#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Horká věštba na horké téma


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 2, s. 29

Ano, téma je to horké, zvláště nyní, dva týdny před startem ověřování (věštěno 26. 1. 2019), kdy se zdá, že většina tvůrců systému zjistila, že stvořila monstrum, které odolává všem pokusům o zkrocení.

Nechme tvůrce jejich starostem a pojďme se věnovat těm na konci, dělnicím a dělníkům za tárou, pravým hrdinům, pro něž se ověřování stalo každodenní rutinou. Ano, stalo, my totiž máme výhodu, že se dokážeme posunout v čase a zprostředkovat vám první zkušenosti z lékáren. Vyslali jsme do mnoha lékáren reportážní týmy a máme zpravodajství z bojišť.

Ano, z bojišť. Situace je totiž na mnoha místech značně nepřehledná. Lékárníci vystrašení štvavou kampaní Gomory po spuštění systému zjistili, že je vše ještě mnohem horší. To je vyplašilo natolik, že mnohde přijali drastická opatření, s nimiž se pacienti nehodlali smířit, a propukly boje, později označované BOB – boje o balení. Vše začalo zvolna.

O svátku sv. Apoleny, v sobotu 9. února, se nepodařilo ověřit téměř nic, stejně jako v neděli. Z toho si lékárníci nic nedělali a na radu Gomory po prvních neúspěších přestali ověřovat úplně. Vydrželo jim to do prvních příjmů zboží v pondělí. Najednou nevěděli, jestli přijímaná balení nejsou na trhu až od soboty, a začali lehce panikařit. Nejdřív si řekli, že nové zásoby označí, aby u táry poznali, zda ověřit nebo neověřit. Chytřejším vzápětí, všem už po několika dnech, došlo, že označovat nové zásoby je hloupost, protože nových zásob bude brzy víc než starých. A tak přestali označovat nové zásoby a označili staré zásoby. Jak? Dělali na balení křížek tlustou černou fixou. Mnohým bohužel nedošlo, že staré zásoby by neměli označovat stejným křížkem jako nové zásoby…

V několika lékárnách měli nezvladatelný pocit, že nejlepší místo pro umístění křížku je čtverec s malými kostičkami a obdélníčky. Což o to, vyjímal se tam pěkně, ale přemluvte čtečku, aby to přečetla. A tak ty identifikátory ťukali ručně. Pacienti byli rádi, dokud venku vládly mrazy a v lékárnách bylo teplo. S postupující oblevou začala stoupat nervozita. Všechno čmárání po krabičkách skončilo ve chvíli, kdy se potvrdilo, že počmáraná balení distributor zpátky nevezme.

Jakmile se rozproudilo ověřování, ukázalo se, že lékárníci vůbec nejsou připravení. Neměli osvojené dovednosti při zachá­zení s balením a vyhledáváním ochranných prvků. Těžko se tomu věří, ale opravdu existují balení, která nemají nic, pak taková, která mají jen nálepku a jinak nic, balení, která mají jen kód a žádnou nálepku, balení bez nálepky, ale zalepená, a i ta někdy mají kód a jindy ne. Kód je někdy nahraný v systému a jindy ne. A všechna ta balení vypadají na první pohled stejně.

A jak to vypadá v lékárně?

Když se pacientovi, někdy až na desátý pokus, podaří správně nadiktovat identifikátor eReceptu, začíná se zájmem sledovat lékárníka, kterak se potýká s baleními. Stalo se velkým překvapením, že tuto fázi pacienti zvládají výborně. Těžko říct, jestli šlo o záměr autorů FMD, nebo kouzlo nechtěného, ale pacienty divadlo, které jim lékárníci sehrávají, opravdu baví.

Představte si lékárníka, který postupně bere do ruky jedno balení za druhým a u každého se zoufale snaží pochopit, jestli je nebo není k ověření. Hledá ochranné prvky. Snaží se vzpomenout, jestli ten fixou namalovaný křížek znamená staré nebo nové zásoby. Nakonec vítězoslavně zjišťuje, že se do balení nedá dostat, protože je takové nějaké celé za­lepené. Snad jsou to ATD, řekne si a začíná pátrat po kódu. Tuší, že to zrádné balení má šest stran. Zjišťuje, že nedokáže zkontrolovat všechny najednou. Tak tedy zkouší alespoň dvě, ti chytřejší brzy zjišťují, že při správném náklonu mohou jedním pohledem obsáhnout i tři strany. To je natolik vyčerpává, že při pootočení balení už neví jistě, jestli mezi stranami před nimi není některá z dříve zhlédnutých. Nakonec otáčejí každé balení kolem dokola několikrát a hledají kód. Systematičtější jedinci si na každou prohlédnutou stranu dělají značku, aby poznali, že už ji viděli. Ti nejpoctivější ke značce připojují i datum a podpis, aby původní značky nepletly kolegu, který by balení vydával později v případě, že by nakonec zůstalo v lékárně.

Nejšikovnější lékárníci, těch je opravdu jen minimum, si osvojili schopnost uchopit balení do dvou prstů za protilehlé rohy a druhou rukou je roztočit. Takto se jim podařilo čas hledání zkrátit na minimum. Pacienti pravidelně toto číslo oceňují potleskem.

Po nalezení kódu přichází nejkritičtější chvíle, totiž přiblížení kódu ke čtečce. Již během prvního týdne provozu systému se přesně na tento úkon mnohým lékárnicím a lékárníkům vytvořila profesní alergie ústící u některých až v anafylaktický šok. Počet neověřitelných balení byl tak neúnosně vysoký, že tito nešťastníci neunesli množství hlášených alertů a pohřbívání léků do karantény. Už nedokázali přiblížit ruku s balením ke čtečce. Stali se prvními obětmi FMD. Stali se invalidními důchodci a brzy také šťastnými lidmi.

Co ale ti, kteří zůstali?

Museli se rychle odnaučit dřívější zlozvyky. Třeba dát balení pacientovi dřív, než přijde zelená odezva. Jakmile se pacient balení zmocní, nechce si je nechat vzít. Ani když svítí červená. Je to pozoruhodné, při červeném alertu by měl pacient znervóznět, protože lék může být padělaný. A on je přitom nervózní, když mu chce lékárník lék sebrat. Člověk si až říká, jestli tu není něco v nepořádku.

Přesně v tento okamžik pacienti ztrácejí trpělivost. Lékárníkovi je to ale celkem jedno, protože má plné ruce práce s tím, aby balení správně uložil do karantény. Protože to dělá často, zručně zvládá najít a rozlepit otvor do igelitového sáčku, do kterého musí balení vložit s listem údajů o alertu. Během této uklidňující činnosti načerpá novou trpělivost pro zklidnění zuřivého pacienta.

To se mu většinou daří, přišel-li si pacient pro jedno, nejvýš dvě balení. Při větším počtu balení lékárník spouští padací mříž oddělující prostor pro pacienty od táry a pacienti teprve v tu chvíli chápou, proč byla na dveřích lékárny cedulka „Nepokládejte ruce na táru“.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 2

2019 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Úloha kombinovaných preparátů v léčbě arteriální hypertenze
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Halitóza
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Terapie roztroušené sklerózy v kostce
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#