#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nově registrované látky


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 2, s. 22

Dupilumab

Atopická dermatitida (AD, syn. atopický ekzém) je chronické zánětlivé onemocnění, na jehož vzniku se podílí velká řada faktorů. Uvádí se především spolupůsobení faktorů zevních a genetických. Atopická dermatitida postihuje zejména dětský věk, ale nevyhýbá se ani dospělým. Onemocnění je často spojeno s potravinovou alergií, alergickou rýmou a astmatem. Prvním příznakem onemocnění je svědění (pruritus). Další projevy jsou různé a mění se s věkem pacienta. U kojenců ve 2–6 měsících vzniká onemocnění zejména na tvářích, odkud se může šířit na celý obličej, trup a končetiny. Objevují se svědivé pupínky, stroupky a šupiny. Nejčastější lokalizací onemocnění v dětském věku (3–10 let) jsou ohybové části končetin. Obličej bývá ve srovnání s kůží ostatního těla bledý, v oblasti očních víček je kůže naopak tmavší. V pubertě v 75 % případů dochází k ústupu až vymizení příznaků. U dospívajících a dospělých nemocných může být AD lokalizována kdekoli po těle. Kůže svědí více než u dětské formy, je silně zhrubělá a rozpraskaná. Může se objevit také otok v očním okolí. Vyvolávajícími faktory v tomto období jsou především stres, psychická zátěž, hormonální změny a kontaktní alergie. Pacienti se středně těžkým až závažným onemocněním trpí silně zánětlivými kožními projevy doprovázenými intenzivním svěděním či bolestí, které často vede k poruchám spánku, příznakům úzkosti, deprese a k výrazně zhoršené kvalitě života.

AD je onemocnění způsobené CD4+ pomocnými Th2 lymfocyty. Th2 lymfocyty tvoří cytokiny interleukin-4 (IL-4) a interleukin-13 (IL-13), které jsou klíčovými mediátory AD a dalších atopických onemocnění. Nitrobuněčné signalizační kaskády aktivované prostřednictvím IL-4 a IL-13 vedou ke zvýšené expresi jiných cytokinů a chemokinů typu 2 a následně k aktivaci dalších typů zánětlivých buněk (B lymfocytů, T-buněk, monocytů, eozinofilů), což výrazně ovlivňuje funkci epidermální bariéry. Naproti tomu pro jiné autoimunitní kožní onemocnění – psoriázu – je typická aktivace Th1, Th17 a Th22 lymfocytů s odlišnou cytokinovou komunikací pomocí IL 12, IL 23, IL 17, TNF-alfa, a tím i s odlišným spektrem cílené biologické léčby.

Základem léčby AD bez ohledu na její závažnost je aplikace lokálních emoliencií ve formě mastí, krémů nebo lotia. Emoliencia hydratují, upravují patologické pH, zvláčňují a promašťují kůži, a proto se používají k ochraně anebo k obnově kožní bariéry a ke zmírnění suchosti kůže. Pokud symptomy AD přetrvávají, další krok léčby zahrnuje použití lokálních kortikosteroidů (TKS) nebo lokálních inhibitorů kalcineurinu (takrolimus). V případě neuspokojivých výsledků je lokální léčba kombinována s fototerapií (2. linie léčby). Nejčastěji se používá úzkopásmové ultrafialové světlo B (UVB 311 nm). Systémová léčba AD představuje 3. linii, zahrnující imunosupresiva, zejména cyklosporin A (CsA), případně systémové kortikoidy (SKS), které reprezentují krátkodobou „rescue“ terapii. V klinické praxi je rovněž v některých případech možno využít off-label azathioprin, metotrexát či mykofenolát mofetil, ačkoliv důkazy o benefitu a bezpečnosti jsou limitované. Novinkou v léčbě těžkých forem AD by měla být biologická léčivá látka dupilumab.

Farmakologické aspekty

Dupilumab je lidská monoklonální protilátka třídy IgG4, která se specificky váže na podjednotku receptoru IL-4Ra a přerušuje signalizační kaskádu zprostředkovanou cytokiny IL-4 a IL-13. ­Dupilumab inhibuje signální dráhu IL-4 prostřednictvím receptoru typu I (IL-4Rα/γc) a signální dráhu IL-4 a IL-13 prostřednictvím receptoru typu II (IL-4Rα / IL-13Rα), čímž je blokována imunitní odpověď typu Th2.

Biologická dostupnost dupilumabu po s. c. podání se odhaduje na 64 %, distribuční objem činí přibližně 4,6 l (distribuce v cévním systému). Biotransformace probíhá obdobně jako u ostatních IgG – rozloží se na malé peptidy a jednotlivé aminokyseliny. Medián doby poklesu koncentrací pod dolní hranici detekce byl 10 týdnů pro režim 300 mg 1x za 2 týdny (Q2W).

Klinické aspekty

Počáteční zaměření dupilumabu lze očekávat na těžkou AD do­spělých pacientů, kde není vhodná imunosupresivní terapie cyklosporinem (KI, intolerance, nízká účinnost), a to v kombinaci s TKS. Tuto populaci nejvíce odrážela studie Liberty AD Café. Ke kvantifikaci závažnosti atopického ekzému v klinických studiích se používají skórovací systémy SCORAD (Severity Scoring Atopic Dermatitis), EASI (The Eczema Area and Severity Index), IGA (The investigators’ global assessment). V této studii bylo primárním cí­lem procento pacientů, kteří dosáhli snížení skóre EASI o více než 75 % oproti výchozí hodnotě. Po 16 týdnech léčby dosáhlo 62,6 % pacientů primárního cíle ve větvi dupilumabu (300 mg / 2 týdny, n=107) + TKS a zhruba polovina pacientů (29,6 %) ve větvi TKS (n=108).

Léčba dupilumabem je velmi dobře snášená. Ve studii Liberty Ad Chronos trvající 52 týdnů ukončilo terapii z důvodu nežádoucích příhod 8 % pacientů ve skupině TKS a 2 % ve skupině dupilumabu s TKS. Dle SPC mezi velmi časté nežádoucí účinky v klinických studiích patří reakce v místě vpichu injekce, mezi časté infekce a infestace (konjunktivitida, orální herpes simplex), poruchy krve a lymfatického systému (eozinofilie – přechodně u <2 % pacientů), poruchy nervového systému (bolesti hlavy) a poruchy oka (alergická konjunktivitida, svědění očí a blefaritida). Velmi vzácně se mohou objevit poruchy imunitního systému (sérová nemoc či reakce podobné sérové nemoci).

Léčivý přípravek obsahující dupilumab se jmenuje Dupixent a vyrábí jej společnosti Regeneron / Sanofi. Doporučená iniciální dávka u dospělých pacientů je 600 mg (dvě injekce po 300 mg), následovaná dávkou 300 mg každý druhý týden formou subkutánní injekce. Odborníci předpokládají maximálně 500 vhodných pacientů k léčbě, roční léčba jednoho pacienta vychází v žádosti na zhruba 400 tisíc Kč, nicméně je vysoká pravděpodobnost snížení nákladů z důvodu dohod s pojišťovnami. Lze také předpokládat registraci indikace těžkého astmatu (v USA již registrováno).

PharmDr. Zdeněk KUČERA, Sekce klinické farmacie ČLS JEP

Konflikt zájmů: Autor je zaměstnancem společnosti Amgen, nicméně obsah článků je osobní aktivitou autora vycházejícího z dostupných evidencí: SmPC, správního řízení MC+VaPÚ a reviews zaštítěná odbornou společností a nereprezentuje názor této ani jiné farmaceutické společnosti.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 2

2019 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#