Nenechám z lékárníků dělat prodavače rohlíků


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 11, s. 10-11

Magistra Kateřina Jelínková má za sebou už pět let ve vedení Komory. Když mluví o tom, proč kandidovala poprvé a pak ještě jednou, cítíte za její odpovědí silné emoce a snahu českým lékárníkům nějak skutečně pomoci. „Vadilo mi a vadí, jakým směrem se lékárenství ubírá. Samozřejmě jsem jako většina lékárníků nejdřív nadávala, proč s tím ta Komora něco nedělá… Po čtyřech letech v představenstvu jsem prozřela. Ona se snaží dělat, ale…“ Nejvíc ji vždy prý fascinuje ministerská tabulka k vypořádání připomínek ČLnK k legislativě, kde nejčastější hodnocení ministerstva zní „neakceptováno“. „Takto to bohužel není jen v našem oboru. Důležitost odborného stanoviska při tvorbě legislativy a zvlášť detailnějších prováděcích předpisů by měla nabývat na významu.“

Poprvé kandidovala s pocitem, že „teď je řada na mě, být přínosem nejen pro svou lékárnu a své pacienty, ale i pro ostatní lékárníky.“ Napodruhé, v loňském listopadu, si už kladla otázku, jestli to má vůbec cenu a jestli je možné něco změnit. „Zvítězil ale pocit stále nedokončené práce, od které se přece neutíká.“


Královéhradecká lékárnice se těžko smiřuje s nerovnou konkurencí vlivem nejednotných doplatků, slev a bonusů. „To je pro lékárníka ponižující. Svou lékárnu provozuji 23 let a vím, že schopnost ufinancovat provoz nezávislé lékárny z příjmů z marže na léky je dávno za hranou. Hlavně díky neustálým revizím úhrad a cen léků. Jedná se opravdu někdy o směšné částky.“

Systém odměňování lékárníka považuje magistra Jelínková už dávno za cosi mimo realitu. „Nárůst SiVu o 1 Kč to nemůže zachránit. Snažíme se zoufale prosadit další finančně ohodnocené výkony, které by hradily pojišťovny, ale zatím bez úspěchu. Tohle se pak promítá i do dalších činností lékárníka. Stejně tak je degradující pro naše povolání tahanice o výši doplatku na receptové léky. Pro nemocnice a provozovatele řetězců úžasná příležitost pro marketing, pro lékárníka prostě ponižující. A navíc silně stresující pro pacienta.“

Co se podle magistry Kateřiny Jelínkové povedlo, byla bonusová podpora jedinečných lékáren. Tak, aby pokud možno zůstaly zachovány i v těch menších obcích. Udržení dostupnosti lékáren pro pacienta se ukázalo jako klíčové při pandemii. Nebyli dostupní lékaři, kteří zavírali své ordinace, ale byl tady váš lékárník. „Lékárníci zvládli Covid-19 na jedničku. Nejtěžší bylo v první fázi vysvětlit vyděšeným pacientům, jak se mají racionálně chovat k sobě a svému okolí a taky to, proč pomůcky, které jim doporučuje vláda a ministerstvo, jaksi nejsou. Teď je to naště stí jinak. Respirátory, roušky i desinfekce jsou dostupné.“

V lékárně se Kateřina Jelínková pohybuje už od svých 14 let, kdy začala studovat střední zdravotnickou školu (farmaceutický laborant). V roce 1994 absolvovala Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové. Jaká je podle ní nejlepší taktika, kterou by měli lékárníci prosazovat své zájmy? „Tohle je skutečně těžká otázka. Zkoušeli jsme být loajálním a slušným partnerem, nefunguje. Zkoušeli jsme tvrdší taktiku prostřednictvím spolku Vaši lékárníci. A taky to vcelku vyšumělo bez velkého efektu. Slyšíme jen sliby bez očekávaných změn. Z mých malých zkušeností v politice (TOP 09) vím, že nejlepší je využití kontaktů každého lékárníka na lokální politiky, poslance, senátory. A pomohlo by k tomu získat i pacienty. To už by byla poměrně velká síla potencionálních voličů…“

V představenstvu Komory pracuje magistra Jelínková v několika pracovních skupinách, například ve skupině pro zkvalitnění dispenzace. Přála by si, aby se podařilo prosadit návštěvní službu lékárníka pro pacienty, kteří kvůli své zdravotní indispozici momentální nebo trvalé, nemohou přijít osobně do lékárny. Důležitá je možnost osobního kontaktu se svým lékárníkem i pro tyto pacienty.

Ve vedení Komory je podle Kateřiny Jelínkové „čistý vzduch“ a představenstvo se snaží pracovat konstruktivně. „Pracovní entusiasmus nováčků a především těch mladších ročníků v představenstvu je skvělý. Je to ono správné koření do klasické směsi názorů těch, kdo tam pracují už nějaký ten pátek.“


Kdo jsou čeští lékárníci a jakou jejich skupina magistra Jelínková v představenstvu zastupuje? „Čeští lékárníci jsou především stále farmaceuti, vysokoškolsky vzdělaní odborníci na léky. A ve svém povolání bohužel, přiznejme si, budou ve své většině zaměstnanci šéfů, kteří jejich znalosti nemají.“ A Komora se musí neustále zasazovat o to, aby svou odbornost mohli svobodně uplatňovat a byli za ni náležitě ohodnoceni. Komora má podle Kateřiny Jelínkové také právo dohlížet a po svých členech požadovat práci na sobě a na jejich znalostech. Lékárníci musí s Komorou tvořit silný tým, který se vzájemně podporuje a spolupracuje. „Nezastupuji žádnou skupinu, jsem lékárník a chci dělat svou práci tak, jak nejlíp dovedu. Nechci, aby můj kontakt s pacientem a to, co mu doporučím, ovlivňoval někdo, kdo farmacii nestudoval a za tárou nikdy nemůže stát. Totéž si přeji pro všechny lékárníky. “

Mgr. Kateřina Jelínková má prý ráda svoje pacienty, kteří k ní chodí, a baví ji o ně pečovat. „Mám ráda ale i lékárníky. Chodí k nám na praxi studenti posledního ročníku fakulty a já si vždycky vzpomenu, kolik to bylo učení, nervů a vidím, že oni toho mají mnohem víc, než jsme měli my. Zaslouží si dělat svou práci svobodně podle jejich nejlepšího odborného vědomí a svědomí. Nenechám z lékárníků dělat prodavače rohlíků. Jsou to farmaceuti, svým vzděláním na úrovni lékařů. Je to ve velké většině první zdravotník, na kterého se pacient obrátí se svými problémy. Někdy se vrátí, někdy ne, a my tak ani netušíme, kolika lidem jsme pomohli. A stejně to pořád dokola děláme.“



Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 11

2020 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se