ZEPTALI JSME SE


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 12, s. 8-9

Příští rok oslaví ČLnK 30 let své existence. Co pro váš lékárnický život Komora znamenala a kam se podle vás posunul lékárnický stav v letošním roce?

Považujete rok 2020 osobně za úspěšný?

PharmDr. Lenka BURGETOVÁ, Lékárna Olšanka, Praha


Je důležité si uvědomit, že Komoru tvoříme všichni lékárníci, ne jenom její vrcholní představitelé. To, jak je potom vnímána, opravdu záleží na každém z nás jako jednotlivci. Všichni denně utváříme povědomí o našem lékárnickém stavu, ať už mezi námi samotnými, tak i u veřejnosti. Myslím, že se letos podařilo lékárníkům upevnit svoji roli ve zdravotnickém systému. Některé věci se sice letos podařily, takže by se dalo na rok 2020 pohlížet jako na úspěšný, ale zároveň je tento rok velmi náročný, záleží na úhlu pohledu.

Mgr. Ondřej BEDNAŘÍK, Lékárna U Řeky, Trutnov


V naší lékárnické rodině se o Komoře hovořilo prakticky od jejího vzniku (té Komory samozřejmě). Jména jako Tomeček, Dlouhý, Horáček nebo Oswald mi tak utkvěla v paměti už na studiích. Asi i z toho důvodu jsem se prakticky od začátku profesní dráhy zapojoval do práce pro okresní sdružení. Někdy je práce s kolegy složitější, jindy zase přijde radost z pozitivní zpětné vazby. Asi jako v každém jiném oboru.

A co se současnosti týče? Nové představenstvo má za sebou naprosto nestandardní rok ve funkci. Dle mého názoru dělá doslova co může, operativně reaguje na situaci a z jeho práce na dodávkách ochranných pomůcek do lékáren „žijeme“ dodnes. Osobně považuji za úspěšné to, že jsme se jako zdravotníci statečně zapojili do boje s epidemií a ukázali, že do první linie patříme. Tímto nám všem přeji, ať je rok 2021 optimističtější, klidnější, ale hlavně plný zdraví.

PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách


Komoře gratuluji a přeji jí minimálně dalších 30 let existence! Bohužel coby lékárnický stav jsme se moc nikam neposunuli. A netvrdím, že je to chyba Komory. Naopak si myslím, že vedení Komory se velmi snaží, abychom se někam posunuli, např. novým výkonem hrazeným pojišťovnou. Jen situace v tomto roce je zvláštní a v ja kém koliv dalším posunu musíme získat na svou stranu „ spojence“ – lékaře, pacienty či politiky. Osobně považuji rok 2020 navzdory situaci s Covidem za úspěšný, čemuž vděčím i za to, že mohu pracovat v lékárně a ta práce mě ztí m baví.

Mgr. Filip ŠKARDA, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí


Českou lékárnickou komoru neberu jen jako instituci, které platím povinné příspěvky a jsem v ní ze zákona registrován, ale má v mém lékárnickém, chcete-li profesním, životě poměrně zajímavý úděl. Zajímavý a zároveň plný emocí a rozporu. Jsem hrdým lékárníkem, jsem hrdý na svou profesi a na naše lékárnické poslání. Méně hrdý si připadám kvůli tomu, jak se jako lékárníci prezentujeme a jak jsou hájeny naše zájmy. Nepochybuji o tom, že Komora musí hrát velice důležitou a zásadní roli ve vztahu lékárníci versus stát (potažmo veřejnost), a že je její činnost nezbytná. Sám se již nějakou dobu angažuji v aktivitách na podporu lékárenství. Z tohoto důvodu bez jakékoliv osobní záště mám pocit, že lze, a mělo by se na našem obrazu a na našich právech či zájmech více a lépe pracovat. Komoře a především lékárníkům, protože bez nich by Komora nebyla ničím, bych do dalších 30 let popřál hlavně to, abychom tu za 30 let ještě byli. Toho docílíme pouze a jedině jasným důrazem na naši odbornost a nezastupitelnost. Měli bychom si více stát za našimi názory i zájmy. Přestaňme se bát – nemůžeme sklapnout podpatky po každém ošklivém pohledu z ministerstva či ze strany lékařů. Svůj rok 2020 za úspěšný považuji, neb každý je strůjcem svého úspěchu a štěstí. A já se domnívám, že jsem se o to, abych měl úspěšný nejen rok, ale každý jediný lékárnický den snažil dostatečně. Přeji všem hezké Vánoce a rok 2021 takový, jaký si přejete a zasloužíte.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno


Českou lékárnickou komoru sleduji od začátku své práce v lékárně, tedy od roku 2005. Roky jsem sám poznával, jak vlastně funguje a jak je organizovaná, neboť tehdy to v mém okolí nikdo moc nevěděl. Od roku 2011 jsem členem čestné rady ČLnK a přibližně stejnou dobu jsem aktivní i na úrovni OSL. Za tu dobu jsem měl možnost docela dobře poznat fungování Komory, a to jak představenstva, tak i sekretariátu. Obojí v různě se měnícím složení. Je tak jasné, že můj lékárenský život, práce za tárou i práce pro OSL, jsou s ČLnK poměrně úzce spjaty. Za tu dobu a mé působení jsem v Komoře poznal spoustu skvělých a zajímavých lidí, jejichž práce si velmi vážím. Všem, kdo jsou v našem oboru aktivní, patří mé velké poděkovaní. Celá společnost se řítí vstříc nové budoucnosti, o které však nevíme, jak bude vypadat. Zatím je vývoj spojený s vyšší mírou digitalizace a používáním nových technologií (sdílený lékový záznam pacienta, ladění ověřování pravosti LP apod.). Jen mám takový pocit, že jsme jako profese tak trošku ve vleku pokroku. Víc by se mi líbilo naši lékárenskou budoucnost pevněji uchopit a tvořit její podobu. Znamená to tedy nechat se inspirovat jinými obory lidského dění, zajímat se o nové potřeby a přání našich pacientů, zkusit předvídat, co asi další období přinese, a hledat cesty, jak více využívat naši profesionalitu a potenciál. Osobně nemám ve zvyku hodnotit něco jako ne/úspěšné. Úspěch může být odměnou za poctivě odvedenou práci. To pak potěší. Z neúspěchu se lze poučit, nasbírat zkušenosti, a ty poté zúročit v dalším konání. Úspěch je tedy pro mě překonání lenosti a započetí s jakoukoliv aktivitou. Svým kolegyním a kolegům proto přeji mnoho sil a energie do všeho, co musíte či chcete dělat!

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč


Komora se narodila na počátku svobodou rozzářených devadesátých let, kdy jsme věřili, že lidé si mají vládnout sami a stát tedy zřídil lékárnickou samosprávu. Jako každému děcku však stát Komoře moc nevěřil a velkou část pravomocí začal dělat za ni. Komoru jsem poznal, když jí bylo sladkých patnáct. Měla tehdy problémy s autoritami jako každý puberťák. A jako každý puberťák měla naše slečna potíže s matematikou, konkrétně s cyklometrickými funkcemi, jak si jistě vzpomínáte. Nevěděla, zda má brát nebo dávat. Mlátilo to s ní, jako s každým v tomhle věku. Jednou dala přednost mladému vlasatému básníkovi, jindy zase serióznímu staršímu muži.

Poslední roky se usadila, vyjasnila si, že není ani odborovou organizací, ani zástupkyní majitelů lékáren. Ví zkrátka, čím je; hrdou stavovskou organizací, která dbá na odbornost a etiku. Poslední dobou trochu zápasí s penězi a chce novej bejvák, ale to je kolem třicítky normální. V posledním roce také prokázala, že dospěla a postará se o potřebné v nouzi. Na osobní hodnocení roku 2020 je ještě času dost. Píšu to koncem listopadu a nerad bych něco zakřikl. Zatím u mě dobrý a co u vás?

PharmDr. Veronika HORÁKOVÁ, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol


Otázka vybízí k profesionálnímu i osobnímu zamyšlení nad rokem 2020. Předně si myslím, že Komora fungovala dobře. Myslím, že jsme ukázali, a mnozí sobě a jiným dokázali, že lékárny jsou ve zdravotnickém systému potřeba. Že jsme tady byli pro pacienty sice zarouškovaní, za plexisklem; za tárou nebo v nejtěžším období za expedičním okénkem, ale společně jsme to zvládli. Na jaře byla díky Komoře, práci a píli jejich členů zajištěna distribuce OOP do jednotlivých lékáren. Komora vystupuje srozumitelně a neútočně na veřejnosti. Určitě se nemáme za co stydět.

Osobně rok 2020 vidím jako z rychlíku, ještě pamatuji novoroční svíčkovou a zároveň si uvědomuji, že rok pomalu končí a nový zase brzy začne. Skoro celý rok 2020 byl ve znamení Covidu a určitě byl jiný než roky předešlé. Naučili jsme se, jak přežít distanční výuku svých dětí, jak věnovat energii do něčeho, co nevíte, jak dopadne, a dost často to nedopadne, a nehroutit se z toho. Žít ve větší sociální izolaci s větším strachem o své blízké, kteří mohou být virem ohroženou skupinou. Komunikovat hlavně elektronicky, s minimem osobních kontaktů, vir tuálně přednášet a telekonferovat. Určitě už jsem zažila osobně úspěšnější a hlavně veselejší roky, ale tento hektický rok mě mnohému naučil. Tak uvidíme, jaký bude rok příští …

Mgr. Helena SLÁMOVÁ, Lékárna Komín, Brno


Čekala jsem spíš otázku na přání do příštího roku, ale pokusím se ohlédnout zpět. Do praxe jsem nastoupila v roce 1999. Byla jsem nadšená, že mohu dělat práci, která mne baví a seberealizovat se. O dění v lékárenství obecně jsem se příliš nezajímala. Komoru jsem vnímala spíš jako něco, co mi udělá na začátku každého roku vítr v peněžence. Řetězce nebyly, většina lékáren patřila lékárníkům, změny úhrad probíhaly 1x ročně. Největším nešvarem doby bylo baťůžkaření. Přišlo to až s časem a zkušenostmi. Přestávaly se mi líbit některé praktiky a začalo mi vadit, že to můžu pramálo ovlivnit. Myslím, že u mě bylo pomyslnou zlomovou dobou období, kdy se stal ministrem zdravotnictví MUDr. Rath. Pociťovala jsem, že útoky na náš stav se mne opravdu osobně dotýkají, dostavila se u mne stavovská hrdost. Začala jsem si uvědomovat, že vše začíná u mě samotné. Odešla jsem z místa v lékárně, s jejíž chodem jsem se již neztotožňovala a začala jsem aktivně sledovat dění v lékárenství a informace zveřejňované ČLnK. Přes některé výtky ozývající se jejím směrem, dělá Komora nesmírnou spoustu práce, která prostě často jen není vidět. Její úspěchy se přijímají se samozřejmostí, k nezdarům se pak vyjadřuje každý, bez ohledu na to, kolik má informací. A to je škoda. Rozvracíme kolikrát sami sebe zevnitř. Kritizovat je snadné, přiložit ruku k dílu obtížnější. Bez aktivity každého jednoho z nás to nejde. Komora jsme my všichni, každý by si měl klást otázky, zda dělá pro dobré jméno svého oboru maximum. Je mi líto, že o každý malý výdobytek pro naši práci je potřeba svádět těžký boj. Náš obor stále není doceňován, proto se často musí spíše hasit požáry a odvracet nebezpečí vymýšlené nezdravotníky, než aby se dalo soustředit na kultivaci oboru a jeho posouvání vpřed. Určitě je ale spousta věcí, které se daří a i během tohoto roku jsme zaznamenali řadu úspěchů. Jen namátkou, výdej na občanský průkaz a lékový záznam se staly našimi pomocníky v každodenní práci. Náročný rok 2020 pomohl u veřejnosti podpořit vnímání lékáren jako zdravotnických zařízení. Ukázali jsme, že jsme schopni pružně reagovat na nečekaně ztížené a nové podmínky. Dostali jsme se do většího povědomí politiků. Na tom můžeme stavět.

Přála bych si, aby rok 2020 byl odrazovým můstkem pro lepší budoucnost nepostradatelného oboru, jakým lékárenství zůstává.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 12

2020 Číslo 12

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se