Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékárníky.czTémaFarmakologie
Z medicíny

Když léčba trvá déle, než má... aneb co by měl lékárník vědět o dlouhodobém užívání PPI

Téma: Farmakologie
20. července 2025
3 min čtení
Inhibitory protonové pumpy (PPI) patří k nejčastěji předepisovaným lékům, přesto jejich dlouhodobé užívání nezřídka překračuje doporučenou délku terapie. Následující článek přináší přehled aktuálních poznatků o hlavních rizicích spojených s chronickým podáváním PPI a nabízí lékárníkovi konkrétní doporučení, jak se aktivně zapojit do přehodnocování léčby a edukace pacientů.

Úvod

Inhibitory protonové pumpy přinesly významný pokrok v léčbě onemocnění způsobených nadměrnou sekrecí žaludeční kyseliny. Jejich vysoká účinnost a bezpečnost při krátkodobém podávání jsou nesporné. Dlouhodobé užívání PPI však vyvolává diskusi o potenciálních rizicích a potřebě optimalizovat léčbu s ohledem na bezpečnost a účelnost. Současná medicína tak stojí před výzvou: Jak maximalizovat přínosy těchto léků a zároveň minimalizovat potenciální škody plynoucí z jejich nadužívání a automatické preskripce?

Reklama

Kdy je dlouhodobá léčba skutečně nutná?

Mezinárodní odborné společnosti se shodují, že dlouhodobá, či dokonce celoživotní léčba PPI je opodstatněná jen u jasně definovaných, vysoce rizikových stavů, kde přínos jasně převažuje nad potenciálními riziky. Mezi tyto indikace patří především těžké formy erozivní ezofagitidy, kdy je riziko relapsu po vysazení léčby téměř stoprocentní a hrozí závažné komplikace, například zúžení jícnu. Další významnou indikací je Barrettův jícen −⁠ prekancerózní stav, kde je cílem léčby nejen kontrola refluxních symptomů, ale i potenciální snížení rizika progrese do adenokarcinomu jícnu. Dlouhodobé podávání PPI je rovněž nezbytné pro gastroprotekci u vysoce rizikových pacientů, kteří užívají nesteroidní antiflogistika nebo antiagregancia/antikoagulancia a mají v anamnéze komplikovaný peptický vřed či jiné významné rizikové faktory. Udržovací kontinuální a často vysokodávková terapie je indikována také v případě eozinofilní ezofagitidy a u vzácných hypersekrečních stavů, například Zollingerova−Ellisonova syndromu.

Reklama

Naopak u nejčastějších diagnóz, jakými jsou neerozivní gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) nebo mírné formy ezofagitidy, se po úvodní 4–8týdenní kúře doporučuje pokus o vysazení, snížení dávky nebo přechod na režim „dle potřeby“ (on demand). Klíčem k racionálnímu rozhodování je tedy precizní lékařská diagnostika, zejména endoskopické zhodnocení stavu jícnu.

Rizika a kontroverze: Co říkají data?

Bezpečnost dlouhodobého užívání PPI je předmětem živých diskusí i mediální pozornosti. Je však důležité rozlišovat mezi vědecky podloženými příčinnými vztahy a potenciálně zkreslenými korelacemi vyplývajícími z observačních dat. Mezi relativně dobře doložené nežádoucí účinky patří zvýšené riziko střevních infekcí, přičemž nejčastěji je zmiňována infekce vyvolaná Clostridioides difficile (dříve Clostridium difficile). Redukce žaludeční kyselosti narušuje přirozenou antimikrobiální bariéru a může přispět k dysbióze střevní mikroflóry, což usnadňuje přemnožení oportunních patogenů.

Vzácným, ale závažným rizikem je akutní intersticiální nefritida. Jedná se o imunologicky zprostředkovanou reakci na PPI, nezávislou na dávce či délce terapie. Léčivo působí jako hapten a spouští zánětlivou reakci, která zasahuje tkáň mezi ledvinnými kanálky a může vést k poruše renálních funkcí.

Co víme... a co si jen myslíme?

Mnohem širší je seznam kontroverzních a neprokázaných souvislostí. Patří sem například zvýšené riziko zlomenin kostí, demence, chronického onemocnění ledvin, deficitu vitaminu B12, hořčíku, pneumonie nebo karcinomu žaludku. Ačkoliv tyto možné komplikace nelze zcela ignorovat, odborné společnosti jako American College of Gastroenterology nedoporučují měnit na jejich základě klinickou praxi, například provádět rutinní screening kostní denzity či hladin mikronutrientů u běžných pacientů užívajících PPI. Důvodem je, že kauzalita nebyla potvrzena kvalitními studiemi a přínosy léčby u správně indikovaných pacientů téměř vždy převažují nad těmito spornými riziky.

Aktivní přístup místo automatické preskripce

Moderní přístup k preskripci PPI lze shrnout do několika klíčových principů. Základem je počáteční správná indikace a snaha nepředepisovat PPI na nespecifické symptomy bez řádné diagnostiky. Následuje zásada použití nejnižší účinné dávky po co nejkratší nutnou dobu. Zásadní je pravidelné přehodnocování terapie (minimálně 1× ročně), kdy si lékař musí aktivně položit otázku, zda je léčba stále nutná a přínosná.

U pacientů bez jasné dlouhodobé indikace je aktivní vysazování nejen možné, ale i žádoucí. Existuje několik ověřených strategií, jak léčbu PPI bezpečně ukončit a zároveň minimalizovat riziko rebound fenoménu. Nejčastěji doporučovanou metodou je postupné snižování dávky. Například pacient léčený 40 mg omeprazolu 2× denně nejprve přejde na 40 mg 1× denně po dobu 2–4 týdnů, poté na 20 mg 1× denně ve stejném intervalu a následně lze léčbu zcela ukončit.

Alternativou je prodlužování intervalů mezi dávkami: pacient na dávce 20 mg denně přechází na režim podávání obden, později na 2× týdně, a nakonec lék vysadí. Třetí možností je převod na slabší léčivo, typicky blokátor H2 (např. famotidin), který se po přechodné fázi pravidelného užívání podává již jen „dle potřeby“.

Pro zvládnutí mírných či intermitentních potíží lze terapii doplnit volně prodejnými přípravky, jako jsou antacida nebo algináty. Právě v edukaci o těchto postupech a o správném vysazování PPI spočívá význam role lékárníka, který může přispět k prevenci zbytečně prodlužované léčby, srozumitelně vysvětlit tzv. rebound fenomén a doporučit vhodné přípravky k jeho zvládnutí. Jeho odborná zodpovědnost se navíc soustředí na pečlivé monitorování lékových interakcí, jejichž riziko významně roste u seniorů s polyfarmacií, kteří tvoří značnou část pacientů na dlouhodobé terapii IPP.

Závěr

Éra, kdy byly inhibitory protonové pumpy vnímány jako univerzálně bezpečné léky pro jakékoliv obtíže v horní části trávicího traktu, končí. Současný pohled zdůrazňuje jejich roli jako vysoce účinných látek, které však vyžadují uvážlivé řízení celé terapie. Cílem není neoprávněně kritizovat PPI ani je upírat pacientům, kteří z jejich užívání jednoznačně profitují, ale zajistit jejich racionální a indikované podávání –⁠ tedy pouze tam, kde jsou skutečně potřeba, v nejnižší účinné dávce a po nezbytně nutnou dobu.

(zemt)

Zdroje:
1. Dharmarajan T. S. The use and misuse of proton pump inhibitors: an opportunity for deprescribing. J Am Med Dir Assoc 2021; 22 (1): 15–22, doi: 10.1016/j.jamda.2020.09.046.
2. Lehault W. B., Hughes D. M. Review of the long-term effects of proton pump inhibitors. Fed Pract 2017; 34 (2): 19–23.
3. Rossi A., Perrella L., Scotti S. et al. Approaches to deprescribing proton pump inhibitors in clinical practice: a systematic review. Journal of clinical medicine 2024; 13 (20): 6283, doi: 10.3390/jcm13206283.

Tagy:

FarmacieFarmakologieFarmaceutický asistent

Populární články

Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Veganství, respektive vegetariánství představuje pro lékárníky specifické výzvy –⁠ od identifikace nutričních deficitů až po komplexní poradenství ohledně vhodných doplňků a léčiv. Následující článek přináší ucelený přehled nejdůležitějších rizikových živin, poskytuje praktická doporučení pro suplementaci a upozorňuje na komplikace při identifikaci veganských přípravků v lékárenské praxi.
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Dnešní vydání „jednohubek“ tentokrát pojmeme více monotematicky než jindy −⁠ podíváme se totiž na několik novinek z oblasti klinického výzkumu onkologických onemocnění a jejich farmakoterapie, jež byly prezentovány v uplynulých měsících. Mimo jiné představíme nové slibné režimy léčby karcinomů pankreatu či plic nebo možnost potlačení častých nežádoucích účinků spojených s protinádorovou terapií na bázi anti-EGFR. Nejprve však poodhalíme potenciální ochranný vliv olivového oleje ve spojitosti s hormonálně negativními typy karcinomu prsu.
Z medicínyTéma měsíce
Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem –⁠ ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Do elektronického receptáře individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) přibyla během roku 2025 řada receptur pro lékové formy typu gelu. S tímto trendem však rostou i nároky na jejich správnou přípravu. Následující prakticky laděný článek se proto zaměřuje na charakteristiku gelotvorných látek a ukazuje na možná úskalí technologických postupů.
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Evropská léková agentura (EMA) ve svém zpravodaji informovala o vydání stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 15 nových léčivých přípravků (LP), kterým doporučil udělení registrace. U dalších 8 pak doporučil rozšíření nebo zavedení nové indikace.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Přihlásit