Zeptali jsme se

Jste pro testování na Covid-19 v lékárnách? A za jakých podmínek?

PharmDr. Lenka Burgetová, Lékárna Olšanka, Praha

Já jsem obecně pro navýšení kompetencí lékárníků a jejich adekvátní ohodnocení. Obávám se však, že na testování onemocnění tohoto typu není většina lékáren jak dispozičně, tak hlavně personálně uzpůsobená, aby zvládla nápor potenciálně infekčních pacientů, a to ani po administrativní stránce.

Mgr. Ondřej Bednařík, Lékárna U Řeky, Trutnov

Nevím. Na jednu stranu rozumím názoru ohledně zvýšení prestiže a role lékárníka ve zdravotnickém systému, na druhou si však nedokážu představit veřejnou lékárnu, kde by tento druh služby mohl být nabízen, aby byly dodrženy veškeré hygienické předpisy a kde by naopak nedocházelo k rizikovým situacím, při kterých by mohlo dojít k přenosu nákazy. Podle mne by odběrové místo mělo být naprosto odděleno od lékárny a tím pádem by se nejednalo o testování v lékárně. Rozumným kompromisem by mohla být možnost nabídky dostupných a jednoduchých self-testů, případně možnost jejich vyhodnocení v lékárně a doporučení dalších postupů pro pozitivně testované.

Mgr. Filip Škarda, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Tentokrát musím říci, že otázka na testování Covid-19 je pasé. Lékárny v ČR mohly mít příležitost ukázat, že jsou zdravotnickými zařízeními se vším všudy, ale naše šance byla opět promarněna. Nebudu se zde zmiňovat o, dle mého názoru, nesmyslných argumentech na prostor, metodiku zajištění apod. Návrh, který byl vypracován, plně reflektoval best practices z USA, UK a doporučení PGEU. Jednalo se o dobrovolnou možnost pro lékárny, které by chtěly splnit svou zdravotnickou povinnost a ulevit systému a zároveň si zajistit další, v dnešní době tolik potřebný, příjem. Ale bohužel krátkozrakost nás především zbavila možnosti mít v seznamu výkonů zanesen prakticky první výkon pro veřejné lékárny a zároveň pozměněnou legislativu ohledně zacházení s biologickým materiálem, na které jsou navázány screeningy diabetu, cholesterolu apod. Nevím, jestli jsem víc zklamán nebo znechucen. V případě, že politická strana, která předjednala i podporu napříč politickým spektrem a potřebuje rychle jednat, nemůže čekat, než se moloch ČLnK rozhoupe. Svým jednáním pan prezident a PČlnK znemožnilo vše výše uvedené. A já asi jen naivně doufám, že to nebylo z důvodu, že s nápadem přišel někdo jiný…

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Lékárna může být odběrovým místem vzorků, které následně odešle do laboratoře, nebo místem kompletního testování od odběru vzorku po jeho vyhodnocení. Obě situace si v lékárnách dovedu představit. Samozřejmě by to nebylo pro všechny lékárny a všechny lékárníky. A samozřejmě by to nebyla povinnost. Podobně, jak si své zájemce našly například garantované kurzy, věřím, že by se našly lékárny, které mají vhodné prostory a dostatek ochotného personálu pro testování. Je jasné, že by to asi nedělal nikdo v jednokoňce paralelně s úklidem, expedicí, objednáváním a fakturací. Ani nikdo po 12hodinové víkendové směně. Všechny podmínky nedokážu domyslet. Musela by proběhnout podrobná jednání a shoda ohledně způsobu financování celé akce, zaučení pro správný odběr a svoz vzorků, zajištění odběrových a ochranných pomůcek a oděvů a jejich likvidace a mnoha dalších. Test ze slin by to celé částečně zjednodušil. Je však zjevné, že by testování v lékárnách navýšilo nedostatečné kapacity, a lékárníka, který by byl zaučen, považuji za odborníka, který by v této oblasti mohl být nápomocen. Je škoda, že nemálo kolegů hledá důvody, proč to rozhodně nemůže jít. Uvítal bych diskusi, jak to udělat, aby to šlo. Samozřejmě tam, kde by to situace, ochota a odvaha umožňovaly.

PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč

Kvůli této otázce jsem si pořídil Covidtest IgG/IgM a udělal si pěkný večer. No, co budu říkat. Krve se ve mně nedořezal, zato manželka teče ještě teď.

Testování v lékárnách přináší víc otázek než odpovědí. Kde vzít prostory? Ano, některé lékárny je mají. Kde vzít čas? Vím, že některým lékárnám se snížil obrat a že nemají moc práce, protože jsou třeba u “zavřené” polikliniky, ale já nevím, kam dřív skočit. Jaký druh testu? Nosošťour to nebude, krevní asi taky, takže asi výtěr z úst. Nerad bych, aby to dopadlo jako s “nanorouškami” od TNG/Remoska. Kolik bychom za to dostali? Prostory, speciální personál a ochranné prostředky pro personál… Ani si netipnu, kolik by to mělo být.

Poslední a klíčová otázka, co dělat s výsledky? Vzpomínám na doby, kdy se do lékáren začal tlačit test na HIV. Do dneška jsem rád, že jsem tehdy žádný nevydal.

Chápu snahu autorů, i těch politických, o rozšíření působnosti lékáren, ale nemohli by lékárenští iniciátoři začít od jedno­duš­­ších věcí, třeba testu alergie na lepek? A ti političtí iniciátoři, co nám roky házeli klacky pod nohy, si vzpomenou, až když je praktici vyšplouchnou. Koncepce žádná.

Pointa: oba na protilátky negativní.

PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách

Jsem pro testování na Covid-19 v lékárnách. Tato myšlenka se mi líbí stejně jako možnost v lékárnách očkovat nebo provádět screening diabetu. Samozřejmě by to mělo probíhat za dodržování velmi přísných hygienických opatření a dalších podmínek jako třeba samostatná odběrová místnost, která bude desinfikovaná, použití OOP. Je jasné, že by se to nemohlo odehrávat za normálního provozu „na táře“ mezi dalšími pacienty. Otázkou by pochopitelně bylo proškolení personálu a financování. Nikoho bych do toho určitě nutit nechtěl, byla by to možnost pro lékárny, které by na to kapacity měly.

PharmDr. Veronika Horáková, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Když jsem se zhruba v polovině září letošního roku z médií dozvěděla, že by testování na Covid-19 mohlo být prováděno v lékárnách a že zástupci lékárníků jsou na provádění odběrů připraveni, byla jsem tímto sdělením minimálně překvapena, neboť já, jakožto jiný zástupce téže profese, na toto připravena rozhodně nebyla.

Předně je potřeba si ujasnit, jaké typy testování a odběrů jsou ve hře. Zlatým standardem diagnostiky je přímá detekce viru (RT-PCR). Při tomto typu testování se provádí výtěr z nosohltanu, pokud možno doplněný o výtěr z orofaryngu. Na výtěr se používají speciální štětečky, musí dojít k seškrábnutí buněk ze zadní části nosohltanu a na správně provedeném odběru je pak závislá diagnostika. Jak říkají naši virologové, pokud vám při odběru nevytrysknou slzy, vyjdete negativní. Výtěrovky se zanoří do virologického média a transportují do laboratoře, kde je prováděna extrakce ribonukleové kyseliny a pak samotný ­RT-PCR test (detekce specifických genových oblastí virové RNA).

Dále je možné provádět detekci virových antigenů. U těchto metod je využíván jako odběrový materiál rovněž výtěr z nosohltanu. Výhodou je kratší doba testování, nicméně senzitivita těchto testů se pohybuje dle studie provedené v říjnu ve FN Motol okolo 65 %.

Posledním typem komerčně používaných testů je detekce protilátek, jedná se o nepřímý průkaz infekce Covid-19. Slouží k vyhledávání jedinců, kteří se s onemocněním setkali, informuje o prodělaném onemocnění. Testy jsou méně průkazné u asymptomatických jedinců a na počátku onemocnění. Materiálem pro detekci protilátek je lidské sérum nebo plazma, při použití kapilární krve se výrazně snižuje citlivost testu.

Jak se snažím vysvětlit, provádění testů v lékárnách mi ne­při­pa­dá nejšťastnější. Nemyslím si, že bychom výtěry z nos­o­hltanu po zaškolení nezvládli, šikovnější z nás by jistě odebrali i žilní krev, ale myslím si, že pokud bude stačit kapacita odběrových míst, je za hranou naší profese, se do testování pouštět a pokud by se testování ujalo jen malé procento lékáren, spíše by nám to v očích veřejnosti mohlo uškodit než prospět.

Mgr. Helena Slámová, Lékárna Komín, Brno

S výhradou ano. I přesto, že podobné téma vzbudilo na sociálních sítích značné vášně.

K bezvýhradnému souhlasu zatím nemám dostatek informací. Jak by takové testování probíhalo? Jaké bych k tomu musela zajistit prostory? O jaký typ testů by šlo? Už teď jsou k dispozici různé metody testování. V neposlední řadě je důležitá otázka úhrady. Jak by byl výkon ohodnocen a pokryl by všechny náklady na ochranné pomůcky, sanitaci prostor a personál? Testovali bychom jen samoplátce nebo by výkon hradila pojišťovna a v jaké výši? Jak by vypadalo zaškolování personálu a jaká nová oprávnění by lékárna musela získat? Otazníky jsou také kolem personální vybavenosti a nakládání s biologickým materiálem.

I přes všechny nezodpovězené otázky se domnívám, že bychom měli výzvy, které nám umožní podtrhnout zdravotnický charakter našeho povolání, přijímat a zapojovat se do činností, které by mohly položit základy nových pilířů pro budoucí roli farmaceuta. Odměňování lékárníků jen na základě marží stále se snižujících cen léků je neudržitelný systém. Pokud nechceme upadnout do zapomnění a být převálcováni manažery a distri­bucí ze skladů e-shopů, je potřeba opustit komfortní zónu a nebát se přijmout novou zodpovědnost. Je nutné posílit vlastní sebevědomí a hrdě se zařadit po bok ostatních zdravotnických pracovníků, jak po tom dlouhodobě voláme. Ke zdravotnické profesi se totiž nelze hlásit, jen když se to hodí a je to pohodlné. Doba se rychle mění a je potřeba aktivně vyhledávat pole pro nová uplatnění a inten­zivně vštěpovat odborné i laické veřejnos­ti, že jsme nejen v mnohém nenahraditelní, ale hlavně má­me potenciál k dalšímu rozvoji a využití, a to i v nečekaných situacích.