#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Slibné účinky „nesmrtelky“


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 1, s. 34

Helichrysum italicum neboli smil italský je stálezelený polokeř z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae). Tato rostlina má hned několik lidových názvů, které vystihují její vlastnosti a poukazují na možnosti využití. Pro svoji vůni, chuť a využití v kuchyni jako koření získala pojmenování kari bylinka či maggi (angl. curry plant), a protože si i po usušení zachovává nepoškozený vzhled a barvu, říká se jí nesmrtelka či italská slaměnka (angl. immortelle, strawflower). Smil je v evropských zemích (zejména v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Bosně) tradičním léčivým prostředkem. Jeho listy a květy jsou používány při léčbě alergií, zánětů, infekcí, nachlazení, kašle, nespavosti, hojení ran, kožních, jaterních a žlučníkových obtíží. Přestože většina tradičních aplikací nebyla ještě vědecky prokázána a výsledky provedených preklinických experimentů teprve čekají na potvrzení klinickými studiemi, jedná se bezpochyby o rostlinu se slibnými farmakologickými účinky.

V jedné in vitro studii autoři smil nej­prve perkolovali methanolem a následně odpařili a získaný zbytek znovu rozpustili ve vodě a frakcionovali rozpouštědly s rostoucí polaritou. V hexanové frakci identifikovali lipidy, sitosteroly a další podobné sloučeniny. Hlavními sloučeninami v dichlormethanové frakci byly 4‘-hydroxy-3‘-(3-methyl-2-butenyl) acetofenon, triterpen kys. ursolová, gnaphaliin a další flavonoidy. Ethylacetátová a butanolová frakce obsahovaly hlavně flavonoidy s vysokou polaritou a deriváty acetofenonu. Účinek jednotlivých frakcí autoři testovali na různých modelech lokálního akutního zánětu u myší. Všechny vzorky např. inhibovaly 12-0-tetradekanoylforbol-13-acetátem (TPA) vyvolaný otok ucha, zatímco na ethyl-fenylpropiolátem vyvolaný otok ucha byly účinné pouze ethylacetátová a butanolová frakce. Při testování chronického zánětu vyvolaného TPA byla nejúčinnější dichlormethanové frakce. Všechny extrakty inhibovaly otok tlapky způsobený serotoninem a fosfolipázou A2. V tomto typu testu bývají účinné látky, které blokují účinek enzymu proti membránovým fosfolipidům a H1-antihistaminika a antiserotoninové léky, protože otok způsobuje degranulace žírných buněk a uvolnění histaminu/serotoninu. Porovnáním všech použitých modelových situací autoři došli k závěru, že protizánětlivý účinek smilu je způsobem různými sloučeninami, přičemž ty, které jsou polární a lze je nalézt v butanolové frakci mohou mít mechanismus účinku podobný kortikoidům. Na protizánětlivém účinku smilu se podílí i jeho antioxidační schopnost. Protože, jak je velmi dobře známo, volné radikály se podílejí na aktivaci NF-κB a p38 mitogenem aktivované proteinové kinázy, které indukují transkripci prozánětlivých enzymů (cyklooxygenáza 2, NO syntáza) a zánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-2, TNFα). Jiní autoři se zaměřili na flavonoidy z vrcholu květů smilu. Přičemž identifikovali 4,2‘,4‘,6‘-tetrahydroxychalcon-2‘-glukosid, kaempferol-3-glukosid a naringenin-glykosid a prokázali jejich schopnost vychytávat volné radikály, která se ovšem za různých podmínek lišila. Stejně tak byla prokázána různými metodami antioxidační aktivita extraktu smilu, který byl získán superkritickou CO2 extrakcí. Na protizánětlivém účinku smilu se synergicky s flavonoidy podílí také triterpenické izomery kyseliny oleanolové a ursolové. V preklinickém experimentu byla izolována nepolární frakce methanolového extraktu smilu a byly vyšetřovány její antihistaminové a anti­eikosanoidní vlastnosti. Tato triterpenická frakce signifikantně inhibovala sloučeninou 48/80 vyvolanou degranulaci a uvolnění histaminu z potkaních peritoneálních žírných buněk, a to ve stejném rozsahu jako čistá kyselina oleanolová a kromoglykát sodný. Dále leukocyty preinkubované s terpenickou frakcí sekretovaly ze svých granulí méně enzymu myeloperoxidázy. Autoři tyto účinky odůvodňují stabilizujícím účinkem na membrány a odvozují z nich potenciální antialergické účinky smilu. Triterpenická frakce rovněž vykazovala silný inhibiční účinek na cyklooxygenázu a lipoxygenázu.

Zajímavou látkou izolovanou z acetonového extraktu smilu je prenylovaný heterodimer floroglucinol α-pyron arzanol, který má protizánětlivé, antivirové (anti-HIV) a antioxidační účinky. Arzanol inhibuje aktivaci NF-κB, HIV replikaci v T buňkách, uvolnění prozánětlivých mediátorů jako je IL-1β, IL-6, IL-8, TNFα a biosyntézu PGE2 (inhibicí enzymu mPGES-1). Např. při dávce 3,6 mg/kg i.p. arzanol silně potlačoval zánětlivou odpověď při karagenanem vyvolaném zánětu pohrudnice u potkanů. Rozmanitost mechanismů účinku arzanolu může být užitečná při léčbě onemocnění zahrnujících tyto zánětlivé mediátory, jako jsou autoimunitní onemocnění a rakovina.

Diskovým difúzním testem byla prokázána i antimikrobiální a antifungální aktivita různých extraktů smilu. Přičemž nejúčinnější byl diethyletherový extrakt. Nejlepší výsledky byly získány proti Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus. Bioautografie ukázala, že antimikrobiální aktivita byla pravděpodobně způsobena flavonoidy a terpeny. Další in vitro experiment prokázal, že diethyletherový extrakt nejen interferuje s růstem Staphylococcus aureus, ale i s produkcí enterotoxinů. Antimikrobiální a antifungální účinek na různé kmeny bakterií a hub byl agarovou difuzní metodou prokázán také u esenciálního oleje smilu. V tomto oleji byly identifikovány seskviterpeny α-cedren, α-kurkumen, geranyl acetát, limonen, nerol, neryl acetát, α-pinen.

Při žádné z testovaných koncentrací (0,25–40 μM) při MTT testu a měření uvolňování laktátdehydrogenázy v kulturách Vero buněk nebyl arzanol toxický. Na geno­toxicitu a cytotoxicitu byl tes­tován i diethyl­etherový extrakt na Vero buňkách a pomocí Bacillus subtilis Rec testu. ­Cytotoxicitu vykazoval pouze při koncentraci 800 μg/ml, genotoxicitu vůbec.

Mgr. Věra KlimešováLaboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 1

2019 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#