anebo u predisponovaných jedinců je adjuvantní možností nespecifické posílení imunity. Téměř všechna používaná imunomodulancia (např. echinacea, betaglukany, probiotika a další) jsou vhodné spíše pro profylaktické podávání, protože doba nástupu jejich účinku se počítá ve dnech až týdnech (2, 24). Pro akutní rinosinusitidu má určitý přínos včasná imunomodulační léčba v podobě vitaminu C a zinku, která zkracuje dobu trvání nemoci. Vitamin C lze užívat profylakticky v dávkách 100–200 mg/den, terapeuticky pak dle některých doporučení až v dávce 1 g/den. Zinek má největší efekt při včasném podání už během prvních 24 hodin od projevu prvních příznaků a podávání nejméně 5 dní (ideálně v průběhu celé doby trvání respirační infekce) při dávkách elementárního zinku nad 75 mg/den (2, 4). Imunomodulační účinky má také standardizovaný extrakt z kořene Pelargonium sidoides, který má zároveň i protizánětlivé, antivirální, antimiokrobiální účinky a stimuluje mukociliární clearance (25, 26). Má tak potenciál k podpůrné terapii více respiračních onemocnění včetně rinosinusitidy, dostupný registrovaný léčivý přípravek s obsahem tohoto extraktu (Kaloba) je nicméně indikován pouze k symptomatické léčbě akutních bronchitidy nevyžadující akutní léčbu.
Nefarmakologická opatření jsou důležitou součástí terapie sinusitidy, protože zkracují dobu trvání obtíží a snižují jejich intenzitu. Patří mezi ně v první řadě klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Ty kromě snížení viskozity hlenu také hydratují sliznici. Mezi tradiční prostředky léčby patří také teplo, např. formou prohřívání končetin v teplé vodě nebo formou teplého obkladu. To pomáhá prokrvení nosní sliznice a může poskytnout i dočasnou úlevu od bolesti. U dříve hojně doporučované inhalace horkých par studie neprokázaly významný efekt, naopak mohou u astmatiků zvýšit riziko bronchospazmů (2). U dětí je potřeba pamatovat na odsávání hlenu (viz mukolytika) a u kuřáků je vhodné zanechání kouření, které poškozuje nosní sliznici a řasinkový epitel. Všechna tato opatření podporují mukociliární clearance a celkové zotavení.
Akutní rinosinusitida je běžné zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích, které je nejčastěji virového původu. Základem léčby jsou nefarmakologická opatření a symptomatická terapie kombinací několika skupin léčiv. Patří mezi ně především nosní výplachy solnými roztoky, krátkodobě dekongestiva, mukolytika a analgetika. Pokud se vyskytnou varovné příznaky nebo v průběhu léčby volně prodejnými přípravky nedochází ke zlepšení, je na místě odeslat pacienta k lékaři.
1. Rosenfeld RM, Piccirillo JF, Chandrasekhar SS, et al. Clinical Practice Guideline (Update): Adult Sinusitis. Otolaryngol Head Neck Surg. 2015;152(S2):S1-39.
2. Fokkens WJ, Lund VJ, Hopkins C, et al. European Position Paper on Rhinosinusitis and Nasal Polyps 2020. Rhinology. 2020;58(Suppl S29):1-464.
3. Jeseňák M, Mináriková D. Akutní infekce horních cest dýchacích a jejich management v ambulantní praxi. Med. Praxi. 2021;18(1):29-36.
4. Kotolova H. Doporučený postup - Symptomatická léčba chřipky, nachlazeni a COVID-19. ČLnK. [Internet]. 2021 [cited 2026 Jan 20]. Available from: https://lekarnici.cz/doporuceny-postup-symptomaticka-lecba-chripky-nachlazeni-a-covid-19/.
5. Štandardny postup pre manažment pacientov s podozrenim na akutne infekcie hornych dychacich ciest v podmienkach verejnych lekarní. Vestník Ministerstva zdravotníctva SR. [Internet]. 2023;72 [cited 2026 Jan 20]. Available from: https://www.health.gov.sk/Zdroje?/Sources/dokumenty/SDTP/standardy/15-11-2023/Lekarenstvo_SP-pre-manazment-akut-infekcii-hornych-dych-ciest-v-podmienkach-ver-lekarni.pdf.
6. Petrů V. Šetrná dekongestiva. Pediatr Praxi. 2009;10(1):12-15.
7. Huang S, Constant S, Servi BD, et al. Efficacy of a seawater solution enriched with copper, hyaluronic acid and eucalyptus against nasal pathogens. Rhinol Online. 2019;2 : 119-124.
8. Ah-kee EY, Egong E, Shafi A, et al. A review of drug-induced acute angle closure glaucoma for non-ophthalmologists. Qatar Med J. 2015;2015(1):6.
9. Kotolová H, Nováková M. Farmakologický profil erdosteinu – známá molekula – nové efekty. Čes Slov Farm. 2024;73(1):16-20.
10. Macchi A, Terranova P, Castelnuovo P. Recurrent Acute Rhinosinusitis: A Single Blind Clinical Study of N-Acetylcysteine vs Ambroxol Associated to Corticosteroid Therapy. Int J Immunopathol Pharmacol. 2012;25(1):207-217.
11. Bahtouee M, Monavarsadegh G, Ahmadipour M, et al. Acetylcysteine in the treatment of subacute sinusitis: A double-blind placebo-controlled clinical trial. Ear Nose Throat J. 2017;96(1):E7-E21.
12. Scaglione F, Petrini O. Mucoactive Agents in the Therapy of Upper Respiratory Airways Infections: Fair to Describe Them Just as Mucoactive? Clin Med Insights Ear Nose Throat. 2019;12 : 1179550618821930.
13. Zanasi A, Mazzolini M, Kantar A. A reappraisal of the mucoactive activity and clinical efficacy of bromhexine. Multidiscip Respir Med. 2017;12(1):7.
14. Palm J, Steiner I, Abramov-Sommariva D, et al. Assessment of efficacy and safety of the herbal medicinal product BNO 1016 in chronic rhinosinusitis. Rhinol J. 2017;55(2):142-151.
15. Jund R, Mondigler M, Steindl H, et al. Klinische Wirksamkeit eines pflanzlichen Kombinationspräparates in der Behandlung der akuten viralen Rhinosinusitis. MMW - Fortschritte Med. 2015;157(S4):6-11.
16. Matl CM, Jang W, Salley JR, et al. Effects of Essential Oils in the Treatment of Acute Rhinosinusitis: A Systematic Review. Laryngoscope Investig Otolaryngol. 2025;10(3):e70189.
17. Hermanowicz K, Oleksy D, Doman K, et al. Therapeutic Potential of 1,8-Cineole in Respiratory Diseases with a Focus on Asthma, Sinusitis, and Upper Respiratory Tract Infections: A Comprehensive Review. J Educ Health Sport. 2025;78 : 57692.
18. Werkhäuser N, Pieper-Fürst U, Sahin H, et al. Rhinosinusitis Treatment with Cineole: Patient-Reported Quality of Life Improvements from a Non-Interventional, Pharmacy-Based Survey. Medicines. 2023;10(6):37.
19. SÚKL. SÚKL - Přehled léčiv [Internet]. SÚKL; 2025 [cited 2025 Dec 20]. Available from: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/.
20. Kotolová H. Možnosti ovlivnění akutního kašle v rámci respiračních infekcí u dětí. Pediatr Praxi. 2020;21(5):315-319.
21. Kim SY, Chang YJ, Cho HM, et al. Non-steroidal anti-inflammatory drugs for the common cold. Cochrane Database Syst Rev. 2015;(9):CD006362.
22. Li S, Yue J, Dong BR, et al. Acetaminophen (paracetamol) for the common cold in adults. Cochrane Database Syst Rev. 2013;(7):CD008800.
23. De Sutter AIM, Saraswat A, van Driel ML. Antihistamines for the common cold. Cochrane Database Syst Rev. 2015;(11):CD009345.
24. Wzorek-Łyczko K, Woźniak W, Piwowarczyk A, et al. The anti-infective effect of β-glucans in children: A scoping review. Int J Vitam Nutr Res. 2024;94(3-4):296-307.
25. Perić A, Kovačević SV, Barać A, et al. Immunomodulatory Effects of Pelargonium sidoides Extract (EPs7630) in the Treatment of Acute Rhinosinusitis. Expert Rev Mol Med. 2025;27:e25.
26. Reina BD, Malheiros SS, Vieira SM, et al. Unlocking the therapeutic potential of Pelargonium sidoides natural extract: A scoping review. Heliyon. 2024;10(23):e40554.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
