Extrakt ze semen granátového jablka v kosmetice

Granátové jablko je plod marhaníku granátového česky též granátovníku obecného (Punica granatum) z čeledi kyprejovité (Lythraceae). Semena granátového jablka jsou vedlejším produktem při zpracování plodů na šťávu. Ze semen granátového jablka se získává extrakt, který je stále častěji používán v přírodní kosmetice. Výrobci slibují antioxidační účinky, vyhlazení a ochranu před vznikem vrásek, zlepšení elasticity pokožky, zpomalení procesu stárnutí, ochranu proti slunci, zklidnění citlivé pokožky, ochranu před vnějšími vlivy, protizánětlivé účinky. Semena granátového jablka představují asi 3 % hmotnosti plodu. Semena jsou bohatým zdrojem lipidů a jejich olej, který tvoří 12–20 % celkové hmotnosti semen, obsahuje unikátní profil mastných kyselin vyznačující se vysokou koncentrací mastných kyselin, jako je kyselina linolová a kyselina linolenová, stejně jako další lipidy včetně kyseliny punikové, olejové, stearové, α-eleostearové, β-eleostearové, katalpické, gadoleové, arachidové, behenové a palmitové. Je zajímavé, že kyselina puniková, což je konjugovaný izomer jedinečný pro olej z granátového jablka, tvoří 70 až 76 % oleje ze semen. Kromě toho olej ze semen také obsahuje menší množství jiných konjugovaných trienů, jako je kyselina eleostearová a kyselina katalpová. Semena obsahují estrogenní sloučeniny jako je estron a estradiol. Dalšími složkami s nižším obsahem jsou steroly, steroidy, cerebrosidy, proteiny, vláknina, vitamíny a minerály.

Granátové jablko je jedním z nejbohatších plodů na fenolické sloučeniny, ale jejich nejvyšší obsah je ve slupce. Celkový obsah fenolických sloučenin je v semenech oproti slupce přibližně 3krát nižší, v případě celkového množství flavonoidů je rozdíl dokonce 30násobný. Tomuto rozdílu ve složení odpovídají i výsledky hodnocení antioxidační aktivity. V in vitro testech s DPPH měly extrakty ze slupky 2–3krát vyšší antioxidační aktivitu než extrakty semen. Mírná antioxidační aktivita ethanolového extraktu semen byla prokázána pomocí Folin–Ciocalteova testu. V jiném testu ovšem byla prokázána také lipofilní antioxidační kapacita oleje ze semen. V případě antimikrobiálního účinku preklinické studie ukázaly vyšší aktivitu extraktů ze slupek oproti semenům. Ultra vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií spojenou s kvadrupólovou-Orbitrap hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (UHPLC-Q-Orbitrap HRMS) byly v semenech granátového jablka identifikovány flavonoidy (genistein, rutin, gallocatechin, kaempferol, luteolin, scutellarein, dihydromyricetin, apigenin), kumariny (skoparon, 7-methoxykumarin, umbelliferon, 4-methylumbelliferon) a fenolové kyseliny.

V in vitro experimentu za studena lisovaný olej ze semen granátového jablka stimuloval proliferaci keratinocytů jak v buněčné kultuře, tak v orgánové kultuře, ale měl malý vliv na funkci dermálních fibroblastů. Naproti tomu extrakt ze slupky stimuloval syntézu prokolagenu typu I a inhiboval produkci matrix metaloproteinázy-1 (MMP-1) dermálními fibroblasty, ale neměl žádný růstově podpůrný účinek na keratinocyty. Ovšem v jiném experimentu polyfenoly extraktu z granátového jablka (punicalagin, kyselina allagová, urolithin) vykazovaly schopnost zmírnit poškození DNA v lidských keratinocytech vyvolané methylglyoxalem.

Při testování ochranného účinku proti UVB byla v in vitro experimentu měřena koncentrace prokolagenu typu I (hlavní typ kolagenu v kůži) v kultivovaných lidských dermálních fibroblastech v buňkách ozářených UVB. Buňky, které byly ošetřené extraktem z některé části granátového jablka po ozáření UVB měly vyšší koncentraci prokolagenu typu I než ozářené buňky, které nebyly vystaveny působení extraktu. Zároveň byla testována životnost buněk kolorimetrickým testem pro hodnocení buněčné metabolické aktivity. Největší ochranný účinek proti UVB záření vykazoval extrakt ze slupky a jako nejúčinnější složka byl určen katechin, který působil prostřednictvím upregulace exprese kolagenu a downregulace exprese matrixové metaloproteinázy (MMP-1). Jiní autoři došli k podobným závěrům pomocí modelu rekonstituované lidské kůže, který se skládal z normálních lidských epidermálních keratinocytů získaných z neonatální předkožky a normálních lidských dermálních fibroblastů získaných z neonatální kůže stejného dárce. Oxidační poškození, záněty a předčasné stárnutí pokožky mohou způsobit také částice ve vzduchu o průměru <10 μm. Punicalagin a (-)-epigalokatechin -⁠ 3-galát (hlavní antioxidační složky granátového jablka) měly schopnost v in vitro testu s lidskými epidermálními keratinocyty zlepšit životaschopnost buněk a zmírnit zánětlivou reakci po působení vzdušných částic.

V odborné literatuře bohužel není k dispozici klinická studie, při které by byl testován účinek extraktu semen granátového jablka aplikovaného na kůži. Pouze v jedné studii byl ve formě krému aplikován olej ze semen granátového jablka společně s extraktem pryskyřice Croton lechleri v souvislosti se striemi. Šestitýdenní používání krému vedlo k ztluštění dermis a zlepšení hydratace a elasticity.

Výrobci deklarované účinky kosmetiky, která obsahuje extrakt ze semen granátového jablka, jsou vzhledem k obsaženým složkám teoreticky možné, ale zatím je nelze podložit odbornými studiemi a větší účinnost lze předpokládat u extraktu ze slupky. V odborné literatuře lze dohledat důkazy pro ochranu kůže před stárnutím vlivem UVB záření, léčbu hyperpigmentace, antioxidační, protizánětlivé, hojivé a antimikrobiální účinky extraktu ze slupek granátového jablka a jeho polyfenolových složek, jako je například punicalagin.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu

a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu