Hypochondrie milosrdného bratra Quida


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 93, 2021, č. 4, s. 28-29

Pevně doufám, že ve chvíli, kdy čtete tento text, můžete už bez obav vyrazit na jakýkoliv výlet. A kam jinam by se měl vypravit český lékárník, než do Českého farmaceutického muzea na Kuksu?

Letos tam mají pro návštěvníky připravenou unikátní novinku. Restaurovaný a digitalizovaný rukopisný receptář milosrdného bratra Quida Dihra z 18. století.

Kdysi tuto drobnou knížku o rozměrech 15 x 10 ­centimetrů a 74 listech objevil v pražském antikvariátu doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc. Spolu s RNDr. Pavlem Drábkem ­prosadili, aby ho zakoupila Česká lékárnická komora. Její představenstvo pak na svém posledním předsjezdovém zasedání 31. října 2019 schválilo darování tohoto receptáře farmaceutickému muzeu v Kuksu „za účelem jeho renovace, digitalizace a využití pro studijní účely“.

Právě renovace, digitalizace, vystavení a zpřístupnění s údajem, že jde o dar od ČLnK, byly podmínky předání.

Muzeum získalo dotaci Ministerstva kultury na zrestaurování a digitalizaci, čímž bylo umožněno zveřejnění pro širokou odbornou veřejnost v digitální knihovně Manuscriptorium. Navíc bude receptář, dokládající lékárenskou praxi v klášterech milosrdných bratří vystaven v létě letošního roku v expozici Historie lékáren na Hospitálu Kuks.

„Restaurování a digitalizace stála 39 000 Kč,“ uvádí ředitelka muzea Ladislava Valášková. „Na pokrytí nákladů jsme získali dotaci Ministerstva kultury. Ta činila 70 % z celkového nákladu, tj. 27 000 Kč – zbytek uhradilo České farmaceutické muzeum z vlastního rozpočtu.“

Zajímalo nás, co všechno se dá dnes z receptáře vyčíst. ­Ředitelka muzea nám zaslala překlad jednoho z receptů, a to na pilulky na hypochondrii. Hypochondrie byla v 17. a 18. století na rozdíl od dnešní doby považována za samostatnou nosologickou jednotku s pestrou symptomatologií a byla pokládána za civilizační chorobu. Kromě úzkosti, strachu a bušení srdce spadaly mezi symptomy např. dyspeptické potíže, poruchy spánku, malátnost, dušnost aj. (Viz Jaroslav VACEK, Hypochondrie – anglická nemoc 17. a 18. století, in: Farmako-terapeutické zprávy, 1978, 24, č. 3, s. 257–260.)



Milosrdný bratr Quido Dihra by s hypochondrií bojoval i za pomoci následujícího přípravku. Nejdříve v originále a pak v překladu.


Rozpis:

Recipe (Rp., Px)

Extracti Centaurii minoris

‘‘            Absinthii

‘‘            Rhabarbarae

‘‘            Aloes

Gummi Ammoniaci

‘‘            Myrrhae electae  ana [partes aequales] Ʒ i (= drachmam unam)

Limaturae Martis praeparatae

Salis succini

Trochiscorum alhandali    ana [partes aequales] Ʒβ (= drachmam dimidiam)

Extracti Castorei

Camphorae                        ana [partes aequales] Эi (= scrupulum unum)

Dieße Species werden mit dem pervianischen Balsam zu Pillen gemacht an der Zahl 70 auf ein ein mahl 14 stuk

Pilulky na hypochondrii

(53v–54r)


Překlad:

Pilulky na hypochondrickou nemoc

Vezmi

zeměžlučového extraktu (výtažku)

pelyňkového extraktu

rebarborového (reveňového) extraktu

extraktu z aloe

amoniakové pryskyřice (klovatiny) /matečná rostlina ošak amoniakový, miříkovité; Dorema ammoniacum, Apiaceae/

pryskyřice myrhové vybrané [každého] po jedné drachmě ­(jednu drachmu)

práškovaného železa strojeného (železitého prášku strojeného)

kyseliny jantarové (jantarového květu) /kyselina butandiová/

pokroutek alhandalových [každého] po půl drachmě (půl drachmy)

bobrovinového extraktu (extraktu z bobřího stroje)

kafru [každého] po jednom skrupulu (jeden skrupulus)

Tato směs se připraví s peruánským balzámem do pilulek v počtu 70, na jednu [dávku se podává] 14.

Jakékoliv další recepty můžete vyčíst z originálu, který je už dnes přístupný na Manuscriptorium.


„To, že se receptář zdigitalizoval, je jistě dobře, protože má k němu přístup široká veřejnost. Kdo ho využívá, se my ­nedozvíme, protože přístup do digitální knihovny je bez zpětné vazby. Dovolím si konstatovat, že proniknutí tohoto ­farmaceuticko-historického pramene do on-line prostoru se jeví jako dobrý krok, zvláště v tomto nekontaktním období,“ uzavírá ředitelka Českého farmaceutického muzea Ladislava Valášková.

Přes vymoženosti online světa, určitě nezapomeňte i na osobní návštěvu Kuksu, kde v červenci a srpnu můžete tento vzácný rukopis vidět na vlastní oči.

Zdeněk POKORNÝ



Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 4

2021 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se