Vyhodnocení dotazníku ke vzdělávání

Česká lékárnická komora požádala své členy o vyplnění krátkého strukturovaného on-line dotazníku k celoživotnímu vzdělávání, jeho výsledky poslouží zejména jako zpětná vazba pro Pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání ČLnK. Dotazník byl připraven u příležitosti ukončení cyklu celoživotního vzdělávání 2017–2020 a částečně navazoval na obdobný průzkum realizovaný na podzim 2018, kdy byly vyhodnoceny odpovědi 2691 respondentů.

Dotazník bylo možné vyplnit v termínu 2.–20. 12. 2020. Sběr odpovědí probíhal tradičně přes Google formulář a odkaz na něj byl členům ČLnK k dispozici v registrované části internetových stránek www.lekarnici.cz a všichni členové jej obdrželi také e-mailovou poštou. Většina otázek byla formulována tak, aby umožnila porovnání výsledků s předchozím průzkumem. Úvodní část dotazníku zkoumá charakteristiku respondentů, další části jsou věnovány otázkám organizace, forem a témat vzdělávacích akcí.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 1737 lékárníků (85 % žen a 15 % mužů), což odpovídá zhruba 19 % všech členů ČLnK. Převládající skupinou byli respondenti ve věkové kategorii 35–50 let (47 %) s délkou praxe 11–20 let (29 %) nebo 21–30 let (23 %). Výzkumu se zúčastnili lékárníci ze všech krajů –⁠ nejvíce z Prahy (16 %) a Jihomoravského kraje (14 %).

Z charakteristiky respondentů bylo zjištěno, že nejpočetnější skupina pracuje ve veřejných lékárnách (74 %) a má atestaci v daném oboru (72 %). Je potěšující, že bezmála 96 % odpoví­da­jících splnilo podmínky posledního cyklu celoživotního vzdě­lávání a proto nepřekvapí, že většina (81 %) podporuje splněné celoživotní vzdělávání jako jednu z podmínek pro vydání osvědčení. U 36 % respondentů poskytuje jejich zaměstnavatel vlastní, zpravidla povinný systém vzdělávání. Zhruba polovině res­pondentů hradí většinu nákladů spojených s celoživotním vzdě­láváním zaměstnavatel, čtvrtina respondentů se většinou může v otázce úhrady nákladů spolehnout na podporu sponzora.

Vzdělávací akce pořádané ČLnK pravidelně navštěvuje 37 % lékárníků, významně se oproti minulému průzkumu navýšil podíl ostatních pořadatelů. S aktuálním nastavením systému celoživotního vzdělávání ČLnK je spokojeno 61 % lékárníků a 73 % jich považuje počet vzdělávacích akcí nabízených ČLnK za dostatečný. Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří nedostatek času na vzdělávání a nedostatečné personální obsazení lékárny a z toho vyplývající nemožnost účastnit se vzdělávacích akcí probíhajících v pracovní době. V porovnání s výsledky předešlého průzkumu výrazně vzrostla obliba tzv. distančních akcí (preferuje je 50 % lékárníků). To lze jistě připsat na vrub jejich prudkému rozmachu v posledním roce v důsledku platných protiepidemických opatření. ČLnK pravidelně zdarma pořádá distanční webináře (v poslední době až 4x měsíčně). Většina členů (80 %) o nich ví, navštěvuje je však jen cca polovina respondentů, cca pětina má obavu z vysoké technické náročnosti. Mezi nejžádanější prezenční akce patří podvečerní semináře v pracovních dnech o délce 1–3 hodiny.

Interaktivní dispenzační semináře navštěvuje 27 % lékárníků. Nejčastějšími důvody pro neúčast je jejich špatná dostupnost v místě bydliště (31 %), obava z vysoké odborné náročnosti (25 %) a nezajímavost probíraného tématu (7 %).

Z dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že 46 % lékárníků ­absolvuje ročně 1–3 prezenční akce, 45 % absolvuje 4–8 prezenčních akcí; 39 % respondentů absolvuje ročně 1–3 on-line akce, 34 % absolvuje 4–8 on-line akcí.

Při výběru vzdělávací akce zohledňují lékárníci zejména téma a odborný program, termín a místo konání, počet bodů do CV a osobu přednášejícího. Cena kurzu není pro drtivou většinu respondentů podstatná. Většina odpovídajících nevybírá vzdělávací akci podle pořadatele, 32 % naopak upřednostňuje akce pořádané ČLnK. Pro lékárníky jsou nejdůležitějšími okruhy témat farmakoterapie, konzultační činnost v lékárně, lékárenská právní problematika, interakce léčiv, psychologie pacienta a konzultační dovednosti.

Alespoň jeden z garantovaných kurzů ČLnK absolvovala necelá polovina respondentů (46 %), druhá polovina uvádí jako nejčastější důvody neúčasti nevyhovující termín (29 %) nebo místo konání (24 %), příliš vysoký registrační poplatek (23 %) a nedostatečnou kapacitu kurzů (11 %). Více než polovina (55 %) respondentů konzultace v lékárně neprovádí z následujících důvodů: nevyhovující prostorové dispozice v lékárně (34 %), nedostatek času (30 %), nezájem pacientů (15 %), nedostatečná podpora zaměstnavatele (13 %), vlastní nezájem (8 %).

S ohledem na aktuální epidemickou situaci, kdy prezenční vzdělávací akce nebylo možné pořádat, preferuje většina lékárníků převedení již naplánovaných akcí do distanční formy (69 %) před přesunem na jiný termín (28 %). U všech akcí to ale pochopitelně z různých důvodů není možné. Distanční formu považuje 44 % kolegů za vhodnou alternativu méně interaktivních prezenčních akcí, 31 % ji dokonce upřednostňuje před formou prezenční. Naopak 21 % členů je ochotno vzdělávat se distančně pouze ve výjimečných situacích a 4 % to zcela odmítá.

Většina členů (61 %) projevila zájem o pokračování seminářů s tematikou magistraliter přípravy v lékárně, největší poptávka je o problematiku inkompatibilit při přípravě a novinky v přípravě. Kromě již zmíněné magistraliter přípravy projevili respondenti zájem o vzdělávání v oblastech: terapie v těhotenství, doplňky stravy, onkologická léčba, či farmakoekonomika. Některá požadovaná témata již jsou připravována pravidelně (­lékové interakce, aktuální legislativa), další jsou dostupná formou webinářů a jejich záznamů (veterinární farmacie, očkování).

Úplné výsledky dotazníkového šetření jsou zveřejněny v registrované části internetových stránek ČLnK na adrese: 1url.cz/@dotaznikCV.

Děkujeme všem členům, kteří se průzkumu zúčastnili a dotazníku věnovali část svého volného času.

PharmDr. David Ovčaří,

Pracovní skupina pro celoživotní vzdělávání