CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Marinov, Z.: Liraglutid v léčbě dětské obezity

Remedia č. 4/2021

Obezita je civilizační onemocnění, které nejvýznamněji ovlivňuje lidské zdraví. V ČR je asi 154 tisíc obézních dětí ve věku do 16 let, z toho 85 tisíc trpí morbidní a 34 tisíc monstrózní obezitou. Léčba dětské obezity začíná úpravou životního stylu v režimových, pohybových a dietologických opatřeních. Efekt opatření je u dětí a adolescentů velmi malý, někdy se doporučuje měsíční pobyt v tzv. redukčních zařízeních. Jejich kapacita je však omezená. Bariatrická chirurgie se zatím na žádném pracovišti pro dětský věk neuskutečňuje. Prvním antiobezitikem schváleným od roku 2021 v EU u dětí a dospívajících ve věku nad 12 let s hmotností nad 60 kg s aspoň jednou komorbiditou je Saxenda inj. obsahující 3 mg liraglutidu. Liraglutid je agonistou na receptoru pro GLP-1. Podává se jednou denně s.c. Výrazně snižuje chuť k jídlu a tím snižuje přísun energie. V 56týdenní studii byl zaznamenán významný pokles tělesné hmotnosti, krevního tlaku a výskytu komplexních metabolických změn. Zahájení léčby je vhodné v období letních prázdnin, nutné je pacienta edukovat v podkožní aplikaci přípravku. Limitem použití bude jistě i úhrada přípravku, plně jej platí pacient a podávání je dlouhodobé, a tedy finančně náročné. Dalším omezením je i obecná nedůvěra dětských lékařů v medikamentózní léčbu dětské obezity.

Šarapatková, H.: Nejčastější onemocnění štítné žlázy a jejich léčba

Medicína pro praxi č. 4/2021

Nemoci štítné žlázy patří v ordinaci endokrinologa k nejčastějším. V ČR postihují až 5 % populace, poměr žen a mužů je 6–8 : 1. Ke kompenzaci poruch funkce se nejčastěji používá farmakoterapie.

Hypotyreóza se vyskytuje u 3–5 % populace, četnost stoupá s věkem. Nejčastějšími příznaky jsou neuropsychické (únava, nevýkonnost, deprese), GIT (zácpa, meteorismus), kardiovaskulární (dušnost, bradykardie, perikardiální výpotek) a gynekologické (poruchy cyklu, infertilita, potraty), kožní, neuro­muskulární a laboratorní změny (hyperlipidémie, anémie, hyponatrémie). Léčba spočívá v podávání levotyroxinu v dávce 1,6 µg na kg tělesné hmotnosti, pokud není vůbec přítomna funkční tkáň, až do dávky 200 µg denně i více. Levothyroxin má biologický poločas až 10 dní, tak lze optimálně nastavit dávkovací schéma. O jednotlivých léčivých přípravcích nejsou informace, zda jsou zaměnitelné, proto raději volíme stále stejný přípravek. Trijodthyronin má kratší biologický poločas (2,5 dne), jeho syntetický analog liothyronin má T/2 1 den. U některých pacientů není léčba T4 dostatečná, pak se volí kombinace s T3. Kontrola účinnosti se prokazuje stanovením T4 či TSH.

Hyperthyreóza se projevuje příznaky: kardiovaskulární (FIS, srdeční selhání, tachykardie, dušnost), kožní (teplá kůže, padání vlasů, potivost), GIT (hubnutí, vyšší chuť k jídlu, průjmy), neuropsychické (třes prstů, víček, rychlá řeč i pohyby, plačtivost, deprese), oční (u Graves-Basedowovy toxikózy otoky, zarudnutí, tlak a bolest za očními bulby), laboratorně se vyskytuje hyperglykémie, zvýšená ALT. Akutně se léčí tiamazolem, léčba trvá nejméně 12 měsíců. V úvodu léčby se přidávají betablokátory. Při intoleranci tiamazolu se snažíme vyhnout propylthiouracilu, má závažnou hepatotoxicitu, raději podáme k tiamazolu antihistaminika. Podáváme ho jen v graviditě, kdy je tiamazol kontraindikován.