světové dny zdraví prosinec

Souhrn

V měsíci prosinci si připomínáme ze světových dnů sponzorovaných WHO Světový den boje proti AIDS a Mezinárodní den lidských práv, ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Se zdravím souvisejí i další dny, například Světový den alergie, Mezinárodní den lidské ­solidarity, Mezinárodní den dobrovolníků, Mezinárodní den migrantů, Mezinárodní den všeobecného zdravotního pokrytí, Den solidarity s pacienty.

Světový den polykání (World Swallowing Day, WSD)

Zrod Světového dne polykání se pojí se jménem profesora Mohameda Farahata z Univerzity krále Sauda (King Saud University) v Rijádu v Saúdské Arábii a datem 12. prosinec 2011. Evropská společnost pro poruchy polykání (European Society for Swallowing Disorders, ESSD) začala pořádat Den dysfagie rovněž v roce 2011, a to pilotním průzkumem o screeningu a hodnocením orofaryngeální dysfagie. Dr. Farahat byl přitom inspirován organizováním každoročního Světového dne hlasu (World Voice Day, WVD).

WVD vznikl v Brazílii, kde byl v roce 1999 vyhlášen Národní den hlasu jako reakce na zvýšený výskyt rakoviny hrtanu u tamního obyvatelstva. První Světový den hlasu se konal v roce 2003.

V některých zemích jsou organizovány národní Dny povědomí o polykání (Swallowing Awareness Day, SWD). Například v Austrálii byl zaveden v roce 2016 a je připomínán vždy v březnu. Bývá vyhlašováno téma –⁠ Polykání je nestárnoucí! (2018), nebo hlavní téma –⁠ Dysfagie. Těžko polykatelná diagnóza! a vedlejší téma –⁠ Co se to nazývá dysfagií? (2019 a 2020). Dále například ve Velké Británii (i zde se první SWD uskutečnil v roce 2016), kde se pořádá rovněž v březnu a od roku 2019, tehdy jako Den povědomí o dysfagii (Dysphagia Awareness Day), probíhá tato kampaň uprostřed Týdne výživy a hydratace Národní zdravotní služby (Nutrition and Hydration Week, National Health Service). V jiných zemích si připomínají Měsíc povědomí o dysfagii (Dysphagia Awareness Month) v červnu (USA). Z uvedených aktivit je nejstarší, Kongresem byla schválena od roku 2008.

Smyslem WSD je zvyšovat znalosti o normálním polykání a poruchách polykání, jejich příčinách, o možnostech včasné diagnostiky, komplikacích a zvládání těchto poruch prostřednictvím celosvětové osvětové kampaně zaměřené na zdravotnické pracovníky i veřejnost.

Polykání je důležité pro zajištění stravování a příjmu tekutin. Samotné polykání má tři fáze, a to ústní, hltanovou a jícnovou. Strava a tekutiny se dostávají z ústní dutiny přes jícen až do žaludku. Problém nebo bolest související s polykáním může nastat v jakékoli části a z různých příčin. Důvodem může být překážka, neurologické postižení nebo jiné onemocnění.

Některá fakta:

-⁠ počet polknutí za den –⁠ 700–900krát,

-⁠ asi třikrát za hodinu během spánku,

-⁠ jednou za minutu, jste-li vzhůru,

-⁠ počet svalů zapojených do polykání –⁠ 26,

-⁠ objem slin vyprodukovaných za den –⁠ 1,5 l.

Porucha polykání (dysfagie, slovo sestávající z řecké předpony dys -⁠ mající význam potíž, porucha, a řeckého phagein, ve významu jíst) se projevuje u:

-⁠ 65 % pacientů po cévní mozkové příhodě,

-⁠ 95 % pacientů s onemocněním motorického neuronu (např. amyotrofická laterální skleróza),

-⁠ 76 % pacientů s rakovinou hlavy a krku.

Dysfagie je stav, při kterém je obtížný průchod pevných látek nebo tekutin z úst do žaludku.

Příznaky dysfagie:

-⁠ kašel během jedení anebo po najedení,

-⁠ obtíže s polykáním tuhé stravy,

-⁠ zabíhání tekutin,

-⁠ pocit cizího tělesa v krku.

Existuje více možných příčin dysfagie, ať již z důvodu nemoci nebo úrazu. Mezi běžné příčiny dysfagie patří:

-⁠ cévní mozková příhoda,

-⁠ amyotrofická laterální skleróza nebo roztroušená skleróza,

-⁠ gastroezofageální refluxní choroba,

-⁠ chirurgické zákroky na hlavě a krku,

-⁠ stárnutí,

-⁠ Parkinsonova choroba,

-⁠ struktura nebo spazmus jícnu,

-⁠ sklerodermie,

-⁠ nádorová onemocnění, léčba ozařováním,

-⁠ cizí předmět.

Vzhledem k tomu, že problémy s polykáním mohou být škodlivé i smrtelné, doporučuje se včas vyhledat lékařskou péči, aby mohly být správně diagnostikovány a léčeny. Nejen při existenci dysfagie nutno dbát na správné užívání tablet a tobolek.

Jak užívat tablety („Pop-bottle method”):

-⁠ většina tablet by se měla polykat celá (ne­drtit, nekousat –⁠ pokud to není uve­deno v Souhrnu údajů o přípravku, SPC) a zapít sklenicí vody (doporučuje se neperlivá voda), v množství alespoň 200 ml,

-⁠ nalačno = nejméně dvě hodiny po jídle a nejméně půl hodiny až hodinu před dalším jídlem,

-⁠ při použití láhve položte tabletu na jazyk, rty pevně obejměte láhev,

-⁠ sacím pohybem polkněte vodu společně s tabletou,

-⁠ vyvarujte se polykání vzduchu,

-⁠ hlava je v záklonu.

Jak užívat tobolky („Lean-forward technique“):

-⁠ tobolku vložte na jazyk (užívají rovněž vcelku, nerozkousávat je, nedrtit je, neporušovat jejich obal, nevysypávat jejich obsah, pokud to není uvedeno v SPC),

-⁠ následně vezměte střední doušek vody, ale ještě jej nepolkněte,

-⁠ nakloňte hlavu dopředu, bradu mírně k hrudi,

-⁠ spolkněte tobolku a vodu s hlavou skloněnou dopředu,

-⁠ hlava je v předklonu.

Dysfagie je medicínský termín pro symptom spočívající v potížích při polykání. V Mezinárodní klasifikaci nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN-10) je zařazena mezi Příznaky a znaky týkající se trávicí soustavy a břicha a označena kódem R13. Tato porucha polykání je charakterizována relativně vysokou prevalencí a významným klinickým a zdravotně ekonomickým zatížením.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.