Co určitě stojí za přečtení...

Ryšavá, R.: Nové možnosti léčby anémie u nemocných s chronickým onemocněním ledvin

Interní medicína pro praxi č. 5/2018

Chronické onemocnění ledvin (CKD) i renální selhání jsou často provázena anémií. Její prevalence stoupá se stadiem CKD, ale je závislá i na věku, pohlaví a rase. Před plnou korekcí anémie se dnes upřednostňuje bezpečnost léčby, která spočívá především v podávání ESA (erytropoézu stimulující látky). Hlavní příčinou anémie u CKD je snížená produkce erytropoetinu v selhávajících ledvinách. Na anémii se podílí i horší využitelnost železa a nižší koncentrace kyseliny listové a vitaminu B12 v séru.

Léčba pomocí ESA spočívá v podávání látek, shodně stimulujících EPO receptor. Mezi krátkodobě působící ESA patří epoetin alfa, beta, zeta a theta, mezi dlouhodobě působící darbepoetin alfa (glykosylovaný EPO) a C.E.R.A. (pegylovaný EPO). Nové možnosti představují erytropoetin-mimetic peptidy, zatím se klinicky zkouší, dále se objevilo, že hypoxémie vede k vyšší produkci EPO, která je regulována tzv. HIF alfa (hypoxemie inducible factor) s klíčovou rolí v kyslíkové homeostáze. První stabilizátory HIF se klinicky zkouší. Jsou to malé molekuly podávané ústy (­roxadustat, vadadustat, daprodustat a molidustat). U těchto léčiv jsou určité obavy z jejich neselektivity. Mohou mít vliv i na jiné geny než ty pro cílové orgány erytropoezy. Další léčebné metody spočívají v nových formách železa. Např. podání železa do dialyzačního roztoku (Fe pyrofosfát citrát), dále citrát ­železa, který pozitivně ovlivňuje i hyperfosfatémii. I. v. dávky železa by neměly překročit 300 mg Fe za měsíc, 1 050 mg za tři a 2 100 mg za šest po sobě jdoucích měsíců.

Češka, R. a kol.: Léčba hypercholesterolémie evolocumabem

Intervenční a akutní kardiologie č. 4/2018

Evolocumab (Repatha®) je jednou ze dvou monoklonálních protilátek již používaných v našich podmínkách. V současnosti existuje několik důvodů, proč o těchto nových látkách psát. Prvním z nich je, že prvními v pořadí příčin úmrtí zůstávají v civilizovaném světě kardiovaskulární nemoci. Druhým důvodem je, že v krátkém čase budou tato léčiva dostupná v přísně indikovaných případech českým ­pacientům. Třetím důvodem je, že byly publikovány výsledky mnoha morbiditně mortalitních studií s těmito látkami s výrazně pozitivními výsledky. Posledním důvodem je i průkaz bezpečnosti těchto monoklonálních protilátek, nebyl pozorován nárůst diabetu ani nebyly poškozeny neurokognitivní funkce.

Významné snížení LDL-cholesterolu je právě tou největší předností inhibitorů PCSK9. LDL hypotéza přestala být hypotézou, ale hovoří se již o LDL principu prevence kardiovaskulárních onemocnění. Díky tomu se znovu doporučuje v širší míře indikovat ezetimib. V některých zemích se používají inhibitory PCSK9 již od roku 2015, ale nikde ­nedošlo k masivnímu nahrazování statinů v léčbě. Nejnaléhavější potřeba těchto léčiv je u pacientů s familiární hypercholesterolémií či u těch, kteří netolerují statiny. Klinické studie GLAGOV (ovlivnění koronární aterosklerózy) a FOURIER (morbiditně-mortalitní studie na 27 500 pacientech) jednoznačně potvrdily přínos evolocumabu v prevenci i léčbě.