Historici, případ Klan a minulost lékopisů ve Washingtonu


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 11, s. 26-27

Ve dnech 5. až 8. září se ve Washingtonu, DC, konal 44. mezi­národní kongres dějin farmacie, který pořádal Americký institut dějin farmacie ve spolupráci s Mezinárodní společností dějin farmacie (ISHP). Letos toto nejvýznamnější setkání historiků farmacie a odborníků z příbuzných disciplín přilákalo účastníky z více než 20 zemí.

Kongres, jehož téma bylo Lékárníci a kvalitní léčiva, byl zahájen plenární diskusí s názvem Minulost, současnost a budoucnost lékopisů. Po dvou přednáškách (Dějiny lékopisů a standardů léčiv a Budoucnost lékopisů) se rozvinula bohatá diskuse, zaměřená zejména na pokračování projektu ISHP Dějiny lékopisů, jehož cílem je shromáždit přehled vývoje lékopisné literatury v jednotlivých zemích (výsledkem projektu je doposud 29 příspěvků z 22 zemí dostupných na webu histpharm.org) a na úskalí hledání všeobecně uznávané definice pojmu lékopis pro potřeby (nejen) farma­ceutické historiografie. V konferenčních prostorách hotelu Capitol Hilton pak v následujících dnech zazněly 4 plenární přednášky, 56 přednášek a bylo prezentováno 33 posterů. Česká farmaceutická historiografie byla zastoupena přednáškou Případ Klan – kontrola léčiv jako nástroj represe v totalitním Československu a posterem EXPERTA – československá nevládní organizace pro kontrolu léčiv (1933–1948) autorů J. Babici, L. Svatoše a L. Valáškové (řazeno abecedně), pracovníků Českého farmaceutického muzea v Kuksu.


Doc. PhDr. PhMr. Zdeněk Klan (narozen 1894) byl významný český farmaceut, vysokoškolský pedagog, vědec, lékárník a majitel chemicko-farmaceutické výrobní laboratoře. Po úmrtí novorozence následkem aplikace fyziologického roztoku vyrobeného v Klanově podniku byl Z. Klan spolu s několika svými zaměstnanci v roce 1948 obviněn z trestného činu a odsouzen. Klanův případ jednak dokládá ještě nedostatečně rozvinuté standardy kontroly kvality a bezpečnosti léčiv v 1. polovině 20. století, jednak je příkladem využití tragické události komunistickým režimem k eliminaci jemu nepohodlné osoby (zatímco přímí viníci – pracovnice, která nedodržela výrobní postup a připravila roztok mnohonásobně vyšší koncentrace a vedoucí výroby, který rezignoval na jakoukoliv kontrolu nekvalifikované pracovní síly – vyvázli s nižšími tresty, byl Z. Klan odsouzen ke dvěma a půl letům vězení). Brzy po propuštění Z. Klan v roce 1951 předčasně umírá na následky podlomeného zdraví.

Společnost Experta byla založena v roce 1933 skupinou farmakologů a lékařů na Masarykově univerzitě v Brně vedenou prof. MUDr. Bohuslavem Boučkem jako reakce na nepřehlednou situaci na trhu s léčivými specialitami v Československu. Na něm se vyskytovalo velké množství přípravků, nicméně o jejich kvalitě, výhodách nebo odlišnostech v porovnání s ostatními obdobnými přípravky nebylo možno objektivně rozhodnout. Cílem společnosti Experta bylo vědecky hodnotit léčiva a soustavně kontrolovat jejich jakost. Přípravky ke zkoumání měli přihlašovat dobrovolně výrobci, jejichž benefitem bylo získání osvědčení o kvalitě (příkladem podniku často využívajícího potvrzení kvality výrobků Expertou byla firma Remed). Během druhé světové války byla činnost Experty utlumena, v roce 1948 pak spolek zanikl definitivně. Aktivita několika jednotlivců zapojených v Expertě nemohla celkovou situaci zásadně ovlivnit, ale je nutno ji ocenit jako uvědomění si problému, výraz snahy o změnu a jeden z prvních kroků v rozvoji moderních standardů kontroly léčiv a přísných požadavků na léčiva vstupující na trh.


Oba příspěvky sklidily kladné ohlasy účastníků, o čemž svědčila pestrá diskuse následující po přednášce i zvláštní uznání komise hodnotící posterová sdělení.

Kromě odborného a společenského programu se během kongresu konala jednání orgánů ISHP – výkonného výboru, rozšířeného výkonného výboru a valné hromady členů; poslední dvě jmenovaná i za účasti českých delegátů. Vedle běžné personální, členské a hospodářské agendy (volby nového výboru, schválení hospodaření a návrhu rozpočtu) byla probírána další témata, z nichž stojí za zmínku vypsání stipendia ISHP na rok 2021 na podporu výzkumu v oblasti dějin farmacie. Žádosti jsou přijímány do 31. 8. 2020, podrobnosti jsou dostupné na: histpharm.org/ishp-research--fellowship.

Novinkou letošní konference bylo zařazení panelové diskuse s tématem Budoucí cesty ISHP: úvahy a návrhy. Diskuse byla založená na dotazníkovém šetření, které ISHP provedla mezi členskými společnostmi v loňském roce a jehož cílem bylo zmapovat výuku, výzkum a aktivity v oblasti dějin farmacie v jednotlivých zemích a shromáždit návrhy na činnost v oboru a aktivity ISHP v budoucnosti. Účastníky panelu byli A. Helm­städter (Německo), D. Birke (USA), H. Tekiner (Turecko), P. Chiu (Hongkong) a J. Babica (ČR). Poté seznámení přítomných s vybranými výsledky a návrhy vzešlými z dotazníkového šetření a úvodních slovech jednotlivých panelistů, se rozvinula živá diskuse. Českými návrhy v dotazníku a diskusi bylo zaměřit se na výzkum dějin proměny profese lékárníka a dějin klinické farmacie a farmaceutické péče a věnovat více pozornosti farmaceutickému muzejnictví. Výsledky výzkumu v uvedených oblastech mohou podpořit rozvoj farmaceuty poskytované péče zaměřené na pacienty a jejich farmakoterapii v zemích, kde koncepty klinické farmacie a farmaceutické péče zatím nejsou plně naplněny; farmaceutická muzea a sbírky jsou pak vhodným prostředkem představení farmacie, jejího smyslu, struktury a historického vývoje odborné i laické veřejnosti. V diskusi dále zazněla potřeba užší spolupráce historiků farmacie s odborníky a společnostmi z příbuzných oblastí (mj. obecná historiografie; historiografie medicíny, věd a techniky), standardizace výuky dějin farmacie, finanční podpory zejména mladých badatelů, a také nutnost aktivní prezentace oboru na internetu a sociálních sítích. Jen tak je podle diskutujících možno zachovat postavení historie farmacie jako svébytného oboru, udržet jeho vysokou odbornou úroveň a zabránit úbytku počtu a zvyšování věkového průměru aktivních badatelů a členů odborných společností působících v oblasti dějin farmacie. Výsledky dotazníkového šetření i návrhy vzešlými z panelové diskuse se bude výkonný výbor ISHP nadále zabývat. Pokud jde o online prezentaci, ISHP provozuje své oficiální webové stránky histpharm.org (zde lze kromě informací o společnosti a její činnosti nalézt řadu užitečných informací a nástrojů, např. příspěvky k dějinám lékopisů, databáze prezentací, digitalizované historické farmaceutické časopisy), oficiální facebookovou stránku @histpharm a zájmovou veřejnou facebookovou skupinu History of Pharmacy.

Kompletní program 44. mezinárodního kongresu dějin farmacie a abstrakty přednášek jsou dostupné na: www.44ichp.org.

Čtyřicátý pátý mezinárodní kongres dějin farmacie se uskuteční v září 2021 v italském Milánu, doufejme, že opět za viditelné účasti zástupců české farmaceutické historiografie.

Jan Babica


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 11

2019 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se