Aktualizované doporučení pro očkování proti onemocnění COVID-19 mRNA vakcínami

28. 1. 2021

Očkování proti onemocnění COVID-19 probíhá s využitím schválených a registrovaných vakcín za dodržení všech postupů a doporučení uvedených ve schválené souhrnné informaci (SPC) k dané vakcíně. V praxi však mohou nastat některé situace a skutečnosti, které nejsou v této souhrnné informaci uvedeny. Česká vakcinologická společnost (ČVS), Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), Společnost infekčního lékařství (SIL) a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP proto 21. ledna 2021 vydaly nové společné doporučení na základě aktuálních poznatků.

Očkování je prioritní způsob jak se vypořádat se současnou epidemií způsobenou koronavirem SARS-CoV-2. Hlavním cílem všech zúčastněných musí být proočkování co nejvyššího podílu obyvatel a dodržení prioritizace rizikových skupin (věk, přidružená onemocnění, profese).

1. Doporučujeme očkování všem osobám, pro které je očkovací látka schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA) a jež nemají žádnou kontraindikaci.

2. Absolutní kontraindikací je pouze hypersenzitivita na danou očkovací látku nebo kteroukoliv pomocnou látku obsaženou ve vakcíně. 

3. Relativní kontraindikací je těhotenství a kojení, protože údaje o podávání vakcín těhotným ženám jsou omezené. Podání lze zvážit pouze v případě, kdy možné přínosy převáží jakékoliv potenciální riziko pro matku a plod. Očkování ovšem není důvodem k přerušení kojení.

4. Neočkují se osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu, zejména příznakové osoby s akutním horečnatým stavem.

5. V době nedostatku očkovací látky doporučujeme vakcinaci nejdříve u osob prioritizovaných v aktuální verzi Metodického pokynu pro očkovací kampaň MZ ČR.

6. Prodělané onemocnění COVID-19 není kontraindikací očkování. Očkovat se tedy mohou také osoby, které COVID-19 prodělaly, a to obvykle za 3 měsíce po onemocnění, z důvodu prioritizace dostupných dávek. V případě osob vysoce exponovaných riziku nákazy je možné očkování zahájit i dříve.

7. Očkování by mělo být odloženo:

  1. o 3 měsíce po aplikaci monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2 nebo rekonvalescentní plazmy; důvodem je snaha zabránit možné interferenci léčby protilátkami s imunitní odpovědí vyvolanou vakcínou;
  2. u osob, které onemocněly COVID-19 po aplikaci první dávky; doporučuje se u nich odložit podání druhé dávky na dobu za 3 měsíce po odeznění příznaků nebo ukončení izolace;
  3. u osob v karanténě z důvodu kontaktu s jedincem infikovaným SARS-CoV-2; očkování lze zahájit bezprostředně po ukončení karantény.

8. V případě, že druhá dávka vakcíny není aplikována v doporučeném odstupu 21 dnů, alternativně 28 dnů (pro vakcínu Comirnaty /Pfizer, BioNTech/), resp. 28 dnů (pro vakcínu Moderna), podává se druhá dávka, co nejdříve je to možné. Flexibilita schématu umožňuje prodloužení intervalu až na 42 dnů. Maximální interval mezi podáním první a druhé dávky vakcíny nebyl stanoven, proto pokud ze závažných důvodů dojde k překročení uvedených intervalů, první dávka se vždy počítá a aplikuje se již jenom jedna dávka vakcíny. Každé prodlužování intervalů mezi dávkami současně prodlužuje dobu začátku maximální účinnosti očkování. Potřeba dodržet očkovací schéma je naléhavá zejména u seniorů v zájmu dosažení adekvátní imunitní odpovědi a rychlé účinnosti očkování.

9. V případě dvoudávkového očkovacího schématu je nutné pro druhou dávku použít stejnou očkovací látku. Vakcíny od různých výrobců nejsou zaměnitelné. 

10. Pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti očkování proti COVID-19 při simultánní aplikaci jiné očkovací látky se nedoporučuje současně aplikovat žádné jiné očkovací látky:

  1. Očkování proti COVID-19 je tedy možné nejdříve 14 dnů po aplikaci jiné očkovací látky (živé i neživé), s výjimkou BCG vakcíny, kde je doporučený interval 12 týdnů.
  2. Podání jiné očkovací látky se doporučuje s odstupem minimálně 14 dnů od aplikace druhé dávky vakcíny proti COVID-19. V případě, že dojde k neúmyslnému podání jiné vakcíny v tomto období 14 dnů, není nutné opakovat dávku žádné z vakcín.

11. Speciální skupiny pacientů:

  1. Imunokompromitované osoby včetně osob s onkologickými onemocněními a osob na imunosupresivní terapii mají zvýšené riziko závažného průběhu COVID-19 včetně zvýšeného rizika úmrtí. Přestože u nich může být účinnost vakcíny snížená, předpokládaný prospěch vakcinace výrazně převyšuje její možná rizika. Totéž platí pro nemocné po transplantaci kostní dřeně a solidních orgánů a osob zařazených do čekacích listin k transplantaci – viz stanovisko Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP.
  2. Osoby s autoimunitními chorobami, které nemají žádné kontraindikace k očkování, mohou být očkované. V případě akutní exacerbace autoimunitního onemocnění, při změně léčby a v intervalu 5 měsíců po podání B-depleční či T-depleční terapie se pacientům doporučuje konzultovat postup se svým ošetřujícím specialistou.
  3. Zatím nejsou žádné důkazy ani důvody domnívat se, že by vakcína neměla být účinná u nemocných s roztroušenou sklerózou nebo že by u těchto pacientů bylo její podání spojeno se zvýšeným rizikem.
  4. V dosavadním průběhu očkování mRNA vakcínou byly u některých osob hlášeny anafylaktické reakce. Riziko této reakce je velmi nízké, ale pravděpodobně vyšší než u jiných rutinně používaných vakcín. Výskyt závažné alergické reakce (anafylaxe) na jakoukoliv jinou vakcínu nebo injekční terapii v minulosti musí vést k opatrnosti při
    očkování, ale není kontraindikací podávání mRNA vakcíny. Těmto osobám může být mRNA vakcína aplikována po předchozí konzultaci s očkujícím lékařem, případně alergologem, po poučení o možném riziku rozvoje závažné alergické reakce a za zvýšeného dohledu po očkování.
  5. Běžné alergické choroby jako alergická rinitida nebo alergické průduškové astma nepředstavují pro očkovaného zvýšené riziko vzniku nežádoucí reakce.

12. Před očkováním ani po něm nedoporučujeme rutinně provádět (pokud k tomu není jiný důvod) testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 (PCR test, antigenní test) ani stanovení protilátek proti SARS-CoV-2 z důvodu rozhodnutí o zahájení očkování nebo kontroly imunitní odpovědi na očkování.

13. Činnost lékaře na očkovacím místě spočívá v získání anamnézy zaměřené na případné kontraindikace očkování (závažná alergická reakce, těhotenství) a aktuální zdravotní stav, který by bránil očkování. Lékař neprovádí klinické vyšetření očkovaného; měření teploty či krevního tlaku se provádí jen v případě potřeby. Lékař řeší bezprostřední nežádoucí reakce po očkování, diagnostikuje a léčí anafylaktickou reakci. Hlásí SÚKL nežádoucí účinky po očkování, které podléhají hlášení.

14. Doba ochrany a přeočkování: Potřeba přeočkování po dvoudávkovém schématu mRNA vakcíny zatím nebyla stanovena, protože dosud není známá délka trvání postvakcinační ochrany před COVID-19. Proto v současné době nedoporučujeme žádné další přeočkování po aplikaci 2 dávek mRNA vakcíny.

Za výbor ČSAKI
prof. MUDr. Petr Panzner, CSc.
prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc.
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc.

Za výbor ČVS
prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.

prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Za výbor SIL
MUDr. Pavel Dlouhý

prof. MUDr. Petr Husa, CSc.

Za výbor SEM
MUDr. Pavla Křížová, CSc.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se