#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ - listopad


Autoři: Doc. RNDr. Kolář Jozef, CSc.
Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 10, s. 40-41

Na měsíc listopad nepřipadá žádný ze světových dní zdraví vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Světový den pneumonie, Světový den nevidomých, Světový den diabetu, Světový den předčasně narozených dětí, Světový den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci. Z dalších světových dní uveďme Světový den karcinomu pankreatu, Světový den STOP dekubitům aj. Z jiných jmenujme například Mezinárodní den mužů a Měsíc mužského zdraví, tzv. Movember, Dny/týdny informovanosti o antibiotikách.

Mezinárodní den výživy, Nutriční den (Nutrition Day, nDay, ND)

Den výživy či Nutriční den (ND) je mezinárodní aktivita, která se zaměřuje na nutriční péči v lůžkových zařízeních (na odděleních nemocnic – onkologických odděleních, jednotkách intenzivní péče, v léčebnách a domovech pro seniory, domovech s pečovatelskou službou aj.). To znamená, že cílí na boj s malnutricí jak ve zdravotnických, tak v sociálních zařízeních. Ve zkratce na sledování, srovnávání a zlepšování nutriční situace pacientů a obyvatel. Uvádí se, že až 40 % hospitalizovaných pacientů trpí malnutricí* spojenou s onemocněním. Důsledků je více – malnutrice vede ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, prodloužení délky hospitalizace pacientů a k nepříznivé prognóze pro pacienty. Letos si ND připomeneme 12. listopadu s dodatkem, že datum ND je pohyblivé.

*Malnutrice (energetická nebo proteinová) je označení pro takový dlouhodobý stav výživy pacienta, který nepokrývá všechny jeho potřeby (příjem potravy je nedostatečný, přílišný nebo nevyvážený). Definic je více, například malnutrice bývá definována jako snížený stav výživy s poklesem hmotnosti o 5–10 % v posledních 3 měsících.

Z historie dne, aneb od inspirativního nápadu po celosvětovou iniciativu:

- v roce 2004 byla realizována myšlenka vyhlásit ND v souladu s cíli, které velmi komplexně stanovila Rada Evropy 12. listopadu 2003 v jejím usnesení ResAP (2003) 3 o potravinách a nutriční péči v nemocnicích,

- v roce 2005 byla uskutečněna první pilotní studie ND v nemocnicích pěti evropských zemích. Opírala se o síť a odborné znalosti Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN),

- v roce 2006 byl program ND využíván na 750 evropských nemocničních jednotkách,

- v roce 2007 byla myšlenka ND rozšířena o zařízení typu domovů s pečovatelskou službou a zařízení intenzivní péče,

- v roce 2012 byl představen první specifický dotazník pro ND v onkologii,

- v roce 2013 se ND zúčastnilo více než 40 zemí,

- v roce 2018 byl představen formát grafické inteligentní zprávy,

- v roce 2019 bylo publikováno více než 20 výzkumných prací o výsledcích ND.

Mise ND

Zlepšit bezpečnost pacientů a kvalitu péče zvyšováním povědomí a znalosti o malnutrici, která souvisí s nemocemi.

Vize ND

Poskytnout komunitě poskytovatelů zdravotní péče, včetně zařízení akutní péče, rehabilitačních zařízení, domácí zdravotní péče a domovů s pečovatelskou službou, celé spektrum zdrojů k posouzení a konečné minimalizaci malnutrice při poskytování zdravotní péče. Vizí je, že se problematika výživy stane průběžným a každoročně opakovaným systematickým sběrem a analýzou dat na nemocničních jednotkách a v domovech s pečovatelskou službou po celém světě a bude uznávána ve zdravotnických a vědeckých komunitách. Hodnocení výživy se stane standardním nástrojem pro určování stavu výživy a chování obyvatel nemocniční jednotky a domovů s pečovatelskou službou a bude využíváno zdravotnickými pracovníky a na úrovni vedení nemocnice ke zlepšení bezpečnosti pacientů a kvality péče. Malnutrice v nemocnicích a domovech s pečovatelskou službou bude považována za důležitý problém veřejného zdraví a stane se prioritní problematikou řešenou na politické úrovni. Vizí dále je, aby se hodnocení výživy stalo nástrojem pro sledování malnutrice na národní a mezinárodní úrovni.

Světová zdravotnická organizace pojímá ve svých programech a iniciativách problematiku malnutrice šířeji, jak vyplývá z aktuálních klíčových údajů (2020):

- malnutrice ve všech jejích formách zahrnuje podvýživu (chřadnutí, zpomalení, zaostávání růstu, podváhu), nedostatečný příjem vitamínů nebo minerálů, nadváhu, obezitu a výsledná nepřenosná onemocnění související se stravou,

- 1,9 miliardy dospělých trpí nadváhou nebo obezitou, zatímco 462 milionů trpí podváhou,

- 47 milionů dětí ve věku do 5 let chřadne, 14,3 milionů těžce chřadne a 144 milionů zaostává v růstu, zatímco 38,3 milionů trpí nadváhou nebo obezitou,

- asi 45 % úmrtí dětí mladších 5 let souvisí s podvýživou. Ta se většinou vyskytují v zemích s nízkými a středními příjmy. Zároveň ve stejných zemích stoupá míra dětské nadváhy a obezity,

- vývojové, ekonomické, sociální a medicínské dopady globální zátěže způsobené malnutricí jsou závažné a trvalé pro jednotlivce a jejich rodiny, pro komunity i pro země.

Celospolečenskou závažnost problematiky dokumentuje vyhlášení mezinárodní dekády opatření OSN v oblasti výživy. Dne 1. dubna 2016 vyhlásilo Valné shromáždění OSN v letech 2016–2025 Dekádu akcí OSN v oblasti výživy. Jedná se o bezprecedentní příležitost k řešení všech forem malnutrice.

Farmaceuti jsou v pravidelném kontaktu s pacienty (zejména s dlouhodobě nemocnými) a širokou veřejností. Proto mohou hrát klíčovou roli v prevenci, včasné identifikaci a léčbě malnutrice. Pro lékárníky ve veřejných lékárnách se nabízejí například tyto možnosti:

- při kontaktu s pacienty mít na paměti subjektivní ukazatele úbytku hmotnosti pacienta (vzhled, volný oděv, nedávný neplánovaný úbytek hmotnosti v anamnéze),

- hledat příležitost pro včasná opatření – například screening v lékárně pomocí validovaného screeningového nástroje, např. „MUST“ (Malnutrition Universal Screening Tool), nebo odeslat pacienta k lékaři,

- být dobře informován ohledně jednoduchých stravovacích doporučení, která zajistí, aby pacienti co nejlépe využili stravu ve stavech, kdy mají špatnou chuť k jídlu, a tedy i příjem stravy,

- pomáhat zlepšovat compliance při prodeji/výdeji perorálních nutričních doplňků, diskutovat s pacienty alternativní příchutě, objemy, atd. (mohou napomoci lépe dodržovat režimová opatření).

ND je potřebné odlišit od Světového dne výživy (World Food Day), který je každoročně připomínán 16. října již od roku 1981 ve více než 150 zemích světa.

Slaví se na základě rozhodnutí konference Organizace pro výživu a zemědělství OSN (Food and Agriculture Organization, FAO) z roku 1979, a to ve výroční den založení této organizace v roce 1945.

A rovněž od Světového dne bezpečnosti potravin (World Food Safety Day, WFSD), který se váže od roku 2019 k 7. červnu.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 10

2020 Číslo 10
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#